Přichází Satan!

Ano, Vymítač ďábla je stále jen jeden, a tak, jak mě mrazí z jeho konce, mě asi už z konce žádného jiného filmu mrazit nebude, jenže... Jenže Přichází Satan! je zkrátka taky extratřída. A Goldsmithova hudba obzvlášť. Znal jsem ji pouze ze samostatného poslechu, ale až tady byla tak démonická, že jsem pochopil, proč se i nahluchlí akademici uráčili Goldsmithovi konečně toho Oscara dát (ačkoliv už dávno měl mít nejméně tři za Planetu opic, Pattona a Motýlka). (22.06.2016)

Donnerův snímek má lákavý námět a jeho velikými přednostmi jsou herecké výkony (zejména Gregory Peck je excelentní v každém svém pohybu, gestu a mimice), geniální hudba, jež zvyšuje výpovědní hodnotu scén o 90%, a v neposlední řadě aranžmá scén, přičemž jedna z nejzdařilejších je určitě ta na starém hřbitově či kněz v biskupském parku. Trochu jsem postrádal mrazivou atmosféru a strach. Napětí graduje až ke konci snímku, kdy jsem začínal mít pocit, že se opravdu dívám na horor. Do té doby mi Přichází satan moc hororový nepřišel. S lehkým zklamáním a nenaplněným očekáváním hodnotím 4*. (29.07.2011)

Skoro by se dalo říci, že Omen měl ode mě 5 hvězd rezervovaných podobně jako Barbar Conan a dostal by je nehledě na objektivní kvality filmu. Jerry Goldsmith a jeho hudba v tomto díle...je to něco dokonalého. Krásné lyrické pasáže působí skoro jako ironický výsměch a ty ďábelské jsou prostě úžasné. Ale narozdíl od již zmíněného Conana, Omen je vynikající počin po všech stránkách, které do podrobna snad ani nemusím rozebírat. Scéna na hřbitově se psy mi způsobila nečekaný nával napětí (nebo dokonce strachu?!) a dost mi připomněla mé dětské bázně, například z Gmorka z Nekonečného příběhu. Já zkrátka proti Přichází Satan! nemám výhradu... (18.06.2006)

Nevídaným způsobem vystupňovaná atmosféra až do nervy drásající scény na hřbitově a samozřejmě vrcholu ve vile. Přestože se nejedná o čistokrevný horror, jedním z faktorů, proč se mi Donnerovo dílo tak líbilo je, že kromě jednoho z finálních okamžiků nepoužívá tradičně lekací momenty a velmi tak prospívá stísněné náladě. Těžko bych ale tolik chválil, nebýt v hlavní roli tradičně úžasný Peck, jehož stoupající nervozitu, odhodlání a zoufalství jsem sledoval s úžasem. Tahle atmosféra umí vlézt do nočních můr. (17.11.2006)

Měl jsem za to, že je tahle hororová klasika spíš komorní bubáckou záležitostí, odehrávající se až na výjimky v jednom obřím domě. Jaké tedy bylo mé překvapení, když v ní Peck procestoval skoro půlku zeměkoule a navštívil spoustu starodávných atmosférických míst! Prostě takové strašidelné mysteriózní dobrodružství! Nebojím se tvrdit, že kdyby někdo do prvního Indiana Jonese přidal 300% hororu, vypadalo by to zhruba nějak takhle (mrk mrk). (12.01.2017)