Ta naše písnička česká

Filmové pásmo písniček o hledání lásky. Příběh o panně Stázi (Pavlína Filipovská) a jejich pěti nápadnících (Václav Neckář, Waldemar Matuška, Josef Zíma, Miloš Kopecký, Josef Beyvl). Písničky Karla Hašlera budou věčně půvabné a zpěvné. Jsou vybrány a seřazeny tak, aby vytvořili lyrický příběh, který se odehrává v centru staré Prahy. Mluveným slovem provádí Jiřina Bohdalová a Darja Hajská. Je příjemné si odskočit z moderní Prahy plné aut, hotelů, obchodů plných blbůstek pro turisty do staré Prahy krámků pro místní a plné pokojných, romantických zákutí. (01.01.2015)

Dnes som sa díval na tento film a nepochopil som prečo herci, ktorí nevedia a nikdy nevedeli spievať ( Bohdalová ) spievajú. Tieto Podskalského filmy sú aké sú , ale ísť na toto do kina??? Ale treba oddeliť pesničky a film - pesničky patria do zlatej klenotnice českej kultúry ale film tam ........ 40% (28.02.2009)

První polovina výborná. Pohotová reportérka sympatická Bohdalová, efektní přechod z černobílého do barevného provedení, hezké písně Neckáře, duet Gotta – Hegerové, atd. Postupem času se začnou podobné melodie opakovat a ke konci už je trochu přepísňováno. Zpívající Beyvel a Kopecký mě úplně nenadchli. Manželství Hermanové s Matuškou jsem už nepochopil vůbec. V druhé půlce se mi líbila nejvíce výpravná pouť. Hlášky: 1967: „Já jsem slyšela, že Karel Hašler dodnes chodí po Praze.“ „Pan Hašler tady přece někde musí bejt!“ „A tak je Hašler přeci jenom pořád mezi námi.“ – že by soudruzi přiznávali pravdu? (11.05.2024)

Film v podobné stylu, jako jiné Podskalského operetky a muzikálky (sága o záletníku Karáskovi, Námluvy komtesy Gladioly, ...), jen schází takové to schazování absurditami, jako když Iva Janžurová pěje Chtěla bych tančit jen (z My Fair Lady) a u toho honí po silnici splašenou rezervní pneumatiku. Tady herci a zpěváci většinou jen tupě ilustrují obsah písně. I tak by se mi to dost líbilo, nabýt otravné vypravěčky Bohdalové. Zajímavá byla scéna, kdy Hana Hegerová zpívá duet s Karlem Gottem, ale nikdy nejsou společně v jednom záběru - patrně se nemohli dohodnout na termínu natáčení. (14.02.2009)

Nadčasové satirické písničkové pásmo přislibuje, že dno bude vždy nablízko, ale naštěstí ne nadosah. Hašlerovy písně jsou věčné a věčně věští. Společenskokritický úvod filmu, ten obraz Prahy věčně kažené, se záhy rozvíjí v mnohem vážnější drama dívčího srdce a jinošských a pánských duší a dušiček, které až překvapuje spletitostí osudových zápletek a zábavností point. Škoda jen, že je neprotkává více stylových záběrů. Tehdy šlo ještě leckde brát. Dnes už se jich pomalu nedostává ani ve snech. Pragensie. (29.12.2019)