Temnota dětské duše

Musím uznať, že Lílí ma dobré kozy. Čože? Ten film nebol o jej kozách? Máte asi pravdu, pretože sme ich vlastne poriadne ani nevideli. A o čom teda bol? Horor? Vážne? Ako môže byť hororom film, pri ktorom sa ani raz nezľaknem, naopak, zaspávam pri ňom? Ostaňme radšej pri tých kozách, lebo inak by som musel ísť s hodnotením dole. (11.11.2016)

zmatené dílko, kterému nechybí moc, aby patřilo mezi ty velmi dobré. Přesněji mu chybí pár scén, aby děj nějak fungoval. Je možné, že jsem nedával dostatečný pozor, ale oficiální obsah je buď o jiném filmu nebo jsem viděl zkrácenou verzi. Tak proto mi to hlava nebrala! Asi fakt zkrácená verze. Herecké výkony se mi tedy nelíbí vůbec. Třeba to byl záměr, ale hned od začátku bych doporučil návštěvu odborníka (psychologa) kompletně všem postavám. (14.03.2010)

Celkem fajn horor, který se ale dle mého nakonec snaží zamotat divákovi hlavu tak moc, že z toho nakonec nemůže vylézt něco, co ho oslní. Co asi budeme povídat, já jsem spíše dějový typ, což mi zrovna u tohohle filmu trochu chybělo. Jako kdybych byl o něco ochuzen, což je pocit, který se s finále může snadno dostavit u každého. (25.11.2016)

Normálně mi nedělá problém komentovat film bezprostředně po jeho shlédnutí, ale u tohohle to problém byl a pořád (už je to asi 5 dní) ještě je. Temnota dětské duše je, pro mě zcela překvapivě, totiž jeden z těch filmů, který pokračuje i poté, co ho dokoukáte, vězí vám v hlavě a ovlivňuje vaše myšlenky, nutí vás rozebírat to co jste viděli dál a dál a nutí vás snažit se dopátrat se alespoň nějakého závěru ohledně toho, co jste to vlastně viděli. Pro mě tento film byl skoro rána z čistého nebe. Pravda, je to jako by si scénárista a režisér otevřeli kuchařku duchařských (?) hororů a podle těch nejvyzkoušenějších a nejzaručenějších receptů (podle nichž nemůžete nic zkazit), natočili sice ne originální, ale chutný psychologickoduchařský chod. Ale!!!!! Přes všechnu neoriginálnost a komornost pokrmu, ho dokázali přikořenit něčím, co zanechává dlouhý chuťový ocas. A to je něco, co mám na filmech hodně rád, když s vámi tráví nějaký čas i poté, co vyjdete z kina, nebo vytáhnete DVD z přístroje. Bezprostředně po shlédnutí filmu a i hlavně díky náhlému, nečekanému a na první pohled nic nenaznačujícímu a nevysvětlujícímu konci (film jako prostě najednou skončí, jako když zmáčknete vypínač a v místnosti se najednou, v nečekanou dobu) zhasne, jsem lavíroval na nějakých 50%. Jenže druhý den ráno jsem šel vyvenčit psa a zjistil jsem, že ten film nemůžu pustit z hlavy a tak jsem tomu dal volný průchod, strávil s ním celé venčení a dobral jsem se k tomu, že jednak ten konec má svůj smysl, ale najednou mi dává smysl i celý film. Takže, v mých očíh ten film zraje jako víno, čím delší doba uplývá od okamžiku, kdy jsem ho viděl, tím více v mých očích stoupá na hodnocení. A nejen kvůli dobře odvyprávěnému příběhu, ale také kvůli Leelee (konečně nějaká dobře stavěná, neokázale hezká herečka s neuvěřitelně uhrančivýma očima), Taře Fitzgerald a zajímavé hudbě. Možná si budete klepat na čelo, ale jdu do 4*. Tu pátou nedávám jen z jakéhosi záchvatu objektivnosti. (13.08.2010)

Látka ( román ), ktorý bol toľko krát spracovaný a zadaptovaný, že si kľudne môže podať ruku s nejakým tým Shelleyinym alebo Stokerovým bestsellerom. Tentokrát sa Turn Of The Screw pozrel do súčasnosti, čo z môjho pohľadu je trošku na škodu ( predsa len gothic horory mávajú lepšiu atmosféru ), ale iný prístup k príbehu ( myslím tým režijné myšlienkové pochody ) robí z filmu občas aj pekne strašidelné dielo. Tak teda, ako pre koho. (08.09.2017)