99 franků

Ale teraz vážne. Čo bolo na tomto filme akože tak skvelé, že sa dočkal takého krásneho 75-percentného hodnotenia? Spočiatku som mal síce pocit, že to bude skvelá paródia na všetky tie idiotské nápady dizajnérov reklám, ale bohužiaľ, nebolo tomu tak. Všetky tie narkotické prestrihy plné halucinácií mi prišli úplne zbytočné a presne týmto mi to pripomenulo ďalší z vysoko hodnotených filmov, ktorý pokladám za priemerný - Filth (tiež z prostredia narkotík a halucinácií). Vlastne poriadne neviem čo by som na tomto filme vyzdvihol, lebo to bolo také divné a nezmyselné až to pekné nie je. A ešte k tomu tá nesympatická hlavná postava Octave, ktorý ma po celý čas strašne iritoval. Proste odpad, nemôžem inak... (10.12.2014)

Je nasnadě interpretovat otázku, proč že se francouzské snímky až na výjimky (Untouchable) nedostávají do českých kin či prodejen DVD či Blue-Ray v Klauflandech. Vzorovým příkladem tohoto VĚRU VELKÉHO nedostatku je francouzský nízkorozpočtový snímek 99 FRANCS. Je jasné že v roce 2007, byl Jean Dujardin řadovým hercem, jež čekal na sebelepší či sebehorší angažmá, za které dostane odpovídající gáži. Kdo by kdy čekal, že Jean zazáří v oscarovém snímku The Artist a obdrží sošku za nejlepšího herce v hlavní roli! Už toto je důvod, proč zhlédnout 99 FRANCS. A to mi věřte - tento snímek má, co nabídnout! Zpočátku kroutíte hlavou a přemýšlíte že si radši půjdete zahrát "pinčes" proti zdi, ale pak vás film dostane. Jak je z filmu patrno tak Jean byl naprosto výjimečným hercem už v roce 2007. Příběh o MAKIN' OF DREAMS je aktuální ve všech ohledech. Jean jako OCTAVE hledá smysl svého počínání v reklamním byznysu. Ujíždí na koksu, levnejch holkách z Lidlu a hlavně počne parchanta, ke kterému se nehlásí. Polemizování být či nebýt, či smysl života - to vše najdete ve snímku 99 FRANCS. Snímek, jež má doposud UBOHÝCH 147 zhlédnutí. 80% (28.05.2012)

Chcete luxusní bejvák, luxusní plat, luxusní roštěnky, či tunu koksu? Žádný problém, jste-li alespoň trochu kreativní, švihejte do reklamní agentury, která vám tohle všechno dá a k tomu vám ještě přibalí jistotu, že se z toho všeho koksu a věčně nespokojených šéfů zblázníte. Jako tady Octave, od začátku nesympatickej vším pohrdač, kterej čím víc divákům podbízel své halucinace, tím víc mě nudilo mu to žrát. I ten první konec přišel pozdě, natož ty další a další alternativní, které ho následovaly. Ačkoli ten o vypuštěné reklamě alá "rozhodně nemůžeme tvrdit, že byste krmili zákazníky kecama" se opravdu vyvedl. Plusové body tedy udílím za ten ending, za další průjezd reklamní branží (z něhož si člověk vytvoří lepší obrázek, než u Po čem ženy touží) a za ten Zimmerův song v závěrečných titulkách. Ten už ale zazněl i v Pan Nikdo, nebo v Tenké červené linii a to jsou rozhodně o dost lepší kousky. (01.12.2011)

Myslím, že druhý koniec tohto filmu mnohé vypovedá o človeku ktorému sa páčil (teda skôr o jeho ovplyvnitelnosti reklamou, tento druhý koniec považujem za chytrý ťah). Je to totižto cudzí, nechutný a gýčový prvok do filmu nezapadajúci ako samotná reklama do vysielania. Inak je to Kounen ako ho poznám z jeho filmu doberman. Za každú cenu kool, vizuálne výborný, napechovaný všelijakými zaujímavými nápadmi ktoré nevie ukočírovať tak aby to vytváralo jednotný dojem. Povedal by som že Kounen nie je príliš dobrý režisér. Má zaujímavý prístup k vizuálu a kopec viac či menej dobrých nápadov, plus špecifický humor, ale nevie film zrežírovať v celok s fungujúcim a koherentným štýlom nepôsobiacim samoúčelne. Aj tak som sa však bavil a to celkom dobre. Určite lepšie ako Doberman. PS: Narážky na In the mood for love boli príšerné a nefungujúce, ak sa teda režisér o ne vôbec snažil a nebolo to len náhodné použitie rovnakého motívu (čo z podobnosti usporiadania mizanscény s IMTFL v jednej scéne pochybujem). (01.02.2010)

Až na tu nesnesitelnou závěrečnou čtvrthodinu (Poslední pokušení Octava) příjemné překvapení. Kounen naštěstí po většinu filmu netlačí moc na pilu, a tak jsou obrazově opulentní drogové tripy hlavního hrdiny prokládány relativně civilním pojetím (večeře s testem těhotenství se opravdu povedla) práce v reklamce (TGV průměrnosti přijelo na čas). Scénář je sice prvoplánový až běda, ale Dujardin svým herectvím táhne celý film dopředu. Jeho Octave je životná postava i v Kounenově vizuálním běsnění. (31.03.2012)