Kuky se vrací

Kuky. Kapitán Hergot. Dubánek. Anuška. Pytlíci. Rohánek. Ti všichni pod kamerou Jana Svěráka ožili s takovou grácií, humorem a poezií, že mi čelist padá ještě doteď. A vlastně je s podivem, že právě ty akční scény, jsou na tom to poslední, co bych si asi tak zamiloval. Kouzelné dialogy, roztomilý humor a celé to lesní universum je jednoduše k sežrání. Jan Svěrák je kouzelník českého filmu. Himlhergot! (21.05.2010)

Tak mi to nedalo a při první příležitosti jsem se koukl na nejnovější film od Jana Svěráka. Byl jsem na něj zvědavý i z toho důvodu, že reklamní masáž na tenhle snímek byla opravdu veliká a nebylo skoro vůbec možné nezaregistrovat, že Jan Svěrák má nový film, který jde do kin. A tak, když měl tento film dnes premiéru na HBO, tak jsem se na něj ze zvědavosti podíval. A jediné slovo, které mě napadá, je zklamání. Tohle byl od samého začátku nudný a neatraktivní film, který se táhl a čas s ním utíkal velmi pomalu, snad každých pět minut jsem kontroloval čas, a to je neklamná známka mé znuděnosti. Tomuto filmu snad ani nevyčítám ten nápad, nápad samotný je totiž zajímavý, bohužel však tohle byl námět vhodný spíše pro nějaký krátkometrážní film, ale ne pro celovečerní 90minutový film. Opravdu nuda, šeď, únava, chvilku jsem si i myslel, že usnu. Ale abych jen nekritizoval, něco se zde přece jen povedlo, a to sice můj oblíbený herec Oldřich Kaiser v roli bezdomovce, který si jako v každé své roli dokázal získat mou pozornost. Ale bohužel jeden dobře obsazený herec nemůže zvrátit můj názor na celý film, který mě opravdu vůbec nezaujal a který jsem dokoukal jen jakousi zvláštní silou vůle, protože mám někde hluboko uvnitř sebe zakořeněno, že od rozkoukaného filmu se prostě neodchází. Původně jsem myslel, že udělím alespoň dvě hvězdy, ale jak teď nad tím přemýšlím, tak tenhle film si zaslouží tak maximálně jednu hvězdu, kterou tedy nakonec uděluji. Pokud se mi to rozleží v hlavě, rád své hodnocení změním, ale pár hodin po zhlédnutí filmu říkám, že to byla jedna velká nuda. (09.05.2011)

České, Svěrákovské a velmi milé. Slyšet Zdeňka Svěráka mluvit loutkovou postavičku je velmi nezvyklé, o to však zajímavější. Chvíli jsem si na jeho hlas zvykala, ale poté jsem mu přišla na chuť a čekala, co za "perly" bude pronášet:) Výtvarné a vůbec celkové vizuální zpracování lesního a okolního světa je velmi působivé. Zvláště mimořádně zpracovaná je kombinace loutek se skutečnými zvířaty, kde jsem si říkala: "Jak to natáčeli?" To musela být skutečně makačka jako prasátko:) Pohádkový příběh o síle dětské představivosti. Po určitém čase jsem přestala zvažovat nad tím, jestli jsou to všechno Ondrovy představy, nebo se to skutečně děje v důsledku Ondrova vyprávění. Kuky se vrací je příběhem, který (snad) zaujme děti, ale zároveň přednáší spoustu mouder a životních rad, které ocení i dospělácké generace. (04.01.2012)

Po hodně slibném rozjezdu plném hravých nápadů, kdy si zvykáte na tu unikátní a krásnou vizuální stránku, Svěrák zpomaluje a dobrou půlhodinu (honba za ztracenými vejci) klopýtá co se týče dramaturgie. Ta střední část, navzdory skvěle natočené automobilové honičce, se vleče. Jinak jsem byla celkem nadšená, Jan Svěrák znovu potvrzuje, že naší režisérskou jedničkou není nadarmo a umí si pohlídat jak technickou stránku filmu, tak příběh a poetiku. A fandím mu, protože aspoň na chvíli oživil starou českou loutkovou animaci. Se svou roztomilostí Kuky úplně odlišný od noirového thrilleru Pouta, přesto jsou tyhle filmy zatím nejlepší českou filmovou dvojkou pro rok 2010. (29.07.2010)

Všechno se mi líbilo, jen mi to nakonec přišlo trochu odfláknuté. Jak to říct, při té práci, co s tím všichni měli, a která se všem hodně povedla, si třeba mohli dát trochu víc záležet na pohybu Kukyho, který byl tak nějak pitomě toporný. To mě trochu zamrzelo, ale jinak jde o milý filmík, takové hravé rozptýlení (05.12.2010)