Lítám v tom

Patrně nejlepší Reitman, který se ale opět bojí radikálněji se přiklonit na jednu ze stran, a parkuje tak v bezpečném a nekonfliktním středu. To se dá vykládat buď jako přesvědčivé zobrazení reality (se všemi plusy i mínusy), nebo jako opatrnické přitakání statu quo. Záleží na vás a vašem úhlu pohledu. Faktem je, že manželství tu ve finále není malováno jako ten nejideálnější způsob života; spíše jako menší zlo v porovnání se samotou. Opakované promluvy anonymních hlav (propuštěných) na téma "ještě že mám rodinu, která mě podrží" ale z této myšlenky (nechtěně?) dělají jen další z frází, podobající se té o lidech, kteří změnili svět právě díky tomu, že se někdy předtím octli na dlažbě. Je to škoda, protože Reitman si vybírá poměrně kontroverzní témata, ale točí o nich takové hezké příběhy, ke kterým jako podkres hrají pořád ty samé, až příliš pohodové drnkačky. (27.01.2010)

Absolutne nadcasove, prirodzene, inteligentne a do/vyspele... Bez pretvarky, bez umelych vsuviek, ktore so zivotom nemaju nic spolocne. Po Away We Go a 500 days of summer sa Up in the Air stava pre mna rozhodne tym najlepsim, co som v poslednej dobe videla. A poprosim Oscara pre Veru Farmigu - ta zena ma tolko talentu, tolko charizmy, ze aj keby nevyhrala, pre mna je vitazkou vo vsetkych ohladoch. (05.01.2010)

[imdb: 8.2/10] | me: Veľmi pekný príbeh plný skrytých úvah a postrehov o veľkých zmenách v živote, rodine, práci... o tom ako by veci mali byť, ale nie su, o tom ako skutočný život nie je rozprávka ale skôr film pre dospelých s množstvom okamihov, ktoré veľmi rania, o nečakaných láskach a jej úskaliach, o záväzkoch - ich nevýhodách a plusoch, o zmene životnej filozofie a s tým súvisiacich pádoch a bolestiach ... to všetko nie cez ružové okuliare, hoci v odľahčenom nádychu s množstvom úsmevných scén, ale nie hollywoodske a hoci up in the air, stále nohami pevne na zemi. Herecky je to veľmi príjemná súhra po každej stránke, ktorá funguje výborne a nesilene. Vera Farmiga ma (ako aj v Orphan) opäť príjemne prekvapila. (13.01.2010)

Všechno, co nejspíš na cestování nesnášíte - recyklovaný vzduch, umělé osvětlení, nápojové automaty, levné sushi - mi připomínají, že jsem doma...... Čiastočne film naplňuje schému romantickej komédie a čiastočne sa tomu aj bráni. Funguje to však. Skvelý George Clooney, ktorého som dakedy vôbec nemusel, no stále viac ma presviedča, že je jeden z najcharizmatickejších hercov súčasnosti. Príjemný film, ktorý síce rieši vážne veci, ale drží si aj potrebný nadhľad. (23.08.2011)

Někteří tvůrci navrhují stáhnout se před nepolevující globální recesí do hlubin pekla (Sam Raimi), jiní do oblak (Jason Reitman). Opakuje se tak rozsáhlá migrace obyvatelstva z konce starověku, jen s tím rozdílem, že stěhování národů probíhá po svislé ose. Bílé límečky se přesouvají do bunkrů v podzemí pro několik vyvolených, jak je známe ze závěru Dr. Divnolásky, anebo ve smyslu post-gotického vertikálního futurismu vetkaného do kreseb Stephana Martiniére a Edwarda Millera houfně migrují do vyšších pater vyhrazených globální buržoazii, kde přečkají, než krize odezní, zatímco uprchlíky, squattery, bezdomovce a taxikáře nechají na pospas osudu v očistci zde na Zemi. Brutální segregace do oddělených zón v obou filmech, Stáhni mě do pekla i Lítám v tom, je o to horší, oč vehementněji se vydávají za terapeutické, rádoby angažované filmy do hospodářské krize. ____ Nicméně... samou radostí mi nad filmem ztvrdly bradavky, to nepopírám, protože muž spěchající k prahu domu své milé a svatební obřad tu nevyhlíží typicky zaláskovaně, ale emotivně a hrozivě tíživě; protože pokud uznáme, že jedním z měřítek režiséra může být kvalita ve vedení herců, pak nominace všech tří na Oscara je u teprve dvaatřicetiletého Reitnama mimořádným výkonem; protože vzájemná komunikace postav, tj. elementárně odlišných světů, tu připomíná boj, kde slova jsou meče a věty dobře vyzbrojené armády; protože se mi zamlouvá Reitmanova snaha prokázat, že úhor pomezí oddělující vážnou a žánrovou kinematografii je nejen třeba, ale také možné obdělat, osít a anektovat; a protože Reitman nešil postavy na míru vytvořenému scénáři, ale vyhlídl si herce a nechal příběhu vyrůst z nich – o rozvedeném Clooneym je dobře známo, že se znovu za žádnou cenu ženit nehodlá (údajně se vsadil s Michel Pfeiffer o £50,000). Slovy absolventa Královské skotské akademie hudby a dramatu, Alana Cumminga, herectví není o tom myslet si, jak se cítí někdo druhý. Herectví je mít z čeho čerpat, ze svých vlastních pocitů. (19.03.2010)