Oddělené světy

S oblibou občas listuji Strážnou věží, zejména sekcí s dotazy čtenářů. Při čtení této sekce se stejným dílem bavím absurdními otázkámi i ještě absurdnějšími odpověďmi (na sebetriviálnější dotaz je věřícímu seriózně odpovězeno z kontextu vytrženým, abstraktním a nicneříkajícím citátem z Bible) a stejným dílem je mi smutno. Nemám rád dogmatismus a fanatismus v kterékoli podobě - a esencí členství ve Svědcích Jehovových je, zdá se, být právě dogmatikem a fanatikem, tedy nepřipouštět si jakékoli pochyby o svém přesvědčení či o jeho schopnosti zodpovědět každou otázku lidského bytí. Právě v tomto bodě působí film To verderer naivně. Znám osobně několik fanatických lidí různých zaměření (byť se jim úporně snažím vyhýbat) a musím konstatovat, že jakákoliv racionální diskuse s nimi je nemožná a předem odsouzená k nezdaru. Film To verderer se však diváka snaží přesvědčit, že stačí poměrně málo k tomu, aby se vírou zaslepenému člověku otevřely oči, zejména že je prý potřeba láska. Film však nedostatečně vykresluje a zdůvodňuje psychologické motivy jednání postav, resp. je podává zkratkovitě, a působí tak nevěrohodně. Stejně tak se zde vyskytuje určitá tezovitost a přehnaná doslovnost (všichni víme, že Svědci Jehovovi rozdávají po domech své publikace s kýčovitými obrázky, stejně jako že odmítají transfuzi krve a věří v brzký Armageddon - film to však nezapomene několikrát zdůraznit a současně odsoudit, čímž pouze neinvenčně přebírá zažitý stereotyp). Snímku se však v žádném případě nedá upřít technická zručnost (zejména práce s kamerou a střihem je skvělá a upomíná stylem na jiná dánská filmová dramata poslední doby - kupodivu mívají v tomto ohledu dost společného) a herecké výkony jsou vynikající. (18.02.2009)

Ještě teď mi běhá mráz po zádech.. Chvílemi jsem jen kroutila hlavou nad tím, čemu je člověk ochoten uvěřit a podlehnout i za cenu vlastního života.. Rosalinde Mynster byla krásná a svoji roli zahrála lépe než přesvědčivě.. Skutečně jsem jí věřila všechny slzy i radost.. Kdo mě ale zaujal mnohem víc, to byl Johan Philip Asbæk.. Není to kdovíjaký krasavec, ale vyzařuje z něj něco, díky čemuž mě film bavil mnohem víc.. Možná to byla lidskost.. Každopádně byl úžasně přirozený a skutečný! I hudba je nádherná.. A líbí se mi, že film si na nic nehraje.. Vše je natočeno prostě tak, jak to chodí - a to je skvělé!!! (10.04.2012)

Komu este nezaklopali na dvere domu? Takych bude ozaj malo. Stale zoberiem ich podklady slusne podakujem a poviem porozmyslam. Viac sa k tomu neda povedat pretoze sila slova a ich presvedcenie je tak trochu duchovne sialenstvo a zaslepenost ktoremu ja celkom nerozumiem . Pribeh je presne taky ako som cakal kde farba je iba biela alebo cierna. Nic medzi tym. Film je na svoju temu vyborne spracovany a cloveka dokaze zaujat. 4 hviezdy a 75%. (08.05.2013)

Pokřivené vnímání světa v podání Svědků Jehovových mi bylo vždy jasné a jejich náboráře jsem vždy hnal od domu svinským krokem, po shlédnutí tohoto skvělého filmu asi přidám ještě pár kopanců, aby se ti zmanipulovaní kreténi probudili. Zavrhnout své vlastní děti jen proto, že o tom rozhodli nějací grázlové si vůbec nedokážu představit, tohle nemá s vírou v Boha nic společného. Ona víra versus různé instituce, jenž kážou svou jedinou "pravdu" je vůbec zajímavé téma, ale na dlouhou rozpravu. Dávám plný počet, protože mě to zdravě nasralo a malý ! SPOILER ! : Dcera se ptá otce: Miluješ víc Boha než mě ? Samozřejmě, stvořil MĚ a daruje MI věčný život... Přijde mi to od tebe dost sobecké....KONEC SPOILERU. A podepisuju. (13.01.2012)

Zlinfest 2008 6. 6. : Film inspirován skutečnou událostí, pohlíží na život v sektě Svědků Jehovových. Mladá dívka Sára, vzorná a oddaná členka sekty, se seznámí s Teisem, který však tuto víru nevyznává. Rázem se stane černou ovcí, zavrženou nejen společenstvím, ale i celou svou rodinou... (07.10.2008)