Muži, kteří nenávidí ženy

70% Slušná adaptace výtečné knížky, kterou před zhlédnutím snímku vřele doporučuji. Ve filmu toho chybí hodně, místy je těch kompromisů až příliš, ale do dvou a půl hodin prostě šestisetstránkový komplexní román nenacpete. Až dočtu další dva díly, určitě na filmy ale zase mrknu. P.S. Fincher si prý dělá zálusk na remake. No proč ne, když bude mít aspoň tři hodiny... (14.03.2010)

Obyčejná (nudná) detektivka tvářící se jako něco víc. Pomalu plynoucí film, který má poměrně zajímavou atmosféru, takže jsem se zpočátku vyloženě nenudil. Na druhou stranu se tam prvních 45 vůbec nic neděje. Jednotlivé sekvence spolu zprvu nemají moc souvislost, navíc ačkoliv jsem nevěděl, jak vše dopadne, kdo je vrahem, tak samostatné scény jsou poměrně předvídatelné. Po dvou hodinách(!) už měl příběh docela jasné rysy, s tím, jak se ale vyjevila zápletka, se ale také ukázaly četné logické chyby. Je z toho dost poznat, že ani knižní předloha zjevně nebyla dokonalá, ale mám dojem, že tady ve filmové adaptaci jsou ty chyby ještě markantnější. Kompletování fabule je ze začátku téměř nemožné, protože distribuce informací je zcela anti-divácká. Takže obecenstvo může jen čekat na další scénu, čekat na další scénu, čekat na další scénu a takle si počkat až na konec. Až tam si vše poskládá dohromady a zjistí, jak nesmyslně a hloupě se chovala většina postav. No a ačkoliv bych byl rád, kdyby snímek na podobně vysoké úrovni zpracování vznikl i v ČR, po rozuzlení jsem si uvědomil, že tenhle film už znovu vidět nemusím. Zkrátka... Film je to dlouhý, pomalý, neobsahuje nic, čím by mě výrazněji zaujal a trpí scenáristickými neduhy vzniklými při převádění z knihy na plátno. Špatná kombinace. (31.01.2010)

║Rozpočet $13miliónov║Tržby USA $10,094,860║Tržby Celosvetovo $104,285,366 ▐ Tržby za predaj DVD v USA $4,878,170 //počet predaných kusov 308,491║ Skoro celá prvá hodinka mi prišla dosť zmätená, nevýrazná, príšerne otvorene úchylná, potom to už ide odrazu strmhlav hore a príbeh naberá neskutočné grády, rozuzľuje postupne zamotaný dej, obalený s dobrou dávkou napätia a všetko krásne vysvetľuje, až nakoniec treba uznať že Švédi to fakt v tej kinematografii vedia. Štýl príbehu mi pripomenul Akty X. /videl v kine: 80%/ (27.11.2009)

"Jelikož spolu v poslední době sdílíme soubory, tak asi budeš v obraze." Odsouzený investigativec a zvídavá hackerka spojují své síly a vydávají se po stopě dávno zmizelé slečny s fotkou plnou podezřelých v kapse. To je fajn, pátrání to totiž bylo zajímavé, severské pošmourno taky nebylo marné a ani pomalé tempo vyprávění mne nedonutilo drbat se nudou na ... tam, kde se drbe Al Bunda. Závěr byl sice v rámci příběhu poněkud přeslazený, ale při nezapomenutelné vzpomínce na výchovné scény mezi Lisbeth a jejím "sympatickým" opatrovníkem se mi hladina cukru v krvi zase spolehlivě srovnala. (15.04.2016)

Neubráním se srovnání s Fincherovou verzí. Svět Millennia v přepisu Opleva je méně okázalejší, ale až překvapivě je natolik vynalézavý, že americké verzi mnohokrát nezbylo, než některé scény doslova ocitovat společně s typovým castingem (ať už záměrně nebo ne). V této verzi je poněkud logičtější provázání Blomkvista s případem Harriet, je zde prezentován mnohem přehledněji rodinný strom Vangerů, ale sám Blomkvist je méně charismatický a jeho vztah se ženou jako by ani neexistoval. Lisbeth Salander je mnohem více dospělejší, celkově zralejší a není to taková hračička. Této podobě Lisbeth více odpovídá její nový kurátor, který je v mnohém nechutnější a nebezpečnější. V Blomkvistově linii chybí roztomilý vztah s kočkou v chatce na ostrově Hedestad a Lisbeth nám nedopřeje příliš ze svého lesbického románku na jednu noc. Švédští Švédové zkrátka nejsou tak éteričtí jako ti Američtí, což se nejvíce podepisuje na postavě Martina (sic Stellan je Švéd). Zásadní změnou je vodítko k biblickým odkazům. Způsob, jakým dojde ke sblížení mezi Lisbeth a Blomkvistem je odlišný jen v delikátních detailech, což je příjemné. Nicméně setkání s rodinou Vangerů v nemocnici, které je u Finchera vymazlené, nahradilo suché makiavelistické blábolení. Švédský film je dále mnohem méně tolerantnější k nacizmu, chybí postava archivářky, nicméně klíčová katarze spojená s Lisbethinou minulostí je výrazně surovější a realističtější. Kontrastně pak australská kapitola je jak z jiného světa, stejně jako Lisbethino naloadovaní majetku v závěru poněkud méně zapadá do celého obrazu. A pointa? Ve švédském filmu, který se jmenuje Muži, kteří nenávidí ženy, je poslední záběr na zamilovaného muže (!), zatímco v americké se hlavní hrdinka nového věku potýká se zlomeným srdcem. Ehm. (12.01.2012)