Muži v říji

Ze začátku jsem se hrozně nudil - navíc (jak píšou i okolní uživatelé) celkový dojem kazily velmi špatně zvládnuté zvuky, opravdu jsem měl problém rozumět slovům z úst herců vycházejících. Ovšem po příjezdu premiéra v podání Igora Bareše film roste. Nemůžu říct, že bych se na film chtěl podívat znovu, ale druhá polovina vážně funguje. Problémem a absurditou je, že bez té první (opravdu nezajímavé) nefunguje. (25.05.2010)

Muži v řiti... :-/ . . . Jo a ještě Ilonka Pi... a Zděnda Knedla. A super děcka z Brniska... Jenom nechápu, proč to >troupení< trvá neskutečné dvě hodiny... - - - P.S. A proč ty Vášo? Ále nic... - - - - - (Poprvé a zcela jistě naposled viděno 30.1.2011 na ČT1, hodnocení 1855., komentář zde jako 205., 30.1.2011) (30.01.2011)

Chi chi, cha cha, cho cho.... tedy dvě uchechtnutí na komedii jsou hodně málo. Něco tak děsivého jsem dlouho neviděl, naposledy snad Poslední plavky. A drama? A kde, prosím? Společenská komediální satira nám bohužel skončila u Formana a Papouška, ba co více, vesnickým obrazům Z.Trošky tohle nesahá ani po kotníky. Rádoby zadumané scénky plné přemýšlení mohly vznikat před 40 lety, ale to se musely umět natočit. Filmařská křeč, na kterou jsem se docela těšil, mne hrubě zklamala. Vydržet do konce chtělo hodně sebezapření...A jistě, doba zvulgárněla, ovšem nadmíru užívaný sprostý slovník, vedle kterého Slunce sena blednou zcela, vtipnost neudělá. Nejsem puritán, ale tohle bylo nechutně účelové a tudíž nehumorné. Zlatý Menzel a jeho Rozmarné léto, o Svěrákovi se Smoljakem nemluvě. (31.01.2011)

Tož, na dědině, né nepodobné téjto, bývám. Ludé sú všude stejní. Po čuni kvůli babě si dajů, o kraviny sa hádajů, dobrého starostu aj prachama nabúchaného podnikatelů majů. Blbé je, že je to takový ten další z řady pokusů o ten ‚venkovský folklóreček‘, který tentokrát překvapivě nedojede na postavy (byť některým pražákům ten postoj ‚seno a vidle‘ prostě neuvěříte), ale na strašlivě ospalé tempo bez ničeho a zbytečnou epizodnost, která vám nedovolí se ničeho pořádně chytit. Za 3 hvězdičky s krvácejícím srdcem, protože Sedláček ční nad typově podobnými kolegy o dvě hlavy, ale nemůžu si odpustit otázku, jak to kdysi ti Formani, Menzelové a Svěrákové dělali… (25.04.2010)

No nevím, popravdě jsem měl po předchozím Sedláčkově dramatu Pravidla lži a při vědomí očekávané herecké účasti Petra Váši očekávání vskutku převeliká a možná o to větší je teď mé zklamání. Robert Sedláček, sám sobě scénáristou, se chce coby inteligentní tvůrce zjevně vyjádřit k fenoménu české vesnice a komunitního života s ní spojeného. Leč nekoná se ani Hoří, má panenko, ani Dědictví, ani Mistři, natož Vesnička má středisková, možná tak trochu Divoké včely, ale ne tak dotažené a pravdivé, Robert Sedláček chce s pražskými profesionálními herci a mizanscénou dalece odtrženou od reality moravské vesnice vytvořit iluzi života na hony vzdáleného Praze, jejíž zástupci přijíždí v postavách českého premiéra a ministra zemědělství, čímž očividně vzniká prostor pro nanejvýše zajímavou konfrontaci, jako právě v případě Divokých včel...ale neděje se vcelku nic neočekávaného, neřku-li překvapivého...vše tak nějak prošumí a vytratí se do ztracena. Chápu, proč Sedláček své podobenství točil, chápu jeho cíle, ale vůbec nechápu fakt, že vzniklo jen další pokračování Bobulí...sice o řád inteligentnější a promyšlenější, ale absolutně neplnící svou funkci. Prostě komedie téměř bez vtipu, které se o satirickém přesahu může jen zdát... A jestli byl Sedláčkův koncept postaven jen na poetice trapnosti, pak o to víc zamrzí jím volený casting. V ohlase tzv. České nové vlny měli hrát převážně neherci, při vší úctě k pánům Zedníčkovi, Hanzlíkovi, Lábusovi... (16.05.2011)