Mission: Impossible - Ghost Protocol

Jak příznačné, že potřebný svěží vítr do akčního žánru propadajícího post-bourneovskému stylu kinematografie chaosu, přinesl režisér, který předtím působil na poli animace. Birdovy pixarovky oplývají úžasnými akčními sekvencemi, které staví na přehlednosti scény, dlouhých záběrech a provázání akce s prostředím a jeho elementy. Stejné kvality Bird přináší i do "Ghost Protocol". Vystřídání animace za hraný film pak vede jen k umocnění předností média, což znamená navrat atrakce fyzické akce. V době, kdy blockbustery představují spíš animáky s naklíčovanými tvářemi živých herců, tak Bird nechal Toma Cruise lézt po průčelí nejvyšší budovy světa. Podobně zdejší bravurně rozvržená a neustále prostorově přehledná honička v písečné bouři představuje výmluvný protipól vůči nepřehlednému bordelu scén skládaných z enormně krátkých záběrů roztřesených kamer, které v posledních letech zaplavily vysokorozpočtovou akční produkci. Navíc oproti potemnělosti, vypjatosti a sofistikovanosti konkurence v čele s komiksovými bijáky, přináší "Ghost Protocol" kýženou velkou dávku nadsázky a odlehčení. Bird navíc všechny řečené elementy dokáže spojit do bravurních sekvencí hýřících nápaditostí, šarmantním humorem, fyzickou akcí, hravou interakcí herců i nevážným nadreálným upgradem technologických hračiček. Jestliže ze třetí "Mission Impossible" v paměti diváků zůstaly hrátky s očekáváními a budování napětí, ale naopak žádné akční sekvence, čtvrtý díl se sice neuchytí svými zvraty či peripetiemi, ale všechny jeho akční pasáže (nejen Burj Dubai a robotické parkoviště, ale i sekvence z vězení či chodby v Kremlu) náleží k naprostým špičkám žánru. (27.08.2015)

Všechno, co žádám od akčního filmu. Dobře napsané dialogy, detailisticky vypiplané scény, které si klidně půl hodiny počkají, než zapojí některých z naznačených elementů, vybroušený vizuál, soundtrack, který zrcadlí jemnou ironii a nadsázku celé podívané. Dvě hodiny našlapané dynamikou, invencí a infiltracemi, z nichž každá má víc nápadů, než kterákoli předchozí MI jako celek. Konečně si to nadměrně nehraje na vážnost a sází to jedinou velkou devizu - špionskou zábavu. Nejlepší MI a úhrnem jeden z nejlepších a nejsvéráznějších blockbusterů posledních let. Thumbs up for Brad Bird - vidí akci jinak. Tam, kde by jiní sázeli na monumetalitu a množství, si režisér hraje s dokonalým provedením de facto poměrně sevřených scén, jejichž spektakulárnost nespočívá v množství explozí, ale v inteligentním použití měřítka a vytěžení prostředí. Bird prostě vidí líp. (09.05.2013)

Film, jehož jedinou objektivní chybou je nevýrazný záporák, který sice získává body v momentě, kdy nastupuje jeho skutečné šílenství, aury, kterou okolo sebe dokázal na polovičním prostoru vybudovat P. S. Hoffman v trojce ale nedosahuje ani zdaleka. Jinak je ale M:I - Ghost Protocol špičkovým popcornem, který tahá z rukávu tolik es, až se z toho jednomu zatočí hlava (zdravíme do Dubaje). Parádní akce, skvělý Pegg a Renner a spousta tvůrčí invence a místy až Spielbergovská gradace absurdit v akčních sekvencích činí z M:I - GH jeden z nejzábavnějších filmů roku a staví ho jenom malinkatý kousíček za Tintinova dobrodružství... (18.12.2011)

S hodnocením Ghost Protocolu jsem měl trochu problém. Faktem je, že ten film mě od začátku těžce nebavil a směřoval jednoznačně do těch končin filmového světa, které mi nic neříkají. Na druhou stranu, pokud bych měl být objektivní, byl ten film lepší než některé předchozí kousky série, takže bych se měl vrátit k těm starším dílům a přehodnotit je. Hezky to napsal uživatel Djkoma: přehlídka krásných lidí (žen, mužů), krásných věcí (hitech hračky, dokonale padnoucí obleky od drahých módních domů), jenže on to myslel jako uznání, kdežto já to myslím jako úšklebek. Přidal bych ještě sice v porovnání s Českem velmi nenápadný, a proto účinný, nicméně stále jen product placement. To, co je na Ghost Protocolu divácky atraktivní, tzn. výprava, triky a nepřetržitá akce, na mě dojem nedělá, hi-tech hračky mě spíš obtěžují a celkově bych směr, kterým se série vydala, označil za to horší z Bondova odkazu. Ten má aspoň styl a v těch nejnovějších filmech se snaží i o nějakou psychologickou rovinu vyprávění a o propracovanost postav, kdežto tady jsou postavy placaté jak list papíru. Co v mých očích selhává nejvíc (a je to paradoxní), je nadhled, protože tady se evidentně narozdíl od předchozích dílů snímek nebere vážně a dostává se na půdu nefalšované akční komedie. Jenže humorná stránka na mě paradoxně nepůsobí, prostě se té nadsázce neumím smát. Možná i proto, že akce, příběh a jeho hrdinové jsou vyšroubovány do takové absurdity, že už i parodie nemá kam nadsadit. Možná vůbec první film, kde mě Simon Pegg, ať se snaží, jak se snaží, vůbec nebaví. Celkový dojem: 25 %. (27.10.2013)

Mimo povrchně zasvěcenecké rozpoznávání známých tváří českých herců a pražských lokalit (Florenc, Mánesův most), je pro tuzemského diváka Ghost Protocol poučný i z hlediska vytváření fikčního filmového prostoru. Scény z Kremlu, kam Cruise napochoduje maskovaný za ruského důstojníka, jsou samozřejmě z části točené na jednom z nádvoří Pražského hradu, a zároveň obsahují i záběry na kremelský palác, kde stojí postava Pauly Patton. Filmový střih tady hladce propojuje lokace, které jsou od sebe ve skutečnosti vzdálené několik tisíc kilometrů, ale ve filmu tvoří koherentní prostor, který nemáme problém přijmout. Určitou disonanci v tomto případě vnímáme jen proto, že ta místa důvěrně známe, ale jinak jsme takhle podobně "mateni" skoro pořád. Další z důkazů síly filmového média a nesmyslnosti jakýchkoli apelů na jeho (domnělou) realističnost. (25.12.2011)