Kanadská noc

Rozpaky. Velké rozpaky. Měl-li ten ideální otco-syno-matko vztah co nejvíce kontrastovat s tragédií, která následovala, a s pocity pozůstalých členů rodiny, přestřelili tvůrci víc, než bylo záhodno. Tohle se snad nevidí ani v Soukromých pastech. A ten havran měl být volným pokračováním Arabely? Škoda přeškoda, paradoxně jeden z mála uvěřitelných momentů zachycující psychiku zhrouceného člověka pro mě byl citový výlev matky (Havlová). (17.12.2008)

Na vnímání tohoto snímku nejspíše měl také vliv náhlý odchod mého pejska do nebe. Smutný, depresivní film, ve kterém jsou však záblesky porozumění, naděje a znovunalezení radosti. V tu chvíli jsem s rodiči a hlavní postavou v podání Filipa Cíle velmi cítila, neboť jejich smutek, prázdnotu a bolest ze ztráty pociťuji i já. Dáša Veškrnová zahrála na výbornou a její postavu jsem jí v nejvyšší míře uvěřila. Její ztrápený a prázdný obličej na mě působil velmi přirozeně. Především mě také okouzlil již výše zmiňovaný Filip Cíl, jehož tvář mi neustále připadala povědomá a já v ní na okamžik spatřila jisté rysy Jaromíra Hanzlíka. Jeho, charizmaticky, tajemně a introvertně na mě působící vzhled mi dokonale seděl do uzavřené postavy, jíž ztvárnil. Poměrně silný zážitek a na poměry současných TV filmů více než výborné. (04.10.2010)

Namet me zaujal, protoze se o Indiany taky zajimam, a ackoli film nabral jiny smer, konec se povedl. Co se hereckych vykonu tyce, Dasa to podle me moc nezvladla, zvlast ta apaticka faze byla priserna. Zato Viktor byl jako vzdy uzasny. Prekvapil pro me neznamy Filip Cil, ktery toho sice moc nenamluvil, ale dokazal zaujmout svou prirozenosti a skvele zvladnutymi emocemi. (04.10.2010)

Zkušený televizní rutinér Zdeněk Zelenka chtěl zřejmě natočit velký film, ale patrně se mu to nějak vymklo z rukou. Měl to být slavný televizní comeback Dagmar Havlové, v té strašlivé lavině melodramatičnosti však Zelenka pohřbil celý svůj ambiciózní projekt. Děsně přeslazená a lacině prvoplánová hudba, emoce si scénář i herecké podání mnohdy až násilně vynucuje... Jestliže tohle byla vlajková primetimeová loď České televize, pak už mezi ní a Novou není žádný rozdíl :-( Takhle další Elsu ČT asi nezíská... Při vší úctě k hereckému umění Dagmar Havlové i Viktora Preisse, toto byl melodramatický brak srovnatelný s Ordinací v růžové zahradě a podobnými projekty...rozdíl je jedině v technické a řemeslné kvalitě... PS: Mému diváckému prožitku také hodně ublížilo to kontraproduktivní spoilerování v upoutávkách na tenhle televizní snímek... (14.12.2008)

Film o ztrátě syna, o velké bolesti a hledání východisek ze situace. Jasně že takové téma je těžké uchopit, aby film neútočil na emoce diváka, ale pro mne to bylo přeci jen přes míru. Už od začátku filmu mi bylo dopředu jasné, kudy se bude příběh ubírat. Žádné překvapení se tedy nekonalo, vše bylo už v začátku naznačené. Nejhorší na celém filmu snad byll hudební podkres na úrovni americké telenovely. I hrdinové a prostředí bylo podané po západním stylu, jen těžko jsem se dokázala s hrdiny ztotožnit. To, proč jsem u filmu vydržela do konce byla zvědavost na Dagmar. A ta mne opravdu nenechala odejít až do konce. Škoda její mnohaleté prodlevy, přišli jsme o mnoho rolí, zraje jako víno... (10.12.2009)