Manželské etudy

První serie asi nejzásadnějšího dokumentu, který v české kotlině vznikl. Šest mladých párů je vysoce autenticky, s citem a bez patosu zachyceno v počátcích jejich manželského života v osmedesátých letech. Je jasné, že za dobu šesti let se zas až tolik dramatických scén nestane, nicméně první serie je potřebná pro ty navazující a z pohledu lidí mojí generace je to skvělá sonda do počátků manželského života našich rodičů a tehdejší doby. (01.04.2018)

Když se začala vysílat řada po 35 letech, rozhodli jsme se sjet to celé od začátku. Ty první roky, kdy se mladé páry plné lásky rozhodovali co dál se životem byly super. Třeštíková byla nenápadná, nikam nikoho netlačila a snažila se ukázat pohled do života běžných lidí. Kontrast charakterů byl cítit už tady a mohli jsme tipovat, které páry vydrží a které se rozpadnou. Trošku taková TV show. Po dvaceti letech bylo naprosto boží. Podchytilo to asi největší období, éru šílených devadesátek a tvořivost jednotlivých protagonistů. Tady byly největší změny, zvraty a bylo to nejvíce zábavné, ale i poučné. Některé páry mě inspirovaly k tomu, jak v životě nepostupovat. Etudy po dvaceti letech tedy ode mě mají ultimátní hodnocení, protože předávají nejen dokumentární pohled, ale i hodnotu a poselství. Myslím, že ovlivnilo spoustu diváků. Poslední díl po 35 letech byl slabší. Spousta protagonistů odmítlo natáčení, čemuž rozumím. Zásah do soukromí musí mít velký dopad na jejich životy. Jedná se o takové shrnutí života, tak jak jednotlivci dopadli. Bylo to místy smutné (tedy většinou), ale nemělo to ten správný drive. Možná by bylo zajímavé více se věnovat stopám dětí, ale je pravda, že tím by byla v rozporu korespondence s původním párem. Celkově vzato se jedná o zajímavý cyklus, za který si Třeštíková zaslouží metál. Dočkáme se i dílu po 50 letech? (02.02.2018)

Narodila jsem se 1983. Nikdy jsem nebyla blíže představám, jak to tenkrát, když jsem se narodila, asi bylo. Smekám před paní Třeštíkovou. Mělo by se to pouštět dětem v rámci předmětu ZSV nebo občanky. A dostala jsem geniální nápad, vše spolu s druhou řadou (po dvaceti letech) si pustit, když jsme pekli svatební koláčky na mou svatbu. To vám byl nápad! :-D (01.03.2011)

Dám vám tip: Nahrajte si to i s díly "po dvaceti letech", a pusťte to opačně, než jak to předkládají v televizi. Tím myslím nejdřív Etudy po dvaceti letech a pak teprve Etudy. Garantuju vám, že to pak nebude jen pořád to samé "vzali se, měli dítě, zabydleli se". Když víte, jak to s tím či oním párem dopadlo, a pak je vidíte mladé a nezkušené, je to o něco zajímavější. (28.08.2010)

Naprostý vrchol, co se dá filmem dokázat. Nad každým dílem se mi hlavou honí desítky otázek. A zůstávají tam celá léta. Často se k osudům těch zobrazených párů vracím. Též o nich hovoříme se známými. Velice silné jsou hlavně ta nepodařená manželství. Člověk se dívá na záběry ze života před dvaceti pěti lety a má dojem, že ti lidé jsou ufoni. Proč se brali tak strašlivě mladí? Děti si tam pořizovali totálně nezralí lidé, kteří neznali sebe, natož aby chápali partnera. Zejména muží si tam pořizovali závazky v době, kdy byli duševně naprosto ještě dětmi. (28.08.2011)