Muži v říji

Nikdy jsem nechtěla věřit, že může být tak težké udělat báječnou veselohru (ve stylu Zdeňka Podskalského nebo Zdeňka Svěráka). Po shlédnutí této rádoby veselohry, vidím, že je. Já jsem se neměla čemu zasmát, čekala jsem na spasný konec. A minuty se vlekly do nekonečna. 120 minut blbosti venkova i s jeho obyvateli. (10.09.2011)

Další potvrzení (si) faktu, že můj náhled na (….život) a smysl pro humor je odlišný od 99% ostatních (ok, 90% -:) Ještěže existují i spřízněné duše… R. Sedláčku. Pravda, k tomuto snímku můžete přistoupit jako k tragikomedii nebo (osobně bych se za to přimlouval) ryze čistě upřímné, civilní, (satirické) absurditce protknuté skrz naskrz prvky (ze) současné reality. Až do dnešního dne jsem si výraz absurdní spojoval především s P. Landovským resp. O. Vetchým resp. vojínem Kefalínem resp. M. Švandrlíkem resp. Z. Syrovým a jejich Černými Barony.Ve světle tohoto počinu musím konstatovat jediné: našel jsem (si) zdatného to konkurenta. Díky Roberte! P.s. (bez urážky): Muži v říji, nic pro (zdejší) veskrze „potěrové“ osazenstvo. „Vyzrálý snímek pro vyzrálé publikum“ (s osobitým smyslem pro humor), který doceníte až s pokročilým věkem (resp. by mohl (do)zrát s dobou). Anebo taky ne. V současné záplavě infantilních (nejen) komedií, téměř zázrak. Vcelku inteligentní současná reflexe (víc než by se mohlo na první pohled zdát), ke které je ovšem nutno (lépe) přistupovat s nadhledem. Pokud se vám to podaří, máte (z poloviny) vyhráno. A tak jediným (mírným) nedostatkem zůstává skutečnost, že Sedláček (jak s oblibou říká(píše) uživ. DaViD´82, doufám, že na to nemá patent a nehrozí (mi) popotahování u soudů :-) „honí příliš zajíců najednou“ a snímek tak může (v některých očích) působit poněkud roztříštěně. Nicméně (ne)chci končit negativně (pozitivně) a tak (za sebe) dodám: dlouho jsem neměl takovýto příjemný pocit při sledování (českého) snímku. P.p.s. pls nehledejte za snímkem „žádné velké umění“ (skryté poslání), na to je snímek příliš smířlivý (nekritický). Tohle mělo „pouze“ (po)bavit a pravda, malinko přinutit zamyslet se. A to se (v mém případě) povedlo. Dokonce tak, že (s časovým odstupem) určitě bude (plánovaná) opakovaná (nejedna?) projekce. S dovětkem, že (jakmile čas dovolí), určitě sáhnu po http://www.csfd.cz/film/278430-rodina-je-zaklad-statu/ R. Sedláček je totiž bezpochyby nesporný talent! zajímavý „komentář“ (pro mě): Kamil Fila http://aktualne.centrum.cz/kultura/film/recenze/clanek.phtml?id=645389 (28.03.2012)

Povětšinou velice slušné, čas od času velice dobré, asi dvakrát nebo třikrát vyloženě výborné... Celkově rozhodně slušný český film, výrazně vybočující z masové produkce a spolu s ním režisér, který se sice ještě hledá, ale rozhodně umí velice dobře psát... Martin Trnavský je naprosto neuvěřitelný... (30.08.2009)

Neuvěřitelné se stalo skutkem. Zábavná satira i laskavá idyla se silnými postavami a se scénářem, při kterém se člověku nekroutí žaludek. Bez jakékoli přepjatosti, trapné estrádnosti dokázal Sedláček natočit inteligentní film, který se určitými aspekty hlásí k nové vlně (autenticita, slavnost jako prostor satirického vyjevení charakterů), určitými aspekty zůstává veskrze dobový, ale především všemi aspekty baví a trefuje se do obecnějších jevů. Škoda pár momentů, kdy Sedláček začal hledat humor i jinde než v nevzrušivém a nezáludně plynoucím životě malé vesnice. Jinak se mi ale jeho film líbí, navzdory tomu, že chytá spoustu ryb najednou. Záhadným způsobem funguje jako satira, lovestory i vesnická idyla. Spíše než sžíravou formanovskou kritiku věcí veřejných tu hledejme souvztažnost s laskavými taškařicemi Vančurovými či Chevallierovými. (20.07.2009)

Co to bylo za zvuk? Všechny hluky příšerně nahlas, ale mluvenýmu slovu prakticky nešlo rozumět! Než jsem si tomu přizpůsobil slechy, asi půl hodiny jsem nesmírně trpěl a vážně uvažoval, že tuhle zatím dost nudnou a nevtipnou srágoru vypnu a vyměním za díl Dextera. No, vydržel jsem a nakonce nelitoval, s příjezdem nasávajícího Premiéra Bareše dostali Muži v ríji grády a smysl a konečně se stali tou vtinou hořkou venkovskou komedií, na kterou jsem měl právě náladu a kterou mnozí na českých filmech už nemohou vystát. Ve srovnání s vládnoucím králem tohoto subžánru Slámou však Sedláček stejně odchází krutě poražen. (21.04.2010)