Mamka & taťka

Mamka a taťka je film o né úplně tradiční rodince, která vyznává mírně odlišné rodinné hodnoty než bývá obvyklé. Jedinečnou možnost stát se na chvíli součástí této rodiny dostane jedna nesympatická, prý polská, emigrantka. Za období života s touto rodinkou nastřádá zážitky vkutku nezapomenutelné. Co je nutné ve filmu vyzvednout je samozřejmě solidní atmosféra, která navodila velmi příjemný pocit bezmocnosti. Film se táhne v mírně stereotypní duchu, ale vzhledem k tématu mi to příliš nevadilo. Razantní změna tempa nastává až v samotném závěru, který se mi příliš nezamlouval, neboť okolnosti vzaly příliš rychle za své. Ovšem závěrečná oslava Vánoc je tzv. filmařký ,,majstrštyk". O horor v pravém slova smyslu se nejedná, ale je to takové milé a trošku zvrhlé mučení a teror, a to já můžu. Uděluji horní hranici dvou hvězdiček. Možná, pokud kvůli tomuto hodnocení nebudu moci klidně spát, přidám i hvězdičku třetí. P.S. Úchylům, zvrhlíkům i ostatní perverzně orientované populaci film samozřejmě vřele doporučuji. (29.09.2012)

Po nevydařeném SAW 3D jsem se rozhodl, že si zlepším náladu nějakým exploitation a ono to vyšlo a to opravdu parádně! Příběh je to jednoduchý, přímočarý bez výrazných dějových zvratů, ale to vůbec nevadí, protože hlavní smysl filmu je v jeho neskutečně tísnivé atmosféře a neuvěřitelné zvrácenosti. Kromě toho scénář je vytvořen hodně zajímavě a kupodivu jsem tomu uvěřil, ačkoli je to neuvěřitelné, ale vemte si třeba případ týrání dětí v Kuřimi a mnoho dalších šíleností, které se nedějí na plátnech kin, ale přímo v našem okolí a kdo ví, třeba hned u našich sousedů. 90% (09.11.2010)

Nenadarmo jsem měl tenhle film ve wishlistu. Samozřejmě to má spostu masařek, jako příšerný anglický přízvuk (to je fakt brrr) kupříkladu Birdie (či jak se ta nána jmenovala) jsem rozuměl úplné hovno. Zezačátku jsem si myslel, že mluví holandsky, fakt hrůza. Taky je to občas nechtěně trochu komické. A další věci, které jsem zapomněl. Na druhou stranu je to fakt zajímavě natočené, Mamka s Taťkou mají své kouzlo (byť teda taťka může za většinu komických momentů) a taky ty vánoce, no ty byly, ačkoliv bych uvítal více podrobných záběrů:-) Na což si ale film příliš nehraje.. Takhle, na explotation, je tam násilí takové nic moc, což je jednoznačně ku prospěchu věci. Pokud to srovnám s úplně jiným typem filmu, tak v takovém Låt den rätte komma in se nějaké to vraždění odehrává tak nějak "za rohem." Stejně je tomu i tady, můžeme si domýšlet jaké je taťka prase, ale v podstatě největší zvrhlost co provádí, je že onanuje s půlkilem krkovičky k obědu, což teda taky nejde vidět, ale příjde mi to na stupnici zvrhlosti tak jakože nejvíc. Samozřejmě je tady spousta řezání, a píchání, mlácení, ale i tak je to co do násilnosti taková lightka. Srovnám-li to s všeobecným jásotem přijímaným Eden Lake, tak Mamka s Taťkou vedou na celé čáře, co do zpracování, tak do.... prostě všeho. Navíc, uvidí li dítě Taťku s Mamkou, tak bude good boy or girl, uvidí li Eden Lake, tak si řekne, jé, dyť vono jim to všechno prošlo, tak to já jdu taky někoho zabít. No, asi přeháňka, ale Eden Lake jako film je kravina. Takhle si představuju zdařilý exploitation. (i když i do tohohle zařazení bych vlastně trochu váhal). Každopádně můžu doporučit, málokdy se mi filmy tohohle ražení líbí. (27.05.2011)

No páni. Skvělá ukázka toho, že když je to dobře promyšlené a udělané, tak jeblá rodinka může být parádní i bez mnohých gore festů, přemíry násilí a litrů krve. Krve a násilí je tu opravdu málo, ale tenhle film má tak skvěle scénáristicky vykreslené a herecky odehrané postavy, že to ani nevadí a staví to do popředí ony postavy samotné, tedy jakési jejich nitro a pohnutky a ne jejich krvavé skutky a činy. Mamka s taťkou jsou fakt super, brácha ze ségrou taky, ale to, co předvádí Olga Fedori s hlavní roli, jak dokáže skvěle hrát tělem, pohyby a hlavně tváří, to je až radost pohledět. Jedna z nejlépe odehraných a nejpříjemněji působících postav poslední doby, co jsem viděl. Zvláštní film, na první pohled neoriginální obyčejný tuctový průměr, který ale postavy a herectví vyzdvihuje hodně vysoko. Obzvláště proto, že právě tohohle se poslední dobou ve filmech (a horrorech obzvláště) moc nedostává. (24.01.2012)

Mum & Dad ve všech ohledech připomíná řadové exploatační filmy ze zlaté éry žánru, tedy 70. let minulého století. Tyto snímky se vyznačovaly lákavou premisou, která sama o sobě do kina nalákala diváky, a lehkým komentářem k dobově aktuálním sociálním či politickým fenoménům (zde polští gastarbeiteři v Anglii). Nicméně samotné zpracování filmů tyto dva potencionálně nosné prvky důkladně nerozvádělo, laciné pojetí speciálních efektů na místo působivosti občas dosazovalo pobavení a okaté pokusy o symbolismus zase snímky často podkopávaly kvůli nepatřičnému a strojenému zumělečťování. Za použití stejných prostředků sice vznikla fenomenální a dodnes výmluvná díla, ale právě i ohromné množství průměrných (tedy nikoli špatných) snímků, které z anotace, reflexe či analýzy znějí mnohem šťavnatější a nosnější, než opravdu jsou. To je bohužel i případ Mum & Dad. (01.04.2009)