Oddělené světy

Od první minuty filmu je jasné, že jde o vyjímečný snímek, hlavně co se týče atmosféry. Lovestory, které prožíváme s mimochodem velmi zajímavou mladou hrdinkou, je strhující zejména díky jejímu členství u Jehovistů. Nejedná se vůbec o nějaký sektologický rozbor, režisér prostě využívá nabídnutý prostor, a to velmi netradiční. Pro českého ateistického diváka to znamená až pobouření náboženskou demagogií Svědků Jehovových, to je však zde vedlejší. Jde o zásadní rozhodnutí postavit se na vlastní nohy i za cenu ztráty nejbližších. Většina z nás před toto extrémní dilema nebyla postavena, a z toho především režisér Oplev těží. To musí sebrat každého, pokud je to vyprávěno realisticky. Zde sice místy tvůrce sklouzává k zaujatosti, ale jakoby si to v poslední chvíli uvědomil, stáhne svůj odsuzující verdikt zase zpět a věnuje se jen popisu situace. A tak přesto, že jsme podvědomě tlačeni emocemi do výbuchu vzteku a zničení všech Jehovistů atomovou bombou, rozhodnutí zůstává jen a jen na nás, jelikož Oplev natočil vlastně jen "krátký film o lásce"....P.S. nepřeceňoval bych jeho protijehovistické poselství!!! (11.10.2010)

Nesmírně děkuji a jsem vděčná České televizi, že nám ve Filmovém klubu zprostředkovává ty krystalicky čisté, opravdové, a komerčně neobroušené klenoty evropské tvorby. A proto bych i ráda, aby zvláště u severských snímků, prosím ponechávala původní znění s titulky:) Velká škoda, v tomto případě zrovna dánského jazyka, který sotva dokáže filmu dodat ten správný "chladivý" pocit a celkový dojem, když se na něj "naháže" náš dabing. Příběh je nenásilně, civilně, skromně a přitom velmi účinně divákovi předkládán, aniž by tak činil nějakou šokující formou, vytvářel z filmu drsné a mrazivé drama. Nepoukazuje na to velké "zlo" ani nesmyslnost či zaslepenost tohoto vyznání. Což jsem myslela, že tomu tak bude. Hezky a mému dojmu velmi blízko to vyjádřil ve svém komentáři Radek99. Velmi sympatická ústřední dvojice mladého páru vede příjemně celý snímek. A nemůžu si pomoci, ale Johan Philip Asbæk mi připomíná Ewana McGregora. Ještě někomu?:) (10.10.2011)

Na tento snímek jsem narazila úplnou náhodou a vzhledem k faktu, že mi severská kinematografie není příliš známá, jsem jej velmi uvítala. Osobně mám ráda filmy, které zpracovávají témata, o kterých toho příliš nevím, a které mě svým způsobem posunou v jejich znalosti zase o kousek dál. Každý z nás se nepochybně někdy ve svém životě setkal se Svědky Jehovovými - občas zazvoní u našich dveřích, povídají o očekávaném Armagedonu či rozdávají časopis Strážná věž. Ovšem o fungování jejich společnosti (lépe řečeno sekty) je nám toho známo velice pramálo. Film nám ukazuje, jak mají Jehovisté postavený úplně jiný žebříček hodnot (např. šíření víry stojí zcela nad vzděláním), v případě, že se člověk proviní proti pravidlům náboženství, je nemilosrdně vykázán ze společenství a zcela odříznut od kontaktů s rodinou a přáteli a další. Dánsko je nepochybně země, kde tato sekta má daleko více příznivců než u nás v ČR, což ukazují i hromadné několikatisícové srazy, jak film zobrazuje. Tento film pro mě svým tématem a zpracováním představoval příjemné překvapení tohoto roku. (22.04.2011)

Téma vášně a trpělivosti v setkání víry s nevírou již stálo u zrodu zpracování vícera děl. Je právě TO, o čem jsem přesvědčen to jediné a pravé? Nebo mi z úzce vymezeného úhlu pohledu na svět něco podstatného uniká. Mladá dívka, jejíž víru testuje setkání s první láskou nakonec odsouvá zčásti zkostnatělá dogmata (přejatá výchovou) a vydává se svou vlastní cestou. Něčí pravda nemusí být nutně poplatná jinému, striktně a trojjedině. Film přichází s mnohaúrovňovou možností k zamyšlení… otázka hodnot, lásky k Bohu versus lásky k dítěti, témata identity, identifikace, introjektů, osobní svobody, bezmocnosti… vlastně volby, nejsou vynechána. (11.10.2011)

Jehovistické, zamilované, životní, vymývací, realistické, zvrácené, těžké. Celkem ukázkový příběh o tom, co dokáže z lidí udělat fanatická víra v Jehovu. Chtělo se mi zvracet během filmu o jejich představách světa s Jehovou. Jen jsem čekala kdy to hlavní hrdniku trkne a odtrhne se i přes jejich vyhrožování. Herecké výkony milé, hudba taky, postavy se správně úchylnými charaktery. ..a zkuste mi tu teď zazvonit.. (18.01.2011)