Sex ve městě 2

Dámy se stihnou stotisíckrát převléknout a to je snad jediný důvod proč byl tenhle snímek natočen, jako jedna velká módní přehlídka. Jinak už mě žádná kladná věc nenapadá. Jednička byla celkem fajn, i přestože děj vycucávala ze všech konečků scénáristových prstů, tady už došla šťáva úplně. V nejlepším se má zkrátka přestat. Hlavní předtstavitelky jsou zase o dva roky starší, vrásčitější a zapasované do upnutých šatiček, tvářící se jako "ano, pořád jsem šťabajzna" a stále dokola omílající tytéž věci jako před deseti lety působí jednak jako karikatury samy sebe a také podle mě dost uráží ženské pokolení. Nedůstojné ukončení jedné pěkné éry. (10.11.2010)

I přes všechny negativní recenze, které o SATC2 vyšly u nás i ve světě a které tehle snímek odsoudily a poslaly mezi odpad, se nestydím říct, že jsem se dobře bavila a snímek si užila. Takových podobných kousků (myslím letní nenáročnou podívanou, v níž o děj až tak moc nejde) existují určitě stovky - pro muže. Nikdo se nezamýšlí nad filozofickým posláním A Teamu nebo nedej bože Pařby ve Vegas, a ti, kdo jdou do kina na Iron Mana si nejspíš nemyslí, že budou někdy jako on. Ale recenze SATC2 se hemží výrazy jako kráva, blbka, slepice a stárnoucí herečka. Takže mysogynní poznámky stranou a tři hvězdy za docela dobrou podívanou, která můj intelekt a pocit příslušnosti ke stejnému pohlaví jako hrdinky rozhodně nepoškodila. (01.08.2010)

Tak u toho jsem seděl doslova s otevřenou hubou. Okamžitě zařaďuji do šuplíku argumentů pro příští diskusi o úpadku západní civilizace. Dvě hodiny plné pištění Koňského Ksichtu a jeho tlupy šílených krav, promenádování naolejovaných svalovců, kýče, zlata, product placementu a všech nejhorších filmových klišé, na jaké si jen vzpomenete. Zvěrstvo, nevkus, mrhání penězi, nekonečná audiovizuální vivisekce, chvalozpěv na psychicky labilní dutohlavky, které dělají ostudu ženskému rodu. Uff, to jsem si ulevil. Dejte mi něco na propláchnutí mozku. (30.07.2010)

Jsem věrná fanynka seriálu, kterému jsem slábnoucí dech od dílu "I heart NY" odpustila. Snad tedy budu objektivní: stopáž nehorázná, obsah pro změnu nulový. Nechtěla jsem to vidět, ale nechala se přemluvit. Pravda je, že jsem měla celkem fajn náladu, ale pocit, který mne tváří v tvář plátnu přepadal nejčastěji, byla lítost. Lítost nad tím, že nesedím doma a nedívám se raději na ty černobílé parádní pecky, které si pouštěl Božský v posteli. Lítost nad ubohým koncem kdysi inteligentního a zábavného seriálu. Líto je mi unuděného Chrise Notha, který se zřejmě neuměl vyvázat ze smlouvy, i těch čtyř stárnoucích hereček (především asi SJP), které se za každou cenu snaží ždímat životní role, přestože už není co. Nemůžu uvěřit, že by se dospělé, schopné ženy mohly chovat jako prachzoufalé slepice. Na plátně i kdekoliv jinde. Milý vtípek s Johnem Corbettem a country kapelou to zachránit nedokázal. Inu, vítejte ve světě, kde ženy dostávají diamanty za hloupost. (30.06.2010)

Že jsou jehlové podpatky životní nutností? Pro tyhle emancipované a hubaté Newyorčanky ano, ale zároveň si vždycky dokázaly trefně utahovat z ženských vad a předností a na mužích nenechaly nit suchou. Tyhle dámy, které se neděsily půlhodinových pauz na oběd, se tentokrát pokusily mimo jiné o souboj dvou odlišných kultur a dopadlo to všelijak. Ale popořadě. Je moc velká škoda, že po úvodní velmi slušné hodince se to po polovině pobytu v Abú Zabí zvrtlo natolik, že z poměrně inteligentních hrdinek jsou uječené slípky, z nichž ta hlavní zcela vážně řeší otázku polibku se svým bývalým. Ano, protřelé dámy, které prolezly každou druhou newyorskou postelí, dumají nad cudným políbením. A ty stejné dámy zároveň řeší, proč jsou ženy v muslimském světě zahalené a že jsou vlastně diskriminované (jakmile skupinka Arabek odhodí černé hábity a představí současnou luxusní módu, dostáváme se už mimo mísu). To už jsou momenty (stejně jako samotný útěk z Abú Zabí), které beru jako plivnutí do obličeje seriálu, který vždy sympaticky ubíhal, byl zručně natočený a hlavně vtipně napsaný. A měl sakra styl. Tady jedna řeší blížící se menopauzu, druhá, že si její „stálebožský“ „novomanžel“ večer raději lehne na sedačku a pustí bednu, než aby s ní vymetal luxusní večírky a opulentní filmové premiéry, další se cítí odstrčená v práci a nestíhá besídky svého syna (úplně zbytečné a odbyté téma) a poslední nezvládá svá hlučná dítka a snaží se nemyslet na průhledná trička své nové chůvy. Ale jak říkám, první půlka má spád a zaujme, navrch je tradičně prošpikovaná vtipnými hláškami. Pak se dámy přesunou do země, kde zahalené ženy aspoň neutratí za botox, jak poznamenává Samantha, a jde to s námi všemi z kopce. Neřeším čirou oslavu konzumu (i když toho sténání nad komnatami luxusního apartmánu už bylo příliš), neřeším, že dámy nechtějí zestárnout (ač je to na nich sakra vidět), spíš mi vadí, že v tomhle pokračování vztahové módní ságy všem tak trochu kleslo IQ. Seriálový doyen Michael Patrick King pořád ví, jak nasnímat scénu a nechat vyniknout luxusu a eleganci, ale na 140 minut dlouhý snímek je to místy docela málo. Přesto ne, stydno mi nebylo. A klidně bych si dal i třetí pokračování.. (30.06.2016)