Ondine

Melodramatická nabubřelost, kdy se sice kamera dost snaží vyvolat dojem nadčasového příběhu v nádherné přírodě, ale veškeré úsilí podráží příběh a dialogy. Historka o mořské /ne/panně je čím dál tím víc přitažená za vlasy, až se na konci rozprskne v naprosté nevěrohodnosti. Dialogy jsou o ničem, ale zoufale se tváří hlubokomyslně. A ta malá rozumbradovská zrůdička je svou vlezlostí tak protivná, až jsem měla chuť ji jednu švihnout. /16. 4. 13./ (16.04.2013)

Ondine je krásný, lehce pohádkově laděný snímek, kterému dominuje především krásná Irská krajina a také nádherná Alicja Bachleda, která svou přirozenou krásou skvěle zapadla do role "Dívky moře." Colina Farrela miluju a v postavě alkoholického Syracuse, jež je podobná i jeho vlastnímu "buřičskému" období, je výborný. Ovšem Alicja mě okouzlila a získala si mou hlavní pozornost, takže jsem jí byla uchvácena o mnoho více než Colinem:) Závěrečné odhalení jejího skutečného původu mě nijak nešokovalo a vzhledem k tomu, jak byla Ondine po celý děj znázorňována, její chování i mluva, mi přišlo, že bylo lehce přehnané. To je však jen malá rýha na tomto klenotu vybroušeném chladným, drsným a neskonale čistým podnebím. O nádhernou melodii, kterou Ondine zpívá, se postaral Sigur Rós. (21.07.2012)

Ondine je žena, ktorú vylovil zo svojej siete irský rybár Syracuse. Začína sa odvíjať zaujímavý príbeh dvoch ľudí a postupne sme svedkami odhaľovania minulosti jednotlivých postáv. Všetko je na svojom mieste, všetko funguje ako má, dokonca náš zážitok umocňuje podmanivá pesnička. Je to na hrane sna, fantázie, drámy, čo by nebol žiaden problém. Lenže napriek zbesilému koncu, ktorý sa síce dal očakávať, film nedokáže ponúknuť nič prevratného... okrem pokojne plynúcej komornej drámy. Odporujem si ? Ale taký je tento film. (10.06.2010)

Chápu, o co Jordanovi šlo - vyvolat v divákovi nejistotu a pohrávat si s jeho důvěrou v pohádkový motiv. Ale já mu to nežrala ani minutu. Chování postav je místy nelogické a chemie mezi Farrellem a kráskou Alicjí Bechledou nefunguje (spíš se tu hraje na vztah mezi dospělými a Syracusovou dcerou, ale ta nedokáže zaujmout a není dvakrát sympatická). Popravdě - rozuzlení jsem skoro odzívala, protože k příběhu jsem si prostě nenašla cestu. Na druhou stranu nemůžu říct, že by Ondine byl špatný nebo odfláknutý film. Pokud se naladíte na jeho podivnou poetiku (rozhodně tu nemluvím o roztomile podivné poetice ve stylu starého Tima Burtona, spíš o depresivní, vlhkou, šedivou poetiku irské pracující třídy!), můžete si film užít. V opáčném případě - a pokud jste muž - si pravděpodobně užijete jen Alicjiny křivky. (10.07.2011)

Jestli někdo říká, že Scorcese vodí diváka za nos, to se ještě nesetkal s nejnovějším počinem Neila Jordana. Ondine je totiž v obou svých sférách falešná - jak ve fantastické, tak i v realistické. Když dojde k banálním a jednoznačným rozuzlením klíčových zvratů, nejednoho z nás naštve, jak povrchním způsobem Jordan předtím nakládal se svými pohádkovými trademarky, aby je následně na konci popřel a ukázal, že to celé bylo jen audiovizuální habaďůra, kterou jsme spolkli i s navijákem. Po skončení v mysli maximálně uzraje pocit promarněného potenciálu a krásná hudba Sigúr Ros, která vytváří něco jako atmosféru. Ale to si můžu raději poslechnout album, a ne kvůli tomu nasazovat krk v kině. Výbornému obsazení navzdory. (19.10.2010)