Sex ve městě 2

Vzpomínám si na Carrina záda v kožichu (byl brzký podzim) jak mizí v davu na 5th Avenue. U toho hrála vypalovačka „You’ve got the love“. Hezký závěr pro seriál, který bavil přesných šest sezón. Pak si producenti řekli, že by bylo záhodno udělat film - a po několika peripetiích se tak stalo. Obavy byly na místě, ale naštěstí to nedopadlo tak špatně. Sex ve městě 1 má schéma podobné romantické komedii a čtyři hlavní hrdinky řeší problémy, které se nezdají tak malicherné. Bavila jsem se a myslím, že ne sama. Sex ve městě 2 je už ale bohužel pouhou agonií. Jeden scénáristicky velmi plytký díl roztáhlý na stočtyřicet (!) minut. Carrie - hlavní postava - má největší problém (účty za hadry a boty už ji zřejmě platí manžel) s tím, že si její Božský dává obuté nohy na gauč, k výročí jim do ložnice pořídí televizi, aby se spolu mohli dívat na romantické černobílé filmy (ten hajzl…) a odmítá se každý večer strojit někam na večeři. Čtyři charismatické hrdinky se stávají loutkami a věšáky na mnohdy odpudivé módní kreace, ječí a piští kdykoliv se jim k tomu naskytne příležitost a vůbec dělají všechno to, co zapřísáhlé odpůrce seriálu a filmů dostatečně utvrdí v jejich nenávisti. Nic moc se vlastně jen neřeší tak o čem tedy ten film je? O třpytkách? O botech za dvacet dolarů? Je to sled scének - více či méně trapných - které mají simulovat něco jako příběh. Nevím, jestli bych fanoušky seriálu raději neměla odradit, ale jsem si jistá, že svou diváckou základnu si i „dvojka“ najde snadno. Je to pořád pohádka. Pohádka o panenkách Barbie v kouzelně třpytivých šatečkách s „opravdovými“ životními problémy a Keny co řeší jejich potencionální nevěru tím, že jim věnují diamantový prsten, aby si uvědomili, že jsou vdané. (30.05.2010)

Jedničku jsem v úvodu nesnášel, ale s každou další minutou mi film připadal lepší a lepší, až jsem si ho nakonec zamiloval a dal mu 4*. S dvojkou to bylo podobné. Ze začátku jsem ji doslova nesnášel (děsivá gay svatba a snad nejhorší filmový opening roku) a pak mi už jen připadala více snesitelnější. Tj. z -20 % se vyhrabala na konečných 30 %. (28.10.2010)

(viděno v listopadu 2010) Doháním své filmové resty z léta, teď přišla řada na Sex ve městě 2. Seriál mám zkouknutý celý, znám lepší, ale líbil se mi a užívala jsem si ho. První film byl také fajn, neohrnovala jsem nad ním nos jenom proto, že pro filmové fajnšmekry to není. S filmem číslo dvě to je horší. Doufám, že je také filmem posledním, připadá mi, že holky si své prožily a další příhody jsou jen takovým umělým natahováním děje. Tady to bylo znát. Přiznejme si to, Carrie a spol. jsou za zenitem, už to prostě nikdy nemůžou být ty svobodné holky, na jaké jsme zvyklí ze seriálu. Zestárly, zmoudřely, usadily se. A věci, které pro ně byly příznačné kdysi, teď působí uměle. Tady to bylo samá reklama, sem tam vtípek, u kterého jsem se uchechtla, jedno velké ách nad Abú Dhabí (a to asi bylo i účelem), jiné odůvodnění, proč holky musely jet zrovna tam nebo proč vůbec někam musely jet, nevidím. Spíše to lahodilo divákovu oku. Nebyla to taková katastrofa, na jakou jsem se podvědomě připravovala, ale přesto bylo znát, že je to uměle natahované a s chatrným scénářem. Škoda, myslím, že by už holky měli nechat být, aby nám zbyla nostalgie, ale abychom náhodou díky sestupné kvalitě filmů o nich neztratili mínění. (29.04.2012)

V čase vypjatých rodinných vztahů doprovázených nekonečným vřeštění dětí jsem si, s genialitou sobě vlastní, zarelaxoval u snímku o vypjatých rodinných vztazích doprovázených nekonečným vřeštěním dětí. To tak nějak nemohlo dopadnout dobře, zvlášť když bujaré oslavování konzumu nebralo konce. Takže mi nezbývá než konstatovat, že čtyři odkvétající nádhery už nezachrání ani modelová maškaráda a tu osamocenou hvězdu dávám za hezouny z australského rugbyového týmu, ze kterého by ve skutečném životě na skutečném hřišti zbyly pouze rozházené kostičky. (15.11.2011)

Riedke ako... Je to o ničom. Carrie Bradshaw nemôže byť nikdy tým, čím je BRIDGET JONESOVÁ To čo malo byť jednou (!) epizódou seriálu, skúsili natiahnuť na vražednú dĺžku... Bez romantiky, bez humoru - len pekné pozlátko... PS: v originálnom znení to získavá značne naivnejší a ešte viac slepačí podtón... (10.08.2010)