Manželské etudy

Nejsilněji na mě působí první série, která vypovídá o tom, jak neexistovala za minulého režimu výchova k rodičovství a k manželství. Lidé se brali velmi mladí a díky naivitě, kdy věřili, že se jim snadno sežene byt si pořídili dítě a vzali se. Po svatbě přišlo rychlé vystřízlivění, kdy zjistili, že se žádný byt konat nebude a musí žít většinou u jednoho z rodičů. Kdo tvrdí opak, tak si lže sám do vlastní kapsy nebo zkrátka ztratil paměť. (18.02.2023)

Mě tento, dle mého názoru přeceňovaný formát, nijak neokouzluje a nebaví. Nikdy nemůže jít o autenticitu, protože je tu vždy přítomen objektiv kamery a minimálně tři lidé ze štábu, kameraman, režisérka a zvukař. Tak jak se chcete chovat tak jako, když jste sami? Navíc mi tento experiment přijde jako taková lepší Peep Show. Koho budou třeba za 50 let zajímat tyto postavičky, kterým se dala důležitost, protože si je režisérka náhodně vybrala? Čím jsou jinak zajímaví, aby se o nich točila tato sága? Přitom chybí dokumentárně zpracovat řadu významných osobností našich dějin. Ale to není holt tak populární, zde si dokumentarista velkou popularitu nevydobude. (30.03.2018)

Manželské etudy jsou odrazem doby osmdesátých let. Když se na to člověk kouká, říká se, jestli to bylo tahle podobné i u jeho rodičů. Na nejednom páru je vidět, jak jsou ještě mladí a sami pořádně neví, co by chtěli. Všichni řeší stejný problém (bydlení) a snad všichni se berou právě proto, že partnerka otěhotněla. Jedna šablona, šest různých příběhů. Věřím, že pustíte-li si to rovnou i s pokračováním "Manželské etudy po dvacet letech", budete kolikrát zírat, jak to všechno dopadlo. (23.08.2010)

Tohle není o hereckých výkonech, tohle je o životě. Proto nebudu hodnotit každou epizodu zvlášť a shrnu svůj názor do jediného hodnocení. Potkáváme se s lidmi, bavíme se s nimi, ale většinou houby víme, čím si kdo z nich prošel a oni ví stejně velké houby o nás. Každý máme své radosti, problémy a pokaždé to s každým z nás nějak zamává a buď nás to posílí nebo zabije. Helena Třeštíková oplývá obdivuhodnou trpělivostí a výdrží, aby pro nás dokázala shrnou jeden lidský život do několika desítek minut trvajícího filmu. Pro samotné aktéry to musí být mnohem zajímavější, pro ně to bylo pětatřicet let, pro nás jen hodina a půl. Klobouček a hluboká úklona až k zemi před paní Třeštíkovou a její časosběrné dokumenty. Tak nevím jestli ta úklona nebyla už moc. Ten divný zvuk v zádech byl podezřelý! (25.01.2018)

I. Mirka a Antonín. Vzali sa dve deti. Onedlho čakali svoje vlastné dieťa. On večne zavŕtaný v zaolejovanom motore auta, relaxuje pri kŕmení zvierat a záhradníčení, ona je dojčiaca teenagerka, nespokojná, že sa po víkendoch nemôže pofľakovať s kamarátkami po diskotékach. V ich výpovediach sa javí ako manželská túžba číslo 1: PENIAZE a manželský problém č. 1: NEDOSTATOK PEŇAZÍ. Občas sa tam (dva- tri roky po svadbe) objavuje aj slovo "rozvod". Neskutočná je celostenová tapeta s jesenným motívom v obývačke. Keď pri nej Antonín stojí a čosi vraví, vyzerá ako by bol v parku. 80% II. Zuzana a Stanislav. Teenageri. Zuzana bola v tom ešte pred maturitou a tak si zobrala otca, s ktorým nechodila, len spávala. Elektrotechnika, ktorému bolo hranie sa s drôtami nadovšetko. Dokonca až tak, že tri roky po svadbe si kutil zosilňovače a hry na počítač, len aby nemusel zdieľať strasti rodiča. Vojnu si vybavil na 5 mesiacov, privyrobil ďalšie dieťa a stále sa hral s diódami. Manželka nesmelo poznamenáva, že aj ona mala nejaké koníčky, no jej manžel, v realizácii svojho koníčka oveľa dôslednejší, ju svojim postojom donútil stať sa slúžkou ich spoločným potomkom. 80%. III. Ivana a Václav. Vysokoškoláci - architekti. Bujarý život, veselá láska. A hneď deti, byt, prerábky, skúšky. Ďalšie deti. Stredostavovaská klasika vš študentov - a neskôr vzorných rodinných občanov - za socializmu. S mladomanželskou podporou a perspektívou pomerne rýchleho získania bytu za Husáka sa mladým rodinám a plodeniu detí darilo. (01.10.2014)