Žalobníci

Fakani na vesnici řeší, jak žít bez kulturního vyžití, aby následně vymysleli, že by mohli začít práskat na svoje rodiče i známý, kteří se drží hesla, že "v socialistickym sektoru si každej veme co potřebuje, i kdyby to byl třeba jen kancelářskej papír". Děs běs. Divně se tu mluví, což má být asi nějaký nářečí, ale hercům to nejde z huby a poslouchat se to taky nedá. Dokoukáno jen díky (nepochopitelné) účasti R. Hrušínského, protože ten kudy chodí, tudy hlásí..."Děcka jsou nejlepší, když je má člověk aspoň padesát kilometrů daleko!" (05.04.2017)

Neviděl jsem začátek, tak jsem si myslel, že se jedná o film pojednávající o životě mladých lidí na socialistickém venkově. Pěkná kamera, dobří herci-možná zapomenutý poklad. No, to jsem si myslel asi tak 10minut, kdy jsem to začínal pomalu chápat o co tu běží. Brrrrrrr, soudruzi jistě po něčem takém toužili, aby děti udávali své rodiče. Netvrdím, že krást je v pořádku, ale toto??? Po tecnické stránce Práskačům nelze nic vytknout. Režie je též podařená. Jen ona agitčnost je kostrbatá a filmu ubližuje. Škoda. (23.06.2010)

Veselá rádoby komedie o tom, že rodiče kradou z družstevního a jejich potomkům se to nelíbí. Založí si bonzblok a do něj zapisují prohřešky svých rodičů. Vše je legrace dokud to rodiče nezjistí. Pak nastane rošambó, rodiče neváhají sáhnout k fyzickým trestům. Děti se nevzdávají. Dojde k téměř ozbrojené srážce. Poučení na závěr je nabíledni. Přes přítomnou ideologii jde o docela vtipnou satiru, navíc když si člověk uvědomí, že ty jejich děti v dospělosti z družstevního kradly ještě asi mnohem víc....60% (21.01.2017)

Pražská představa moravské vesnice je jediným komediálním prvkem tohoto vpravdě nudného filmu. Petr Kostka v roli bázlivého Pavky Morozova bojuje s absencí jakéhokoliv nápadu ve scénáři, leč zcela marně. Za zmínku stojí Šlitrova budovatelská melodie, která zazní nejen jako úvodní znělka, ale také při merendě mladých u táboráku. (18.03.2012)

Děti chtějí udat své rodiče a tak skoncovat s minulostí. Snímek jednoznačně patří ještě k letům padesátým, nic nového, staré schéma - všichni na vsi kradou ze společného, jen dobrácký, mírný a lidský komunista nikoli. Posun je snad v tom, že zde přece již mizí ta třídní nenávist a bojovnost a všichni jsou vlastně jen nějak popleteni minulým kapitalismem a na konci pak polepšeni, byť pochopitelně po soudružsku. Zdá se neuvěřitelné, že již za pět let vzniká Bílá paní, dle mého soudu zřejmě nejlepší soudobá parodie komunismu, co kdy byla natočena. (16.10.2016)