Přežít svůj život

Banalita prežívania. Banálne nie sú len naše sny, ale aj ich interpretácia. Za hlavy sa chytajú otcovia psychoanalýzy. Ale ako ukazuje i tento film - psychoanalýza nikdy žiadnou vedou ani liečebným postupom nebola. Zato predstavovala silný umelecký smer s viacerými skvelými spisovateľmi a esejistami (napr. Reich, Freud, Jung a Ferencsi), ktorých lekárske diplomy predurčili k literatúre. Preto tá blízkosť surrealizmu a psychoanalýzy. V liečbe sa však skvele hodí ako súčasť terapie (biblioterapia). Na totálne uletenú a švihlú predstavu, že za všetko môžu oidipovské utkvelé predstavy a traumy sú len libidóznymi nenaplneniami z detstva sú úžasne zaujímavými, no stále len beletristickými či poetickými fantáziami aj so všetkými kazuistikami, koľko ich bolo, je a bude. Samotný film trpí typickou vadou Švankmajerových celovečerákov: explozívne animačné nápady sú skvelé, no dochádza k ich príliš častému opakovaniu. Myšlienka filmu je originálna - plytké a banálne prežívanie preniká i do snov a dávno je súčasťou medicínskej dušoliečebnej praxe - no jej spracovanie trpí prílišnou dĺžkou s redučkým dejom, čím dochádza k jemnému otupeniu mysle. Myseľ sa tak nachádza na pohovke a zveruje sa doktorke so snami - ktoré sa prisnili uprostred zaspávania pri tomto skvelom a nezameniteľne originálnom kúsku. (09.09.2014)

Evženovi se začínají zdát podivné sny, a tak začne navštěvovat psychoanalytičku. Dozvídá se tak spoustu věcí, které potlačil ve svých vzpomínkách. Naučí se i způsob, jak do snů pronikat a ovládat je, jen se rozhodnout, jestli je lepší život bdělý nebo ten snový. Originalita, se kterou je lehce surrealistický film zpracován nezná mezí. Inteligentní humor, který naráží na Junga a především Freuda vás úplně pohltí. Oidipovský komplex, superego a analýza snů, všechno je podáno velmi zábavnou formou, která vám postupně odhaluje víc a víc smysl příběhu a rozmotává zpočátku nesmyslný příběh. Nakonec do sebe každý malý detail zapadne a utvoří velmi zajímavou a především originální podívanou. Jen se nesmíte nechat odradit podivným způsobem animace, který Jan Švankmajer zvolil, nakonec to má přece jen své kouzlo. (13.05.2012)

Velmi originálně zpracované. :) Jan Švankmajer dokáže opravdu vždycky mile překvapit. Některé scény mě skutečně pobavily, některé scény však byly až absourdně směšné, ti, co film shlédli, vědí o čem mluvím. Česká verze "Počátku"? :) Faktem zůstává, že byl zpracován velice zajímavě. Děj chytlavý a poutavý, který nám v hlavě zanechá otázku: Co se asi bude dít dále a jak to asi všechno nakonec skončí? (28.05.2011)

Zručně spíchnutá šestáková báchorka. Švankmajerův typický cynismus a s tím spojený nadhled posouvá snímek do sféry herního-hravého principu(podobně jako v eXistenz, Matrix, Inception). Nabízí také řadu asociací. Některé jsou avizované tvůrcem (evžen-autorovo alterego), některé jsou ponechány na divákovi, který je na první pohled veden režisérem za ruku, Zvolená formální stránka je dalším pozitivem, které divákovi usnadní přijmout příběhem distribuované skutečnosti. Samozřejmě nejsme ochuzeni o většinu Švankmajerových trademarků. Příjemným překvapením je pro mě i znovuobjevená sexuální přitažlivost Kláry Issové, (20.12.2010)

Zajímavý, chvílema vtipný, chvílema ještě zajímavější a zároveň lehce nevhodný a za každou cenu originální. To je prostě Jan Švankmajer. Příští projekce bude nejspíš se snářem, vzhledem k tomu, že mi malinko věcí unikalo a já nepochopil jejich význam, ale věřím, že snář by byl vhod. Prostě Švankmajer. Nic víc nic míň. A scéna se souloží ´´psa´´ a psa. Těžko říct, co se režisérovi honí v hlavě. (11.11.2011)