TRON: Legacy 3D

Tron se vrací po téměř 30 letech v naprosto perfektním audovizuálním zážitku, ale bohužel také s několika celkem vážnými nedostatky. Ale začněme u toho lepšího. Vizuál je totiž opravdu jedinečný a celého toho světa jsem opravdu nemohl nabažit, což ještě umocňovalo výborné 3D a hlavně téměř geniální hudba od Daft Punk. Ta sem opravdu dokonale pasuje a místy jsem si připadal, jak v nějakém jejich vysokorozpočtovém videoklipu. Herci jsou také převážně dobří. Jeff Bridges je charizmatický ve všech polohách, i se špatnou digi-hlavou (snad jediná výtka k efektům), Olivia Wilde je sympatická a strašně jí to sluší a Michael Sheen musel bejt asi během natáčení na drogách, což je v tomto případě jenom dobře. Jenom ten Garret Hedlund mě dvakrát nepřesvědčil a hláškování mu moc nejde. Kosinski se se svým debutem popral více než dobře a ukočírovat všechny ty vizuály opravdu umí, stejně jako akční scény, na které je radost se pohledět. Zaujmou také odkazy na první díl. Jenom v těch kecacích pasážích, kdy nastupují vztahy a nějaká ta filozofie, Kosinski naprosto selhává. Tyto pasáže opravdu nefungují, chvílemi jsem se díky nim v polovině dost nudil a celé mi to přišlo vlastně takové chladné, bez emocí. Tempo je tedy místy dosti pomalé a celé bych to klidně prostříhal na 90 minut, jako měl původní Tron. I tak se jedná o velmi nadprůměrné pokračovaní (nebo spíš upgrade?) a jestli se Kosinski do příštích filmů naučí pracovat s emocema, tak se máme na co těšit. (20.12.2010)

Vizuální žranice bezesporu, už jenom proto doporučuju návštěvu kina. Druhým top prvkem je soundtrack od Daft Punk. Všechno ostatní (scénář, herecké výkony) je spíš v průměru, Garrett Hedlund jako hlavní postava je castingový ústřel, ten člověk nemá ani kapku charismatu. Na příběhu mi nevadí, že je jednoduchý (nějaké snahy o přesahy lze najít - a jsou spíše na škodu, protože zoufale nefungují), nýbrž že je ne zcela efektivně odvyprávěný. Divák se nedočká žádného postupného poznávání reálií daného kyberprostoru. Jack byl loni na Pandoru pěkně postupně připraven. Kdepak Sam - ten do Světýlkova zčista jasna spadne a ani nevypadá, že by ho to nějak zvlášť překvapilo, nedejbože aby se dožadoval odpovědí. Divák (já) tak nemá šanci poznat limity toho světa - a to se pak postavám špatně fandí, protože se snadno nabyde dojmu, že kdykoli se něco posere, tak bude následně stačit, aby se stařík stvořitel Bridges něčeho dotknul a všechno bude all right. Na čtyřhvězdičkové hodnocení zním až příliš kriticky, že? Jenže aby bylo jasno - TRON: Legacy není vůbec špatný film, veškerá kritika z mé strany vychází z toho, že s mírným doladěním scénáře to mohla být ultimátní pecka srovnatelná třeba s Matrixem. Po vlažném přijetí ze strany vážených pánů recenzentů mi naštěstí výrazně spadla očekávání, takže nakonec jsem spokojen. Stokrát radši si dám další pokračování Trona (a jo, klidně s Kosinskim za kamerou), než většinu připravovaných komiksáren (od Sršně, přes Lanterna, po Thora). 80 % (18.12.2010)

Vousatý Jeff umí být fajn. Počítačový Jeff je gumák (skoro takový jako ten nordický model z reklamy na luxusní parfémy v hlavní roli). Ke své škodě má v sobě Tron mnohem více gumáka než vousáče. Jako vizuální hračička plná odlesků a světelných kontrastů koukatelné, bohužel pod technickým provedením už je jen hromada nudných opisů skutečných mistrů imaginace. Tron žádnou vlastní nemá, jen tu vypůjčenou. Navíc nepříliš bujnou. Ale v letošní konkurenci "pass", nikoli "fail". P.S. Oproti původnímu filmu fail ve všech kategoriích, s výjimkou těch technických, samozřejmě. (10.12.2010)

Dokonalý příklad převážení formy nad obsahem. Vizuální stránka je perfektní, tahle nápaditý obraz jsem neviděla snad od dob Sin City, bohužel příběhově už to tak slavné není. Počáteční vstup do digitálního světa s 'hrami' se mi líbil velmi, postupem času mě ale ta hlavní 'hra' aneb musíme se dostat k bráně, než se uzavře, přestala bavit. Podobně jako Marigoldovi mi ta digitální Jeffova verze přišla umělá, jako když modelka z titulní strany Playboye projede Photoshopem (chápu, že to byl nejspíše záměr), kdežto jeho skutečná, lidská verze byla cool (je příjemné slyšet, jak se jeho styl mluvy ala Big Lebowski ve dvou či třech momentech promítne i v Tronovi). Poctivé tři hvězdičky to kvůli zdlouhavému konci a dialogům na hranici debility (jak typické pro stamilionové filmy) nejsou, ale prostě... to svítí hezky. (20.12.2010)

Z počátku pastva pro oči. Barvičky jen hrály. Vizuální efekty opravdu skvělé. Po 50 minutách jsem se však nudil k smrti. A tak jsem si prováděl manikúru a četl si nový leták do kauflandu. Občas jsem mrkl na obrazovku, pokud převládala modrá barva, bylo to fajn, pokud oranžová, vedli záporňáci. Jedna věc mne tam však vytáčela: Chtěl bych vidět, který skoro 30-letý chlap je tak fixován na fotra? Z toho neustálého "tati, tati, tati"...se mi dělalo špatně. Za efekty 50%, film na jednou kouknutí a zapomenout! (20.03.2011)