Kuky se vrací

Tak jsem se konecne dokopal ke skouknuti a jelikoz se jedna o film od Sveraka, cekal jsem hodne. A ackoliv to zase takova pecka nebyla, jsem spokojenej. Celej pribeh se snazi bejt hodne hravej a je to jako vymysly malyho kluka a to se bohuzel moc nedari. Na druhou stranu to ale funguje jako skoro nepretrzita honicka, kde neni nouze o "akci", takze nuda rozhodne nehrozi. Navic je tu spousta naprosto uzasnejch postavicek, jedna vetsi zrudicka nez druha, tady si vytvarnik fakt vyhral. Animace neni uplne bezchybna, ale rozohodne obstojna. Ale je tu jedno zasadni minus a to jsou daberi. Slusnej je tak maximalne Ctvrtnicek, ty ostatni jak kdyby nevedeli, co dabujou a proste cetli text, sice se sesla spousta skvelejch hercu, ale vetsina proste zni jak kdybych hral Horky leto nebo Poldu a takle si fakt profi filmovej dabing nepredstavuju. Trochu to aspon vyvazuje fakt, ze jsou hlasy docela prijemny, takze, i kdyz jim dabovani moc nejde, da se to dobre poslouchat. Az teda na malyho Sveraka, to je docela otravny hovadko a premejslel jsem, jesli neni zaostalej. Ale i tak slusny 4*. (28.06.2011)

České, Svěrákovské a velmi milé. Slyšet Zdeňka Svěráka mluvit loutkovou postavičku je velmi nezvyklé, o to však zajímavější. Chvíli jsem si na jeho hlas zvykala, ale poté jsem mu přišla na chuť a čekala, co za "perly" bude pronášet:) Výtvarné a vůbec celkové vizuální zpracování lesního a okolního světa je velmi působivé. Zvláště mimořádně zpracovaná je kombinace loutek se skutečnými zvířaty, kde jsem si říkala: "Jak to natáčeli?" To musela být skutečně makačka jako prasátko:) Pohádkový příběh o síle dětské představivosti. Po určitém čase jsem přestala zvažovat nad tím, jestli jsou to všechno Ondrovy představy, nebo se to skutečně děje v důsledku Ondrova vyprávění. Kuky se vrací je příběhem, který (snad) zaujme děti, ale zároveň přednáší spoustu mouder a životních rad, které ocení i dospělácké generace. (04.01.2012)

Už několik týdnů na mě Kuky vykukuje ze stránek novin a časopisů, v podobě filmu o filmu i z televizní obrazovky a tak má člověk tendenci vidět v něm návrat ke skvělé minulosti českého animovaného filmu. Skutečnost je asi taková - připadal jsem si jako hudební mistr, který si za partnerku vybere výtečnou zpěvačku s podřadnou vizáží a pak ji touží jenom poslouchat. Zkrátka a dobře, můj vztah ke Kukymu musí být nutně rozumový, protože po emoční stránce mě naprosto minul. Určitě je možné mluvit v superlativech o formální stránce, ať už výtvarné nebo především o kameře a střihu, ale poměrně zásadní problém mám se scénářem a s tempem filmu, který mě po celou dobu tlumil a ukolíbával. Pokud člověk navštíví polední představení v multiplexu, nemá za sebou prohýřenou noc nebo těžký oběd a přesto musí vydávat neúnosné množství energie, aby nezadřímal, není něco v pořádku. Navíc mě celou dobu rozptyloval "dabing" medvídka v podání Ondřeje Svěráka. Pochybuju, že chtěl jeho táta ušetřit, spíš šlo o pokus dostat svou ratolest do světa filmu už v útlém věku, ale jeho neškolený monotónní hlas, se kterým by měl problémy i logoped, mě znechucoval. Kuky má určitě řadu jednotlivých prvků, které se dají vyzdvihnout, ale jako celek u mě nezabodoval a i ta třetí hvězdička je opravdu spíš oceněním určité výlučnosti, protože nejen na našem malém dvorečku, ale i v celosvětovém měřítku je to film určitě originální, kombinace loutek a přírody spolu s výtvarnými ujetostmi, jako jsou autíčka pohádkových postaviček, dává dohromady něco, co tu ještě nebylo. Pokud jde o animační stránku, ale vlastně i tu výtvarnou, mám nicméně dojem, že Bartův snímek Na půdě Svěráka pokořil, byť pochopitelně na známého oscarového filmaře přijde nepoměrně víc diváků a vzhledem k mediální podpoře bude nesporně úspěšnější. U Bartova snímku jsem díky vizuálním orgiím a dynamičtějšímu tempu dokonale vytěsnil vědomí velmi jednoduchého scénáře, zatímco tady jsem ty nedostatky zřetelně pociťoval. Celkový dojem: 50 %. Představení jsem navštívil i se svými dětmi, které by měly být v ideální věkové kategorii pro zhlédnutí podobného filmu, a přesto i jejich konečná reakce byla velmi vlažná. (23.05.2010)

Dávám tři hvězdičky a trochu si přitom připadám, jako bych tomu růžovému plyšákovi vydloubávala očíčka, ale nemůžu si pomoct: já jsem se po většinu filmu prostě nudila. Příběh mi nic nedal, ba ani důvodů ke smíchu se moc nenašlo a že je vizuál celý takový jiný, neotřele zvláštní, to jaksi nevyváží celkovou nezáživnost a rozháranost Kukyho. Nevím, jestli bych byla nadšená v kuřecím věku, malinko o tom pochybuju. Sociálně inženýrský houmlesácký finiš mě pak přiměl při hodnocení váhavě mávat myší mezi dvěmi a třemi hvězdičkami... nakonec pro jednou vyhrála moje laskavá, infantilní stránka, leč pouze o ňadra vrcholové gymnastky. 54% (29.09.2011)

No musím uznat že nakonec JO. Honza Svěrák nikdy nespal na vavřínech a nikdy nestál o to točit stále stejné filmy. Díky tomu je každý jeho film jiný. Ať už se jednalo o road movie anebo o válečné drama. První půlhodinu mi u Kukyho dělala problém loutková originalita. A ani posléze jsem nic světoborného nesledoval. Musím ovšem uznale konstatovat že Kuky má co rozhodně co nabídnout. Příběh hezky dětský, morální ponaučení (je třeba vážit si moudrosti starších) a v neposlední řadě jsou to hlasy loutek. Kdy se ještě poštěstí že by se na plátně sešli v jednom filmu Svěrák, Kaiser, Macháček, Lábus, Čtvrtníček, Liška, Postránecký, Vetchý, Schmitzer, ... Krásný film plný lásky, natočený s láskou. Chtělo by to ještě druhý díl. PS: V roce 2017 se žádný extra zázrak nekoná a podobně jako ostatní Svěrákoviny je i tahle těžko odolávající zubu času. 60% (26.11.2010)