Ip Man

Bojové umění a bojové sporty přitahují moji pozornost po dlouhá léta a musím říct, že Ip Man je snímek, který navazuje na ty nejlepší kung-fu filmy, ve kterých svoji mrštnost, sílu a um předváděl legendární Bruce Lee. Málo kdo asi věděl, že mistr Ip tohoto fenomenálního bojovníka ovlivnil. Yipův počin je spíše než historický více akční, ovšem to nic nemění na faktu, že příběh se zakládá na skutečných událostech. Donnie Yen předvádí neskutečné bojové výkony, choreografie je neskonale působivá a dechberoucí, jednotlivé scény, při nichž mistr Ip rozdává rány na všechny světové strany, nenechají diváka vychladnout a za podpory fantastické hudby Kenji Kawaie dotváří jedinečný zážitek. Závěrečný doslov doplněný fotografiemi jen podtrhne oněch příjemně strávených 106 minut. Pro fanoušky bojového umění jde o nadmíru uspokojivý film. (23.01.2011)

Nápadité a svižné spracovanie, parádne choreografie a sympatický hlavný hrdina, ktorý je v jadre dobrotivý a priateľský, ale vie to skutočne pekelne rozbaliť. Zobrazenie japonskej okupácie dodáva inak trochu slabému príbehu značnú dávku pôsobivosti a k ​​postavám si divák dokáže vytvoriť vzťah aj napriek tomu, že vedú celkom prapodivné dialógy a neoplývajú ktovieako výraznými emóciami. Film síce viac ocení čínske publikum, pre ktoré sú všetky činy postáv otázkou národnej hrdosti, ale aj nezaujatý divák sa zaručene skvele pobaví. Áno, na prvý pohľad je to určite výborný bojový film s rozmanitými a dynamickými súbojmi, ale ďalšie veci vo mne vzbudzujú rozporuplné reakcie. Kung-fu filmom síce nijako zvlášť neholdujem, ale Ip Man si rozhodne zaslúži rešpekt. (22.12.2019)

Nářez od začátku do konce. Navíc lze-li v případě tohoto snímku slyšet několikanásobné vychvalování akčních scén, které údajně trumfnou i Neovy eskapády z Matrixu, rozhodně tomu jde uvěřit. Už po prvních pěti minutách jsem byl svědkem jednoho z nejlepších čínských soubojů za velmi dlouhou dobu. A film v této tradici naštěstí pokračuje - je to zábavná mlátička a těch 106 minut uteče, ani jsem nevěděl jak. Příběh, který ve většině podobných východních snímcích tohoto typu trochu skřípe, nebo hůře nudí, se také povedl. Nevšímal jsem si žádných hluchých míst nebo nesrovnalostí, takže po dějové stránce taky velká spokojenost... Doporučuji všem, kterým se líbil souboj Nea s agentem Smithem v metru! (08.08.2010)

Donnie sviští po dojo se vztekem v očích, japonskými bajonety v zádech a ambicí trumfnout nejen Fearless, ale všechny kung-fu životopisy kolem. A má na to nejlepší tým. Wilson Yip si po noirové kriminálce, comicsové adaptaci a akčním thrilleru připisuje na konto další zvládnutý žánr. Bohužel čím náročnější příběh vypráví, tím víc se mu plete do cesty slabší dramaturgie (linie jsou jen tak vršené na sebe, gagster Fan Siu Wonga i mladší bratr jedné z postav štrádují dějem naprosto neochočeně) a slabší Donnie Yen, jehož kamenná tvář sice funguje v akčních sekvencích, méně pak při samotném hraní (Jet vede na body). Jakkoliv je film ve výsledku dech beroucí (což je méně než dechberoucí, aby bylo jasno :), nevyhne se při srovnání člověk pocitu, že na Fearless bylo více peněz, více času a především více opravdových herců - zaporák je nevýrazný, a rozhodně to není jeho jednorozměrností, ta je pochopitelná, slouží k akumulaci hrdinova hněvu. Od dob Fist of Legend se ale charismatičtí japonští generálové hledají těžko. Asi. Ale dost kritiky - "heslo máme holé ruce" v tomhle případě značí jen to nejlepší, protože když to Donnie rozjede v akčním módu, trhá na kusy japonské vojáky i pouhopouhé režimu oddané karatisty-pěšáky. Scéna v japonském dojo posouvá možnosti choreografie zas o kus dál. Wing Tsun v syrovém módu ukazuje neskutečnou brutalitu tohoto umění, a Yen ani Sammo Hung na postu choreografa si neberou žádné servítky (vzpomeňte si na drsné akční scény v Prodigal Son a vynásobte vnitřní krvácení deseti). Yip Man pobíhá po místnosti a šije to do Japonců jako kulomet s tlumičem. Buch-buch-buch... raketové ruce mění lidské interiéry na masokostní moučku a vám je nevolno. Hung čistotu akčních scén trochu kalí svými tradičními drátovačkami, které bychom už dneska v Donnieho filmu nečekali (někdo vyskočí do salta a získá tím dopřednou sílu na dva další kopy), ale tenhle kontrast vlastně není na škodu věci. Neubráním se prohlášení, že jsem od Yipa čekal trochu vyváženější a učesanější film, ale když si uvědomím, do čeho se to vlastně pustil, musím přimhouřit oči nad výhradami, zatleskat odvaze a těšit se na... druhý díl. (07.01.2009)

Donnie Yen nabral v poslednej dobe druhý dych a po niekoľkých výborných akčných filmoch predstavuje svoju životnú úlohu, majstra Ip Mana v možno najlepšom bojovom filme vôbec. Filmy o legendárnych hrdinoch vždy patrili medzi hong kongskými bojovými filmami medzi tie lepšie, keďže sa okrem prepracovaných bojových scén viac snažili aj o zaujímavejší scenár a lepšie vykreslenie postáv a v tomto patrí tento film medzi špičku a rozhodne z toho nie je len ďalší akčný film, ale plnohodnotná historická dráma. Tu som bol nadšený už od samotného úvodu, Donnie Yen stvárnil Ip Mana dokonalo, je to neskutočne charizmatický sympaťák, ktorý aj keď vlastne nič poriadne nerobí a rodinu prakticky zanedbáva, nedá sa mu nefandiť, tá jeho pokora a sebavedomie v jednom a riešenie jednotlivých situácií sa mi mimoriadne páčili a tak aj keď je film ešte dejovo jednoduchší a nemôže sa oprieť o silnejší motív, veľmi ma to bavilo. A navyše sa mu darí skvelo vykresliť jednotlivé postavy a vytvoriť si k nim vzťah. No a keď už dôjde k samotnej japonskej invázii, film už začne fungovať dokonalo v každom ohľade, získa perfektnú atmosféru, všetky dôležité postavy prejdú čiastočnou premenou, pribudne skvelá dávka čínskeho patriotizmu, presne v takej miere, aby vyhovoval najlepšie a celé to má taký silný náboj, že sa už o inom, ako maximálnom filmovom nadšení hovoriť nedá. Obsadenie už ani nemohlo byť lepšie, Donnie Yen v najlepšej forme a úlohe, jeho veľmi zaujímavá manželka Lynn Hung, nesmie chýbať skvelý Simon Yam, parádny záporák Hiroyuki Ikeuchi, ktorého postava ma veľmi bavila, aspoň má charakter a tak sa mu dá určitým spôsobom aj fandiť a množstvo výborných vedľajších postáv, ako policajt, chudobný majster, ktorý si chce otvoriť školu a veľa iných. Takže film ponúka toľko kladov, že by bol skvelý aj s priemernejšiu akciou, ale to ani omylom, ešte aj v tomto vyniká. Súboje sú rozmanité, nechýbajú jeden na jedného alebo proti presile, rovnako v niektorých nejde takmer o nič a v iných zase o všetko, takže ešte aj v tomto sú vyvážené, ale majú vynikajúcu choreografiu, jednu z najlepších, s akými som sa vôbec stretol, sú skvelo natočené a až na pár trochu upravených momentov, kedy sa použijú laná aj úplne realistické, Na wing chun v tomto prevedení sa neskutočne dobre pozerá. A aby to nebolo všetko, každý súboj nefunguje len sám o sebe, ale vždy mu predchádza niečo zaujímavé, takže sa mi páčila aj ich motivácia. Najlepší je rozhodne súboj s desiatkou karatistov, toto je jedna z najlepších bojových scén vôbec, ale všetky sú špičkové a v iných filmoch by patrili medzi ich vrchol. A film nezaostáva ani režijne, toto už nie je len akčný film, ale kompletne prvotriedne zvládnutá práca. A ani hudba nezaostáva, aj tá sa vydarila. Tu sa nedá nič vytknúť, Ip Man je jednoducho jeden z mojich najobľúbenejších filmov vôbec, ktorý je skvelý v každom ohľade. 94% (23.01.2009)