Zemřít je snadné

Ruské zpravodajské služby a speciální jednotky, včetně ochranky na tom už musí být hodně bledě, když je musí zachraňovat americký mariňák. Nebude ten režisér praštěný? Teda bez urážky, narad používám tyto narážky vůči konkrétním lidem, ale pokud někdo uráží diváka, tak musí očekávat adekvátní odpověď. (29.04.2012)

Ten děj je takový celkem hodně unylý a není zde nic moc, co vás překvapí, ale Dolph Lundgren ve vlastní režii a podle vlastního scénáře jako bubeník rockové skupiny je prostě skvělý. Právě kvůli tomu jsem chtěl snímek vidět a v tomhle směru jsem nelitoval. Ten člověk má prostě charisma a tady to skvěle potvrzuje. (23.09.2014)

Je až s podivem, co už Lundgren nenatočí. Tentokrát si vzal tak trochu z Willisovy Smrtonosné pasti, trochu z Harrisonova Air Force One, přidal k tomu popovou hvězdičku a bubeníkův odér a natočil akční film o pomstě vojáka, kterému se při nepodařeném převratu v Rusku roku 1991 zastřelil tatínek generál a s sebou do hrobu vzal i jeho matku. Teď se soudruh voják rozhodl pomstít tak, že na rockovém koncertu zajme a posléze bude chtít zastřelit ruského prezidenta, jen tak náhodou bývalého právníka, který chtěl tatíka sebevraha odsoudit za velezradu. A jak se k tomu všemu nachomýtl náš Dolphík? Prostě je to bubeník předskokanské kapely a navíc po něm zcela nepochopitelně jede mladá popová zpěvačka, která je ozdobou a pravým tahákem onoho koncertu. Následuje zcela tradiční děj, kdy si Lundgren vzpomene na své „zabijácké“ mládí, kdy se pomstil mexickému gangu za vraždu svého bráchy a s pomocí jediného přeživšího člena prezidentské ochranky se vydávají vstříc záchraně zajatců a likvidaci teroristů. Lundgren se tak trochu vydává ve stopách Míši Dudikoffa a hraje zcela obyčejného chlapa, který občas dostane do držky, sem tam má průstřel či pořádné řezné rány, ale na konci vždy čestně vítězí. Ačkoliv to vše může vypadat jako totální salát, je třeba přiznat, že tentokrát Lundgren režisér diváka baví a i jako herec hraje zcela standardně to, na co jsme zvyklí a co asi jeho fanoušek očekává. Takže Dolphe díky za solidní další béčko a těšíme se na další filmově bohaté roky. Hudba: Adam Nordén (02.07.2011)

Oproti filmu Direct Contact, ktorý bol tak zlý až bol zábavný, je tento film len nudne zlý. Prestreliek je v druhej polovici filmu relatívne dosť, ale sú úboho natočené. Kamera sa trasie hore dole a zároveň neustále pohybuje do strán. Proste sa na to nepríjemne pozerá jak vo filmoch od packala megatona. Lundgren je síce snaživý, ale ako režisér nemá vôbec talent. Jediné čím zaujme, je miera brutality na ktorú Lundgren vsadil všetko. Takže sa dočkáme riadne čvachtavých zásahov a brutálnych podrezaní nepriateľa. Príbeh je milióta variácia na Die Hard koncept. Vzhľadom na rozpočet film nevyzerá zle a amatérsky ako je zvykom v DTV filmoch z roku 2020, ale akcia je stereotypná nuda. pobehuje sa po chodbách a občas nastane neprehľadná prestrelka. Lundgrenova postava je dosť nesympatická, záporák smiešny a vedľajsie postavy nezaujímavé. Jednoducho film sklamal po každej stránke a nebavil ma ani na druhý pokus. Mal som veriť svojmu komentáru, že je to strata času. 2/10. (22.11.2009)

„Poznám tú miestnosť. Je to skúšobňa. Určite ste tam pred koncertom nacvičovali.“ – „My nenacvičujeme. Len hráme.“ Mohol by som kritizovať blbý scenár, aj to, že akčné scény mohli byť lepšie. Alebo, že Dolph sa (opäť) neprekonal. Ale nebudem. Pretože všetci vieme, že veľký blondín natočil už aj horšie skvosty, takže Command Performance vlastne môžeme považovať za taký jeho nadštandard. Aspoň nemuseli šetriť nábojmi a dočkali sme sa aj jedného reálne vyzerajúceho výbuchu, čo pri súčasnej nízkorozpočtovej produkcii (Castle Falls) nehrozí. A bolo to o niečo lepšie než Dolphova prvá Smrtonosná pasca. 30 % (07.01.2022)