Nahá pravda

Nahá pravda po divákovi žádá nemožné: představit si, že by se nějaká žena na světě dobrovolně zbavila manželských okovů s Cary Grantem a vyměnila ho za nějakého Ralpha Bellamyho. Tůdle. Ale když se smíříte s tím, že v téhle premise tato komedie směřuje do žánru sci-fi, můžete si začít vychutnávat scény z manželského života, v němž se rozvádějící pár zasnubuje s jinými, provokuje, decimuje, hádá, usmiřuje, manipuluje, to vše s přesnými hláškami, mimickými hrátkami, vypointovanými řechtadly a chemickými explozemi. A scéna, kdy Cary otvírá dveře, aby se za svou chotí nenápadně vloupal, a zlotřilá kočka mu je z druhé strany zavírá packou, mě rozesmála k slzám. (04.12.2007)

Tie najlepšie (romantické) komédie by mali podla mňa pôsobiť dojmom, že dialógy v nich sú spontánnym výsledkom situácie, v ktorej sa postavy neočakávane ocitli. Že reakcia na akciu napadla jeho/ju práve v ten moment, keď on/ona vyslovil/a uštipačnú poznámku. Lenže za tým je kvantum práce scenáristu, aby tento dojem vyvolal. A možno aj trochu tej improvizácie, ako hovoria legendy o The awful truth. Táto komédia totiž takto pôsobí, ako prirodzená roztržka dvoch reálnych manželov, prinajmenšom aspoň ako stand up comedy dvoch zohratých komikov. Druhým, rovnako dôležitým faktorom funkčnosti tohoto filmu je dokonalá chémia medzi Grantom a Dunneovou. (04.09.2014)

Nejvíc se mi líbil Mr. Smith (čili pes). Zatím nejhorší film s Carym Grantem z 11, které jsem doposud viděl. Až na pár ojedinělých a roztroušených výjimek vůbec ne vtipné, spíše takové divné, nekonzistentní a přešlapující na místě. Nedivím se C. Grantovi, že se mu scénář nelíbil a snažil se z role vyvázat. Tahle "komedie", kde je od začátku patrné, jak skončí, mě nebavila. (05.11.2013)

Některé screwballky do toho pálí naplno od prvních vteřin, jiné s postupem času gradují a divácký prožitek tak šroubují postupně. To je případ The Awful Truth. První desítky minut se tváří jako taková běžná romantická vztahovka s občasnými vypointovanými vtipnými dialogy. Když se ale u soudního přelíčení začne rozhodovat o tom, u koho zůstane ten rozkošný malý nezbeda bydlet , je načase zpozornět. The Awful Truth totiž začně s postupujícím časem vytahovat tak zábavné a šílené karty, že až se vzpamatujete, uvědomíte si, že sledujete dokonale ujetou podívanou na úrovni Bringing Up Baby. Je zajímavé, jak dokázal být tehdejší hollywoodský mainstream syrově nekompromisní, dynamicky ujetý a i sexuálně explicitní. Navíc schopnost, jakým to vše dokázal zakomponovat do jednoho funkčního celku, je při pohledu na dnešní produkci o to víc obdivuhodná. 9/10 (27.08.2018)

Cary Grant bol ako vždy skvelý ale tentoraz hrá až druhé husle a hlavným motorom je tu prekvapivo Irene Dunne. Film z výkladnej skrine svojho žánru z čias keď bol na absolútnom vrchole. Svižné, nahláškované, sympatické s výbornou chémiou medzi hlavnými postavami. Vynikajúca romantická komédia zo zlatého veku Hollywoodu. (09.09.2015)