Tak dlouho tě miluji

Drama se silnym pribehem o Juliette (presvedcive sklicena K. S. Thomas), ktere si akorat odpykala 15 let za mrizemi za vrazdu sveho syna a jeji navrat do spolecnosti prostrednictvim pomoci jeji mladsi sestry, ktera ji nabidne zustat u ni doma. Po celou dobu se divak seznamuje blize a blize s osudy dobre zahranych hrdinek, ktere neudelaji z filmu jedno z dalsich nudnych podivani pod poklicku rodinnych tragedii, ale dechberouci pout za poznanim blizniho sveho. 75% (08.08.2010)

Nazvat tohle mysteriozním dramatem mi přijde poněkud odvážné. Hlavní hrdinka je poněkud uzavřená, čili to, že ji právě propustili z vězení, kde si odseděla 15 let za vraždu vlastního dítěte, se divák dozvídá velmi pozvolna (pokud si ovšem nepřečte obsah na čsfd). Takže jediná "záhada" je to, proč to vlastně udělala. Ač v tomto směru nejsem žádný génius, tohle jsem asi tak v půlce filmu odhalila, když navíc vyšlo najevo, že je (byla) lékařka. Přesto mi předložený motiv přijde dost nevěrohodný. Navíc na to, aby za takový čin dostala u nás 15 let, by to nebohé dítko musela přinejmenším umlátit lopatou, a to ještě kdoví jestli. Celé to tudíž zachránilo civilní herectví Kristin Scott Thomasové a její krásná anglická francouzština, za což dávám tři hvězdy a neberu to jako zbytečně promarněné dvě hodiny života. (17.01.2011)

Návrat z vězení po patnácti letech asi není jednoduchá záležitost, zvlášť když se vrací matka odsouzená za vraždu vlastního syna. Kristin Scott Thomas v dramatu ženy hledající cestu zpátky do života. Velké herecké sólo. Zásadním poselstvím je, že "není člověku dobře samotnému" a pokud má kolem sebe lidi, je schopen zvládnout mnohá úskalí. A i najít cestu ke své málem zapomenuté sestře...80% (07.03.2013)

Poslední dobou jsem měla možnost vidět několik filmů, v nichž Kristin Scott Thomas vystupovala a líbila se mi v nich natolik, že právě ona mě přivedla i k tomuto filmu. Film zcela naplnil mé očekávání. Nebylo to příliš ukecané, jen pozvolna se odkrývala příčina odsouzení a hloubka hlavní postavy. Kristin Scott Thomas podala brilantní výkon! (01.01.2012)

Uf, tohle byla síla…je sice pravda, že hned po prvních pár minutách filmu mi bylo jasné, že tato žena v podání KST označení vražedkyně nese spíš jako nálepku, než je by jí skutečně byla a taky je pravdou, že od okamžiku, kdy ve filmu vyšla najevo informace, že je lékařkou, jsem věděla, co se vlastně tenkrát stalo, ale přestože u jiných filmů by mě tato skutečnost rušila a vadila, tady snad byla záměrem….alespoň pro divačky matky…Bylo to tak křehké, tak odzbrojující, tak plné a bolestné, tak beznadějně nadějné. Prolínají se tu dvě hlavní linie filmu – první o tom, kterak lidé přichází o své bližní (někdo přijde o milovanou osobu při autonehodě, jiný ve válce, někdo rozvodem a pak následně jeho dcera přijde o svého otce jeho sebevraždou, někdo přijde o svou milovanou osobu odvržením a nepochopením, někdo o ni přijde odloučením, aby ji pak měl šanci opět „získat“) a druhá o tom, jak těžký úděl mají lidé z „druhého břehu“ (vězení) vracející se mezi většinovou společnost. Obě hlavní herečky mi rozdrásaly srdce do krve a připomněly tu prazákladní hodnotovou orientaci života…Dokonalý hudební doprovod byl pak už jen pomyslnou třešinkou na dortu, která bývá ovšem přeci tak důležitá :-). Dlouho jsem neměla takový pocit vděčnosti u nějakého filmu za to, že je…Děkuji… (17.01.2011)