Milý Johne

Nemám rád vojnové filmy, ani ruské z druhej svetovej, ani tie americké patriotistické. Tu to našťastie nešlo až do umelého pátosu a tak som to prežil aj vďaka Amande Seyfried, ktorá sa do podobných rolí hodí a ktorej to z Tatumom aj sedelo. Ale scenár nepustil a neprial tým, ktorí by očakávali sladký film. Romantického nánosu je tu tak poskromne, vojenského rabovania na Strednom východe tiež, takže sa priestor odovzdáva línii so sympatickým otcom a jeho mincami. Očakával som, že tvorcovia viac citovo pritlačia, ale neprišlo to. (26.02.2021)

Channing Tatum a Amanda Seyfried hrají zamilovaný pár, který se spolu seznámí jednoho slunečného dne na pláži. John a Savannah. On byl kdysi problémový mladík, rád serfuje a nyní je příslušníkem jednotky Zelených baretů. Ona je slušná až ostýchavá dívka téměř bez chyb, ale i přesto, že jeden bez druhého nemohou být, tak jednoho dne se právě ona rozhodne ukončit jejich vztah a provdat se za jiného, protože odloučení je pro ni nesnesitelné. On býval často odvelen se svojí jednotkou po11. září daleko od ní a jim nezbývalo, než být spolu nadále v kontaktu jen prostřednictvím sáhodlouhých dopisů, a to jí pochopitelně nestačilo. Vůbec dopisy v tomto filmu hrají stěžejní roli, protože slouží jako jakýsi prostředník, kterým si hlavní postavy sdělují svoje pocity, vyznání a momentální rozpoložení, tedy zkrátka věci, kterých by v běžné komunikaci nebyly před dotyčným schopní. Film byl natočen podle literární předlohy a zkušený Lasse Hallström režíruje citlivě i kýčovitě a nejsilnější jsou pasáže vzájemného odloučení dvojice. Naopak při společných scénách Tatuma se Seyfriedovou jsem měl pocit, že by už zase byli nejradši od sebe. Od Hallströma se dalo čekat i víc, chvíli to dokonce vypadalo, že půjdu s hodnocením nahoru, ale konec nestál za nic. Film však měl své silné momenty a sliboval víc, než nakonec splnil. Tatum a Seyfried k sobě příliš neladili. (15.09.2010)

S Hallströmem máme poněkud chladný vztah. Jeho filmy považuji za řemeslně zručně natočená, ale dějově ne moc odvážná melodramata. Ne jinak je tomu i v případě Milý Johne. Příběh se odvíjí v rámci žánru poměrně otevřeně a vždy je několik možných variant, jak se bude vyvíjet dál, ale zkušený divák je všechny zná předem a ani jednou není překvapen. Hallström to jako šikovný režisér mohl jistit určitou nadsázkou, bohužel ale svůj film byl nucen natočit pro americké diváky, a tak vše bere nesmírně vážně, ale přitom povrchně. Napadlo mě, jak by asi vypadala verze, kterou by natočil ve Švedsku - hutné drama o lásce, jejíž štěstí ústřední pár tak dlouho pokouší. Jako film pro příjemný večer s vaší drahou polovičkou ovšem můžu patálie prkeného Tatuma a zastydle pubertální Seyfriedové doporučit. (09.03.2010)

Je dobré dať tomuto snímku šancu. Nejedná sa o nič svetoborného, podľa mnohých si režisér vzal time out, keď sa podujal natočiť túto romancu, ale už Hachiko naznačoval určité smerovanie. Mne sa napriek určitým chybám táto melodráma páčila a to pekné a sladké som si vychutnal. (07.05.2010)

24.4.2010 ~ Na tenhle film se dost plive, ale zas až tak špatné mi to nepřišlo. ~ Tenhle film není nelogický, jen je to červená knihovna, zasazená do "současné" Ameriky, hodně přitažená za vlasy. Channing Tatum, vycházející hvězda vypracovaného těla a neobvyklého jména, tu upoutá pozornost jedné blondýnky heroickým skokem do klidných vod přístavního mola, kde se dlouze a hluboce potápí pro její smáčenou kabelku, aby ji mohl na dně uchopit a jak Perseus Medusinu hlavu třímat tento smáčený kousek látky vítězoslavně nad hlavou, zatímco jej bičuje klidná hladina (stopro mi tam někde chybí čárka). Slovo dá slovo a je z toho láska jako trám i když jen na dva týdny. Channing je příslušník speciálních jednotek US Army a je tu jen na dovolené, musí zpátky. A tak si oba slíbí věčnou lásku, ona jede zpět na školu (taky má jen prázdniny), on zpátky do služby, ale stále si píší. ~ Channingovi se blíží konec služby a všechno by bylo slaďácky zakončeno, kdyby si to v tu dobu nerozmyslelo napálit do dvou mrakodrapů několik vypatlanců z liščí nory a Channing tak nemusel (vážně musel?) službu prodlužovat. Na jedné z návštěv to ona nenese zrovna s nadšením (no bodejť) a po návratu zpět na bojiště netrvá dlouho a Channing dostává košem, přičemž ona si bere někoho jiného. Do toho umírá Channingův otec, částečný autista, pomalu umírá i její nový manžel, Channing se zachová jako pravý americký hrdina a nezištně pomáhá, načež uběhne nějaká doba a jejich pohledy se znovu střetnou. Takový happy-end nehappy-end, domýšlet si musí divák sám. ~ Ono to není úplně špatné, ale sráží to ta, až přespříliš do očí bijící potřeba být filmem dojemným, až z morku kosti dloubajícím jakékoliv city. Tolik prvoplánově dojemných zvratů a záběrů a dialogů se vidí málokde. Nelehký úděl amerického vojáka, nelehký úděl osamělé americké ženy, oba za pomoci vnitřní síly překonávajíc nástrahy podlého osudu, oba po americku odměněni za výdrž a píli. Prostě taková moderní červená knihovna. Ne úplně pitomá, ale také ne úplně nezapomenutelná. (19.03.2013)