Hrůza v Connecticutu

Náhodou vůbec ne tak špatné jak jsem očekával a v porovnání s nedávnou až ostentativně blbou krávovinou Unborn výrazně milé překvapení. Příběh je samozřejmě jedno velké klišé, ale tak nějak mě to stejně celkem bavilo i postoprvé. Dramatická linka s nemocným chlapcem snímku docela prospívá, není to s ní pak tak vyloženě tuctové, jako v ostatních duchařinách. Na druhou se film bere strašně moc vážně, což mu v některých pasážích spíše škodí, trocha béčkového nadhledu by neuškodila (na což však tvůrci - vzhledem k tomu, že hlavní hrdina umírá na rakovinu - neměli koule). Průměrné, sledovatelné. (28.06.2009)

Další kousek, kterému se docela dlouhou dobu dařilo unikat mé pozornosti. Teprve v poslední době jsem se více zaměřil na horory s převážně duchařskou/nadpřirozenou tématikou a tak přišla konečně řada i na tento film. Do jaké míry se film inspiroval „skutečnými událostmi“ jsem si moc nezjišťoval, ale stačilo si přečíst několik zajímavostí na internetu o případu rodiny Snedekerových a bylo mi to hned jasné. Jde jen o další tuctový film, který se snaží obohatit na údajném neštěstí jiných a jak jinak nesmí chybět ani další „rádoby strašidelný dům“. Na druhou stranu musím přiznat, že jsem tu narazil na několik opravdu povedených momentů/scén, kvůli kterým určitě stojí za to tento film vidět. Musíte však přistoupit na fakt, že si budete neustále v duchu opakovat, že podobný děj jste už viděli někde jinde…Pokud vám to však nevadí, určitě se u toho alespoň trochu pobavíte. Protože Peter Cornwell přece jenom dokázal vytvořit docela zajímavou atmosféru, která se táhne napříč celým dějem a několikrát se nebál vůbec přitlačit na pilu. Což slabší povahy asi budou těžko rozdýchávat. Většina lekacích scén je sice snadno předvídatelná, ale najde se zde i několik velice vydařených momentů, ve kterých nechybělo ono pověstné napětí. Zvláště pak flashbacky z minulosti stály za to. Záběry z pitevny jsou k nezaplacení. Co se hereckých výkonů týká, tak ty byli dost průměrné, ale ostatně to byl celý film, takže i po této stránce bude zřejmě převládat spokojenost.50% (21.11.2017)

Inspirace skutečnou událostí dodá horroru vždy jakýsi nádech a nejinak je tomu i zde. Hned druhý nádech dodává snímku střih a lekačky, kterými jsme zahlceni hned od začátku. Právě na lekačky a strašáky si ale hlavní postavy i divák brzy zvyká a přestože jsem párkrát málem skopnul notebook z postele, stávají se rutinními. Atmosféra není vyzdvihnutelnou charakteristikou, příběh dojemný, ale nevtahuje jak by mohl. Nepopsal bych snímek přímo jako nepovedený, ničím však nenadchne. Alternativou je další horror inspirovaný skutečnou událostí 3:15 zemřeš. Alternativa: Orfanato, Amityville Horror, American Haunting, Others, Stir of Echoes, House of the Devil, Sixth Sense. (22.01.2010)

HvC je vynikajícně natočenej, skvělá řemslná práce. Ale jeho největši slabinou je Gallner, když nehraje to ubožátko který umírá a řeší tam jiné věci tak to i ujde, ale jakmile jde do vážnosti tak nezbývá než vyprsknout smíchy. Cornwell po skvělém zážitku s Ward 13 opět dokazuje že má co nabídnout, i když o originalitu tu nejde tak natočil opravdu skvěle řemeslně odvedenou práci. Jen má problém s výběrem herců, a i když Koeatese mám poměrně rád tak tady mi přišel takovej děsně připosranej. (22.07.2010)

Dobře je to rozjeté, má to pár zajímavých prvků které do americké duchařiny vpouští trochu čerstvého vzduchu a ještě to nestihlo úplně zklouznout do sraček aktuálního duchařského mainstreamu..... Ve výsledku to bylo docela fajn a i přesto, že to sem tam zasmrdělo kokotinou z toho mám dojem spíše pozitivní. (25.08.2014)