Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Přepis Páralova románu již vznikal v očekávání rozhodujících společenských změn (premiéry se dočkal až po Listopadu), do hlavní ženské role dokonce byla obsazena Dáša Bláhová, která se vrátila z australské emigrace a byla svolná účastnit se odvážných erotických scén. Snímek vypráví o nadšeném mladíkovi, jenž na sklonku 50. let nastupuje do textilní továrny a předpokládá, že jej čeká slibná kariéra - hrdina se proto ustavičně poměřuje se svým oblíbeným literárním vzorem, kterým je stejně ambiciózní Julian Sorel ze Stendhalovy fresky Červený a černý. Výsledku však schází potřebná přesvědčivost, schopnost diváka vtáhnout do svého světa, zůstává příliš vyumělkovaný, neboť zvolená doba se stala pouhou nezávaznou kulisou pro milostné hrátky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (40)

farmnf 

všechny recenze uživatele

Drha prokázal i tentokrát, že mu ta režie pěkně drhne jako ostatně vždy. Páralova předloha je socialisticky poetická a místy velmi vtipná. Pomeje tu čumí do kamery jako kdyby od táty dostal facku za to co neudělal. Opilecké scény mu taky moc nejdou, což se divím, s chlastem je přece jedna ruka. Naopak Dáša z Austrálie hraje skvěle, sex ji asi opravdu baví a dokonce na kameru ukáže kožíšek. Po shlédnutí mě napadlo, že film byl o inženýrovi, co přišel na sever a všechno posral. Po přečtení páralovi předlohy před mnoha lety jsem měl pocit nepromarněného času! ()

bohemia_regent 

všechny recenze uživatele

Musím přiznat, že z druhého setkání s filmem po více než dvaceti letech mám o dost lepší pocit. Drha opustil svoji v minulosti opakovaně osvědčenou polodokumentární formu a slušně zvládnul pohyb v jiném filmařském terénu. Mírné rozpaky vzbuzují některé herecké výkony (střídání lepších a horších momentů i v rámci jednotlivých postav - Pomeje, Bláhová...), velké rozpaky pak snad nejtrapnější možná typicky komerční „osmdesátková“ hudba Karla Svobody, která se rušivě vnucuje k dobře fungující dobové muzice konce 50. let (Kučerovci, Rudolf Cortés ad.). Jo, a taky ten „Stááándal“ a vůbec výslovnost francouzských jmen tahá za uši. Ale to všechno naštěstí nepřebíjí pocit příjemného nadhledu, který mám z filmu jakožto celku. ()

Reklama

paascha 

všechny recenze uživatele

Kniha je v porovnání s tím nejlepším od kdysi dobrého, dnes polozapomenutého spisovatele, který si udělal jméno popisování ústecké reality, velmi, velmi špatná. A filmové zpracování, které natočil dvorní režisér nekonečné sračky RP a VKV shitter Drha, není jen špatné, ale vskutku strašné. Pomeje v dobách, kdy se ještě podobal člověku a ne praseti, obyvklá sestava štěkařů a stínařů, mezi nimi, jak pěst na oko tehdy ještě hezká Dáša Bláhová...proč tedy jedna hvězda? No, jo, proč? Ale co, o jednu hvězdu nezchudnu a soudruh Drha je tak nějak zvyklý ()

honz 

všechny recenze uživatele

Páralův román mě nadchl, film už o poznání méně. Hlavně postava ing. Ziny Zachové (v Markových představách paní de Renal) je v knize mnohem živelnější, emotivnější i složitější. Tím nechci říct, že by ji Dasha Bláhová špatně zahrála, naopak, podle možností scénáře byla hodně dobrá. Na druhou stranu: od knižní předlohy je film o něco "chudší", ale zase od ní tolik neutíká a je i celkem dobře zahraný. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Filmový přepis vcelku věrně odráží úroveň i určitou konjukturálnost tohoto "libereckého" Páralova románu. Pozoruhodně přesný je i přepis a zachycení doby, do níž se hlásí. To ostatní už tolik neupoutá: banální pubertální příběh dravce, který se pokusil - špatně - lovit dřív, než dospěl. A také podle toho dopadl. Rozhraní všednosti i již dotčené banality posléze vyznívá ve prospěch té druhé. A "socialistického" výrobního příběhu, který limituje možnosti prakticky všech herců. Nad průměr jak literární předlohu, tak i MUKA povznáší páralovské kultivované literární řemeslo. Drhově režii nelze vytknout úroveň zpracování - ta je špičková - ale volbu námětu. Diskuse nad tím, zda i tato kniha náleží do někdejší "severočeské literární školy" je dnes pro vyčpělost podnětu anachronní. Film kupodivu nikoliv. V polistopadovém kontextu totiž stále patří do nadprůměru tvorby. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (9)

  • Spolu s filmom Masseba (1989) ide o prvé české filmy so zvukom Dolby Stereo vôbec. (BlueNeon81)
  • Pôvodne mal mať film letný charakter, ale natáčaný bol až na jeseň. Pri mnohých scénach bolo chladno a pri natáčaní večierku v Alšovej galérii museli technici poprinášať fukáre na teplý vzduch, aby hercom nebola zima. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama