Rec 2

Když jsem se před nějakou dobou ze spoilerů dozvěděl, jakej příběhovej veletoč tvůrci s mým oblíbeným hororem udělali, začal jsem se poměrně dost strachovat. Zbytečně. Zaprvé se ta informace ani nedá považovat za spoiler (že zombie nejsou zombie se dozvíme hned po pár minutách), zadruhé ten zvrat vůbec nepůsobí křečovitě, vývoj děje je hladký, a vlastně celej scénář vyhlíží tak propracovaně a cílevědomě, že bych byl ochotnej uvěřit, že tvůrci s tímto sequelem počítali ještě před natočením prvního dílu. U něj jsem v posledních patnácti minutách zažíval opravdový vtíravý strach, což se mi u dílu druhého sice nestalo (adrenalinová jízda je pro něj velmi trefné označení), nicméně i přesto si mě získal. Získal si mě svým spádem, krvavostí, zajímavějším příběhem (hlavně jeho nadpřirozenými momenty) a závěrem, kterej ten příběh posouvá zase někam úplně jinam. Když se na to dívám zpětně, tak jsem (přes prvotní obavy) rád, že se tvůrci nebáli a subžánr sequelu změnili. Jeden perfektní strašidelný zombie horor už jsme tu měli, teď tu máme perfektní akční (censored) horor. Zkrátka návrat do barcelonského domu hrůzy jsem si užil a těším se, až se do něj budu moci podívat znova. Horror movie of the year (25.02.2010)

Rec 2 mělo všechny předpoklady stát se členem rodiny druhých dílů, kterým prvorození plivnou hned v porodnici do tváře. Jednička, zdálo se mi, nenabízela moc možností pokračování. Kulisama, dějem ani závěrem. Půda jedině pro něco parazitující na nečekaném úspěchu. Jak já jsem rád, že jsem zase jednou neměl pravdu. Neviditelná stébélka mimoděk nebo možná i nezáměrně upuštěná, jsou tu splétána do chytrého, originálního (hodně překvapivě), funkčního, zase trošku poodkrytějšího příběhu . Plnohodnotné pokračování, pro mě osobně lepší než jednička, s atmosférou dávkovanou s ohledem na poctivé zničení zdraví diváka. Chrochtám si fetišisticky rypáčkem v záběrech podaných naturalisticky ale tak, že nemusím odvracet znechuceně obličej. Opět tu je pár věcí.. no člověk se ošívá nedůvěřivě v křesle. Ale čert to vem. Ve jménu otce, syna i ducha svatého. Jsem ateista, snad mi to bůh odpustí. Na trojku se moc těšim a to říkám málokdy. (06.03.2010)

Po úvodnej depke Rec prichádza takmer rovnako kvalitné pokračovanie. Je možno ešte akčnejšie ako prvé, ale v istých momentoch bola tá kamera tak rozrasená, až mi to začalo vadiť. Nikde inde doteraz, myslím v iných filmoch, mi to tak nevadilo, našťastie to bola iba istá časť filmu. V prvom diely ide o nejaký druh vírusu, no tu to už prerástlo v nejaký nábožensko- satanistický motív a nie som si celkom istý, či to filmu pomohlo alebo uškodilo. Prekvapilo ma to. Isté je , že po hite Rec prišlo pokračovanie, ktoré nesklamalo a to sa nestáva často. Slabšie štyri. 70%. (23.02.2012)

Jednotka gradovala napätie postupne, z čistej nuly až do stopercenntného hororového tranzu, pri ktorom sa p*sierali aj tí najotrlejší diváci. Dvojka na jednotku nadväzuje tak plynule, že by sa filmy dali spojiť v jeden celok. Začína niekde na šesťdesiatke a tam sa drží až do osemdesiatkového finále. Stotožnenie s postavami v nej nehľadajte, je to akčná, zábavná jazda plná 3D strielačiek, behajúcich démonov, cynického humoru, niekedy až príliš roztrasenej kamery, a miestami dosť divného chovania postáv, z ktorých si už i sami tvorcovia robia tak trochu p*del. Z filmu je cítiť, že vznikol iba pre úspech jednotky, no zároveň si zachováva skvelé tvorcovské trademarky a s predošlými udalosťami pracuje tak, aby fanúšikov nenaštval ani nesklamal. Jeho cieľom je iba dobre pobaviť. Vlastne ide o podobný posun od vážneho hororu k akčnému masakru ako v prvých dvoch of-the-Dead-romerovkách, či Evil-Dead-raimiovkách. Plaza a Balaguero sú na správnom mieste a urobili len dobre, že sa nesnažili jednotku tromfnúť. Štyry hviezdy dávam za spomenuté trademarky (v rukách nových režisérov by to scenár nad tri hviezdy nedotiahol ani náhodou) a už sa teším na apokalypsu v trojke. Snád s Plazou a Balaguerom. (10.02.2010)

Nesouhlasím s tvrzením, že by druhý díl byl horší než první, nicméně si ani nemyslím, že by byl lepší. Přijímám ho spíše jako pokračování, jako určitou extenzi a upgrade dílu prvého. Jako tomu bylo u pokračování Pádu do tmy (Pád do tmy 2) či 28 dní poté (28 týdnů poté), tak i v [Rec] 2 je divák uveden do širších souvislostí, na prvních několik málo vysvětlujících minut opouštíme stísněnost izolovaného domu, abychom se tam spolu se speciální jednotkou opět vrátili. [Rec] 2 totálně převrací vyznění prvního dílu a posouvá ho do úplně jiných končin à la Vymítač ďábla. Ještě znepokojivější a nekompromisnější než část první. (07.03.2011)