Sister
Režie:
Vít PancířScénář:
Vít PancířKamera:
Martin ČihákHrají:
Verica Nedeska, Jakub Zich, Perla Kotmelová, Ivana Stejskalová, Přemysl Bureš, Jáchym Topol, Filip Topol, Kristýna JohanesováVOD (1)
Obsahy(1)
Film na motivy románu Jáchyma Topola s hudbou Psích vojáků. Hlavní hrdina Potok pracuje v malém divadle jako výtvarník. Je mu kolem třicítky a jeho život se neubírá v podstatě žádným směrem. Svoje okolí i sám sebe pozoruje s opovržením. Jeho bezcílný život se změní teprve v momentě, kdy potká Černou. Zamilovaná dvojice uniká z města. Nevyhnutelně však znovu naráží na lidskou vypočítavost, mělkost a nevkus. Potok se propadá do dřívější skepse, která vede až k totálnímu rozpadu jejich vztahu. Černá ho opouští a zoufalý Potok pomalu dochází ke smířlivějšímu postoji ke světu, kde už ale není místo pro velkou lásku a temnou romantiku. Oproti stejnojmenné literární předloze Jáchyma Topola, která se odehrává během tří let po roce 1989, film časové určení opomíjí. Soustředí se na vnitřní konflikty hrdiny, které jsou nadčasové.
Vít Pancíř, experimentální filmař, animátor a tvůrce videoklipů kapely Psí vojáci, začal před pěti lety pracovat na scénáři k filmu Sestra podle románové předlohy Jáchyma Topola. Samotné natáčení trvalo rok a vznikalo podle přesného scénáře, který prozrazuje jasný tvůrčí záměr režiséra. Bratři Topolové měli k Pancířově práci důvěru díky předchozí spolupráci. Vít Pancíř se nechtěl pokoušet o přesnou rekonstrukci. Důležitější bylo zachovat ducha a celé vyznění románové Sestry, což předpokládalo vhled do Topolova myšlení a přitom vlastní autorský přístup filmaře. Nejen generační spřízněnost, ale jak říká Jáchym Topol i určité „zvichřené vnímání“ Víta Pancíře stojí za vznikem svébytného filmového díla, které přijímá jak autor předlohy, tak autor hudební složky Filip Topol. Vít Pancíř vybral z knihy jen básně a čtyři sny, které si navzájem vyprávějí Potokovi přátele (Potokův sen o Osvětimi, Sen o Bohlerovi a bezprizorních dětech, Žralokův sen o Cikánech a Potokův Vlčí sen). Exaltovanost textu vyvážil civilními obrazy, takže divák není zahlcen přemírou symbolů a odkazů. Zdůrazněním milostné zápletky a upozaděním dobového kontextu je filmová Sestra sdělná i pro ty diváky, kteří nepatří k „topolovské“ generaci. Ve stejném duchu byl i počet postav omezen v podstatě na ústřední dvojici, kterou ztvárnil Pancířův spolužák z VŠUP Jakub Zich a herečka Verica Nedeska, která na sebe výrazně upozornila ve filmu Ivo Trajkova Velká voda nebo Náhradní díly Damjana Kozoleho. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (4)
Recenze (89)
Jak ohodnotit báseň? To snad ani nejde, spíš se rozhodnout mezi oslovila a nepochopeno. Zůstal jsem někde mezi... Pocity, které ve mě film vyvolaly, byly silné jako milovaní Psí vojáci a osobnost Filipa Topola (pohříchu neznám tvorbu jeho bratra Jáchyma, i když jsou vzájemně propojeni). Ano, jsem zaujatý, přimhuřuji obě oči a nechávám se lákat Poetikou. Za odvahu takovou věc natočit se klaním. Na DVD se vyskytuje dokument "film o filmu", který je jakýmsi volným navazováním atmosféry a nepůsobí ani trochu zbytečně (jako většina mluvících hlav a plácání se po zádech u jiných snímků). Právě naopak. ()
Velmi experimentální film, i když asi adekvátní své knižní předloze. Sestra je těžko stravitelná, undergroundová výpověď vnitřního pnutí s hudbou Psích vojáků. Zpočátku jsem byl lehce zklamán, protože experimenty užívající jazyku takto silně, osobitě vnitřního, tedy často pro ostatní zakódovaného a nesrozumitelného, ztrácí při prezentaci svou působivost a hodnotu. Ovšem citovaná pasáž na cikánském večírku mě dostala a vyšvihla tento určitě nadstandardní, ale i nesrozumitelný film do poloh mnou oblíbených.. ()
odvážně tomu střelim celých pět a předpokládám, že se na mě od přátel opět sesype vlna označení jako "rádoby intelektuálka apod.:)každopádně ač nejsem schopna kvalitně odvyprávět Sestřin děj, působivost na diváka tady funguje jako už dlouho v ničem, hudba Psích vojáků je jedinečná a pokud mi film rozhází všechny myšlenky v hlavě a na to mi podsune nový, aniž bych se o to nějak snažila, je to v hodnocení poměrně jasná volba...však je to až tak experimentální, že mě v tuhle chvíli nenapadá jedinej člověk, kterýmu bych to doporučila ()
Pro ty, kdo nečetli předlohu, podle mě absolutně nesrozumitelné, Pancířova Sestra funguje především jako doplněk k Topolovu románu. Perfektní je vcelku pochopitelně hudební doprovod Filipa Topola a taky cameo rolička Jáchyma Topola potěší. Filmu se velmi dobře podařilo využít některé hlavní opakující se motivy románu – různé podoby světla, zrcadla, sny (i když radikálním zkrácením ztratily na svém kouzlu a působivosti), neustálý pohyb hlavních hrdinů (i když není ve filmu ničím motivován). Jiná témata Topolovy hutné prózy zůstávají zcela stranou, úplně ji pravděpodobně zfilmovat nelze, ale já bych radši viděl komplexnější adaptaci. Nejvíc se mi líbila scéna z hračkářství a cestování vlakem kamsi na východní Slovensko za životem na trhu. ()
Pořád myslím na ty zvuky: na volání tramvaje, na zmrzlináře, na zrcadlo, které je v souladu s Vámi. Na pomíjivosti života nejsou medicíny, ba ani příručky. A co se filmu týče, rozhodně jeho působení tady světě souhlasně odkývám. Plápolá tu modrá, což je nepochopení a extrémní oddanost žánru mezi uživateli. Knížka volala o pomoc a byla tím nejtěžším, co jsem přelouskal. Film naopak rozpustil písmena a složil z nich pěknou výstavu zmaru. Nejdou ruku v ruce, což je dobře. Dává to tomu takovej další rozměr. ()
Galerie (9)
Photo © Artcam
Zajímavosti (7)
- Samotné natáčení trvalo rok, aby byla ve filmu všechna roční období. (hippyman)
- Bylo vytvořeno 11 kopií filmu. (hippyman)
- Jedna z knih podpírajících na konci filmu zrcadlo, je předloha filmu – román "Sestra" Jáchyma Topola. (WernerDMZ)
Reklama