Reklama

Reklama

Botostroj

  • angličtina Giant Shoe-Factory
Československo, 1954, 101 min

Režie:

K. M. Walló

Předloha:

Svatopluk Turek (kniha)

Kamera:

Julius Vegricht

Hrají:

Vítězslav Vejražka, Vilém Besser, Eva Kubešová, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vykypěl, Petr Skála, Ota Sklenčka, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Božena Böhmová (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Umělecký film natočený podle stejnojmenného románu laureáta státní ceny T. Svatopluka.  Film nás uvádí do prostředí průmyslového města Botostroje v době krise v roce 1932. Ukazuje nám na příbězích hlavních hrdinů Josky, Pazdery, Nikodýma, Andrése, Marie, Antonína i jiných pravou tvář tohoto amerikánského města i způsobu vykořisťování. Odhaluje i postavu šéfa, vydávaného za „správného" podnikatele, který dovede dát lidem práci i výdělek, jako bezostyšného kapitalistu, jenž používá těch nejbrutálnějších method vykořisťování, aby dosáhl co nejvyššího zisku. Film je však současně věnován oněm hrdinům, kteří se přes všechnu persekuci nebáli illegálně proti šéfové moci bojovat, i jejich snaze sjednotit dělníky před nebezpečím fašismu u nás. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (152)

Jello Biafra odpad!

všechny recenze uživatele

Schématický béčkový film precpaný demagógiou až k prasknutiu sa môže smelo zaradiť medzi najhoršie filmy, ktoré sa kedy v Československu natočili. Hlavnou úlohou filmárov bolo očierniť Tomáša Baťu. Polmetrové úsmey komunistov, ktorí tu zosobňujú akože poctivých ľudí zatiaľ čo každý, kto je názorovo niekde inde, je tu automaticky záporák. A ešte k tomu tie otrasné dialógy, až sa chytáte za hlavu jak sú stupídne. Vsadím boty že na tomto braku sa naplno podielal profesionálny vymývač mozgov, minister informácií Václav Kopecký. Len on dokázal takto obludne pretvárať pravdu a demagogicky očierňovať. Navyše autori tohto braku sa tu dosť kopli pretože Baťa zomrel v roku 1932 kedy sa aj tento brak odohráva a Hitler prebral moc až v roku 1933 čiže mu Baťa logicky nemohol ísť gratulovať k prevzatiu moci ako je to ukázané tu. Cielom útoku tu však nie je len Baťa ale aj treba veriaci či hospodári. Dosť veľkým klamstvom, ktoré človeka znalého dejín vytočí do nepríčetnosti, je aj preslov jednej z postáv, ktorá tvrdí že v SSSR nestretnete žobráka ani hladovejúceho. Tu už som si myslel že asi hodím tyčku: film sa totiž odohráva v roku 1932 a zrovna vtedy zúril na Ukrajine Stalinom vyvolaný hladomor pri ktorom zomrelo 9 miliónov ľudí. Zaráža ma že sa tu komunisti snažili spraviť z Baťu beštiu prvej kategórie. Dotyčný je tu totiž kráčajúca postava tých najnegatívnejších vlastností: má sympatie k nemeckému nacizmu a dokonca posiela do Berlína Hitlerovej NSDAP tučné šeky, vyhadzuje zamestnancov len tak z ničoho nič, má opĺzlé chúťky, v kancli má vystavený obraz Musolliniho, a žije len pre svoje prachy. Našťastie sa pravda ukázala a robotníci z Baťových závodov si na svojho bývalého chlebodarcu kydať nenechali a začali počas projekcie demolovať kino. To je dôkazom akým nechutným pamfletom tento film je. ()

ledzepfan 

všechny recenze uživatele

Jestli tohle někdo považuje, za natolik škodlivé, že je nutné to z fleku vyodpadovat, tak mu asi chybí odstup, schopnost samostatně přemýšlet a odfiltrovat tupou, okatou propagandu. Tenhle film má obrovskou výpovědní hodnotu o vnímání, ideálech a poblouznění společnosti své doby-a taky o konstrukci a struktuře oldschoolové, echtovní a přímočaré propagandy..... bavil jsem se nad vší tou černobílostí vyhnanou do extrému, nad všema těma siláckýma heslama a gestama vybičovanýma až na hranici karikatury........... Bavil jsem se, ohodnotil čtyřma rudýma hvězdama a přesto jsem zůstal ideologickým obsahem zcela nepoznamenán...to je ale zvláštní, že?................................................... čest :D ()

Reklama

gjjm 

všechny recenze uživatele

Na jednu stranu taková socialistická variace na Občana Kanea, na druhou stranu neuvěřitelně zábavný obraz kouzelně naivních komunistických názorů na morální zkázu prvorepublikových buržoustů. Nicméně musím uznat, že, dívat se na to dá, a nehledě na nesmírně naivní dementní dialogy jsou filmové techniky (pár záběrů je ze Sitizna v podstatě nepokrytě vykradeno) celkem zvládnuté, a nenudil jsem se až tak moc. Docela slušné herecké výkony (geniálně démonický Vejražka, přes debilní roli dost sympatický Besser, v menší roli pak jako vždy Hrušínský), pěkná kamera a v rámci možností dobrá vizuální stránka. Hodnocení snižuje agitkovitost a naivní dialogy (přestože si v ničem nezadají s mnoha současnými filmy). ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Já mám sorelu hodně rád. Líbí se mi v architektuře, na plakátech i v sochařství. S filmem je to ovšem horší. Botostroj postrádá pro ni typickou rozjásanou barevnost plakátů, chybí mu monumentálnost a přitom účelnost typická pro budovy v tomto stylu, a ani zdaleka nemá dynamičnost, jíž se mohou pyšnit její sochy. Aby byla katastrofa dokonána, tak kvůli dialogům vyniká hloupost a naivnost jeho propagandy. Nebýt vynikajícího Vítězslava Vejražky, tak bych se film zařadil k tomu nejhoršímu co naše kinematografie zplodila. ()

Tomo 

všechny recenze uživatele

Nebudu davat "odpad" jen proto, ze se jedna o komunistickou propagandu. Tohle je stranka o filmech, ne o politice. Jako takove to neni spatne, dobre na zamysleni, sonda do minulosti ktera vas prinuti zamyslet se, cemu byli lidi driv vystavovani.. No ..zmenilo se toho mene, nez se na prvni pohled zda. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (7)

  • Už s prácou na scenári sa tvorcom dostalo exkluzívnej pomoci v podobe nezištne poskytnutého niekoľkomesačného pobytu v Sovietskom zväze a spolupráce s vtedy významnými ruskými filmármi. V Rusku bol potom vtedy podľa scenára natočený vopred dokonca celý skúšobný (niekoľko desiatok minút dlhý) film, aby sa overilo, ako potom bude pôsobiť na československého diváka, ktorému mal byť Baťa a jeho Zlín predstavený ako stelesnenie všetkého kapitalistického zla. (Raccoon.city)
  • Stejnojmenná knižní předloha Svatopluka Turka, jenž byl u Bati v letech 1926–1933 kresličem reklamních plakátů, byla vydán v říjnu 1933 pražským nakladatelstvím Sfinx. J. A. Baťa zažaloval autora a nakladatele za úražku na cti, 2. listopadu 1933 byl náklad zabaven na základě usnesení Krajského soudu v Praze. Žalovaní se hájili tvrzením, že šlo „o dílo literární a nikoliv o klíčový román, ve kterém nikdy nechtěli tvrdit, že stěžejní postavy by se vyznačovaly opovržlivými vlastnostmi a že litují, že kniha vzbudila dojem opačný“. V roce 1938 bylo vydání díla soudně zakázáno a žalovaní se vzdali autorských práv ve prospěch firmy Baťa. Román byl znovu vydán až po válce roku 1946. (VN85)

Reklama

Reklama