Muka obraznosti

Filmove zpracovani Paralovych romanu me nikdy nenudi. Libi se mi jejich atmosfera, vykresleni postav, eroticke prvky a je vicemene jedno, ktery reziser se toho ujme. Muka obraznosti nejsou vyjimkou. Zajimave herecke obsazeni, kde me nejvice zaujala mala role Petra Cepka, pred shlednutim filmu jsem se dost bal Pomejeho, nastesti mi vsak vubec nevadil... Vyborne bylo vykresleno i pracovni prostredi liberecke textilky. Mozna na skodu bylo dost pomale tempo a stopaz. (14.05.2011)

Československý poeticko-erotický film natočený podle knižní předlohy V. Párala, popisující milostné vzplanutí mladého ambiciózního chemika Marka Paara ke starší kolegyni Zině Zachové. Nezkušeného milovníka si zahrál mladý J. Pomeje a nutno podotknout, že jeho herecké umění přesně zapadlo do požadované role a jeho výkon se mi líbil. Začátek filmu se zabývá zapracováním čerstvého absolventa do pracovního procesu, postupně však hlavní hrdina propadá půvabům své spolupracovnice. Poetická složka snímku je reprezentována citacemi ze slavného Stendhalova románu Červený a černý a téměř celý Paarův citový dialog s jeho vyvolenou Zinou je parafrázován jako milostné tokání J. Sorela a madame de Rênal. Co se týče erotické stránky dramatu, je zastoupena odhalenými vnadami tří žen, z nichž dvě si dovolím ohodnotit jako velmi přitažlivé. Ve filmu, jak bývá zvykem, vystupují výrazné postavy ve vedlejších rolích, z nichž nejvíc zaujal nevidomý inspektor Artl v podání mistra P. Čepka, nepříliš sympatická asistenka s estébáckými metodami T. Medvecká a elegantní milenec Arnošt Tittelbach zahraný J. Bartoškou. Snímek, v němž hraje prim poměrně banální milostná záležitost v liberecké chemičce, okořeněná hudbou K. Svobody a nádechem francouzského romantismu však vyčnívá nad průměr sotva znatelně. (17.06.2013)

Mozna ze to tak za komousu bylo , ja byl jeste v CR . Ale to jsem byl jeste Pubertak . Kdyz jsme odchazeli tak mi bylo 14 let. v roce 1985 . tetno film jsem mel moznost videt . cesky filmy miluju a sbiram je a stahuji . nejakou nahodou jsem se k tomuto filmu dostal a cetl nejake zajimavosti , nevim co je na pi. Blahove tak zvlastniho ze o ni tak stali aby v tomto filmu hrala a Pomeje ten je uplne antierotickej. To bych si v te roli v te dobe predstavil spise Lukase Vaculika nebo Jana Potmesila. Blahova je odpuzujici a dekuji neoprel bych ani lopatu. Ale jde tou o neco jineho ze. Vadi mi jedna vec a to ze se v ceskych filmech nekdy az moc podbizi erotika a lascivnost a to je u tohoto filmu v kazdem pripade . Parala nemusim a nikdy mu neprijdu na chut. (07.06.2009)

Když jsem četl knížku, postava Marka ve mně vyvolávala rozporuplné pocity. Chápal jsem jeho romantiku, ale srala mě jeho lenost, budižkničemovitost, nenažranost. Nemohl jsem plně sympatizovat s hrdinou, jehož soubor vlastností se dnes hodí perfektně tak leda na městského policajta. Musím proto uznat, že Pomeje byl na ztvárnění tohohle debílka přímo zplozenej. (01.05.2013)

Musím přiznat, že z druhého setkání s filmem po více než dvaceti letech mám o dost lepší pocit. Drha opustil svoji v minulosti opakovaně osvědčenou polodokumentární formu a slušně zvládnul pohyb v jiném filmařském terénu. Mírné rozpaky vzbuzují některé herecké výkony (střídání lepších a horších momentů i v rámci jednotlivých postav - Pomeje, Bláhová...), velké rozpaky pak snad nejtrapnější možná typicky komerční „osmdesátková“ hudba Karla Svobody, která se rušivě vnucuje k dobře fungující dobové muzice konce 50. let (Kučerovci, Rudolf Cortés ad.). Jo, a taky ten „Stááándal“ a vůbec výslovnost francouzských jmen tahá za uši. Ale to všechno naštěstí nepřebíjí pocit příjemného nadhledu, který mám z filmu jakožto celku. (20.11.2012)