Rošťáci

Na přelomu 80. a 90. let byli Goonies jednou z prvních videokazet, které jsme si půjčili domů. Ohraná kazeta se stala branou do dětské fantazie. Dobrodružství, které čeká na každé dítě doslova za brankou. Piráti, poklad, technická udělátka, italská mafie... a tlupa malých amerických dětí, které jednoho odpoledne prožijí vysněný příběh každého kluka. S odstupem času jsou vidět technické nedokonalosti, a tak nějak se mi zdá, že se Donner pokusil naplnit spielbergovskou šablonu aniž by se mu to zcela podařilo. Pokud to člověk ale moc nezkoumá, Goonies jsou jednoznačně jedním z nejlepších osmdesátkových filmů držících se na hranici filmu pro děti a pro dospělé. (27.12.2012)

Kouzelný a hlavně jeden z mých nejoblíbenějších dobrodružných filmů z útlého dětství. Je škoda, že dneska se takový žánr už příliš nenosí a podobných filmů vzníká čim dál tím méně, ale taková je holt dnešní doba. Z aktualního dospělejšího pohledu už samozřejmě vidím tu škálu nesmyslů, kterými nás Donner bezhlavě krmí, ale i tak jsem se při sledování místy pobavil přímo královsky a o to jde především. Možná bych ještě mohl trošičku rýpnout do počtu hereckého obesazenstva dětských rolí, kterých je podle mě zbytečně moc a zvláště pak mladší diváci z toho můžou mít trochu chaotickou paseku, ale to je na úhlu pohledu. Jinak si myslím, že jde pořád o jeden z nejzajímavějších dětsky laděných dobrodružných filmů, na které můžete na obrazovkách narazit a rozhodně by ho bylo hříchem minout. Když si připočtu i oficiálně vydanou videohru, kterou mám taktéž nesmírně moc rád a úžasně rytmickou titulní píseň od Cyndi Lauper, nemůžu prostě jinak, než střílet plnými 5ti hvězdičkami. (31.01.2011)

Ako veľmi malý som bol fanatikom do čohokoľvek dotýkajúceho sa pirátskej tematiky (Hook bol mojou modlou) a vidieť Goonies v cca. 6-tich rokoch by bolo míľnikom môjho detstva. Pri dnešnom sledovaní som si užil vlnu spomínania kombinovanú s pochutnávaním si na vysokokalorickej 80s estetike a postupoch. (01.08.2016)

Když mě nebaví, jak se v Goonies všechno (až na prvotní rozhodnutí pustit se vstříc dobrodružství) děje jakoby náhodou. Každý další krok hlavních hrdinů je posouván tím, že někdo někam šlápne a něco se otevře či propadne. Takže pátrání po pokladu postupuje lineárně bez opravdového napětí. To se nedaří přivodit ani trojici (spíš trapně) komických figurek záporáků, kteří jsou zároveň (minimálně) dvojnásobní vrazi (WTF?), ale taky neskuteční diletanti, co si neumí poradit s bandou děcek... Jasně, v podstatě je to celý nadsazený jako v nějakým animáku, ale zároveň to postrádá ty prvky, který takovej animák činí zábavný (např. tu není žádná rivalita mezi chytrou figurkou jako Bugs Bunny a hloupou figurkou jako Kačer Duffy, protože všichni jsou tu pitomci; taky tu chybí fyzický gagy, se kterýma se výborně pracovalo třeba v Sám Doma). (08.12.2014)

Dětský film, který je v 21. století už trochu mimo, ale kultovní status, kterého nabývá v zámoří je pochopitelný a zasloužený. Typický produkt 80. let a Marshallovské/Spielbergovské produkce je dnes zajímavý hlavně účastí Seana Astina a Joshe Brolina (kurňa ten klučina je přece ten drsňák z Tahle země není pro starý...), kteří jsou v dětských rolích ještě více neodolatelní než ve svých dospělích reinkarnacích. 50 % (16.01.2012)