Jezero smrti

Jak by řekl pan Winston Wolf, když tě někdo vychová, neznamená to ještě, že jsi vychovaný, aneb kdo si hraje s ostnatým drátem, benzínem a sirkami, nezlobí.. Příspěvek debutanta Jamese Watkinse do diskuse o snížení věkové hranice trestní odpovědnosti sbírá body hlavně svou zneklidňující atmosférou a uvěřitelností. Párkrát jsem se sám sebe ptal, co bych dělal na místě páru, k jejichž patám se smůla připevňovala kvalitním sekundovým lepidlem a oni se zároveň nebáli jít ji naproti, ale tak už to prostě, co se nelogičnosti jednání postav v podobných "survival" snímcích týká, chodí. Kdyby tu krádež auta nahlásili na policii a po půl hodině naběhly závěrečné titulky, zajisté by se tu objevila spousta rozezlených komentářů.. Hodný synek Brett, vzhledem k množství mrtvol a stop, co po sobě zanechal, si už může balit kartáček, patery trenýrky a brýle Ray Ban do zařízení pro mladistvé zločince, kde bude jeho již tak citlivá duše jen dále zkvétat - bezvýchodnost konce umocněna na druhou.. (25.10.2009)

Tak takhle psychicky zle mi dlouho nebylo. Jaký otec, takový syn a takhle to dopadá, když je jeden těžce psychicky postíženej a kolem něj deset blbejch. To je hned vidět, že tyhle děti si odmalička nečetli Foglara a nenechali se jím inspirovat k dobrodružným hrám a životu plnému lásky, přátelství a tolerance. Je to sice přehnaný obraz, ale na druhou stranu je pravda, že tohle je problém, který pomalu nabírá na intenzitě a bude se jen obtížně řešit. Alespoň na chvíli dopřáli tvůrci diákovi potěšení v té malé závěrečné satisfakci, ale ...no nebudu spojlerovat. Posuďte a zamyslete se sami. (18.11.2008)

Loštomilý dětičky. Skoro jako pětiletá dcerka jednoho mého kamaráda, kterou jsme jednou spolu s klučíkem z mého příbuzenstva vzali s sebou ven. "Teto, až vyrostu, tak si tě vezmu, jo?" flirtoval se mnou Péťa s rafinovaností předškolního věku. "A co ty, taky si mě vezmeš, až budeš velká?" zeptal se kamarád své ratolesti. Adélka, vyrušená z házení placáků, mu věnovala pohled, jaký má většina lidí vynahrazený pro osoby s IQ pod hranicí mrazu a tónem, jakým obvykle učitelka žákům s obdobně mraženou inteligencí vysvětluje elementární fakta, odvětila: "Ne. Až já budu velká, tak ty přece umřeš." (30.01.2009)

Scenár nie je celkom "čistý" (tradičné hororové blbé jednanie niektorých postáv), ale gradácia od nervozity (prvá polhodina) k napätiu (druhá polhodina), obhrýzaniu nechtov (zvyšok) až k depresii (po filme) funguje bezchybne. Francúzske Frontiéres je síce ešte intenzívnejšie a prerod hlavnej hrdinky na killerku je tam presvedčivejší, ale ako pohľad Britov na prehnane chránené práva detí, ktoré "nevedia, čo od dobroty", je to naozaj zaujímavé a k veci. (20.01.2009)

Masakr! MASAKR! Masakr! Prozatím s velkým přehledem nejlepší horor roku 2008. Dost dlouho mě takhle horor nezasáhl, nesrazil psychiku dolů a nevzbudil emoce. Tolik jsem hlavní dvojce fandil a přál. Tolik mi přišla parta „anglických“ „teen“ zmrdů reálná, až moc v dnešní době reálná. Brutalita je pořádná, kamera necuká bokem ve chvílích kdy se v mnoha filmech otáčí, stříhá…..Brutalita ale není samoúčelná, jako v jiných filmech "alá" Saw…10/10* (25.11.2008)