Tak dlouho tě miluji

Další velký příběh s Kristin Scott Thomas. Po patnácti letech je propuštěna z vězení a divák dlouho netuší proč, jen ví, že na duši nese velkou tíhu bolesti. Jen díky své o deset let mladší sestře se dokáže začlenit znovu do života. Stačí aby nás miloval jeden člověk, pouto lásky nás dokáže znovu postavit na nohy. (08.04.2013)

Kdyby tenhle film, nebo film tohoto typu natočil Jan Hřebejk, tak by, chudák malej, měl na CSFD hodnocení tak 30%, protože prostě je to Hřebejk a většina tamějších uživatelů prostě nemá ráda současné české filmy, i kdyby vypadaly sebelíp. Označili by to za sračku, odpad a někteří by jej hodnotili jen podle traileru. Ale vzhledem k tomu, že to je francouzské, což znamená automaticky duchaplné a zajímavé, tak to má 80%. Proboha za co??? Nuda vedle nudy, klišé vedle klišé a navíc ten předvídatelný závěr! Už od začátku bylo jasné, že hlavní hrdinka (mimochodem velmi nesympatická) zavraždila svého syna, protože byl smrtelně nemocný a ona mu vlastně poskytla eutanazii. Proberte se, vážení uživatelé, a začněte hodnotit filmy podle originality nebo podle toho, jak se jeví ve srovnání s ostatními filmy a ne podle toho, jestli jsou české nebo zahraniční! Nejhorší Aero naslepo, co jsem zažil! P.S.: Kolik stály lístky? Nic! Ještěže tak! (17.12.2009)

Naozaj senzitívny a emotívny film, aj keď spočiatku sa javil dosť chladne. Po celý čas si človek snaží držať od hlavnej postavy Juliette odstup, pretože snáď nikto nedokáže pochopiť ako môže matka nad vlastným dieťaťom vyrieknuť ortieľ smrti. Ale je to tak ako sa často deje aj všade okolo nás: Každý súdi naše rozhodnutia, ale nikto sa nepýta aké boli príčiny. A napokon je všetko tak ako povedala Juliette "Najväčším väzením je aj tak smrť vlastného dieťaťa." Film mal ale naozaj úžasnú gradáciu deju, aj keď miestami trochu zdĺhavú - hoci na druhú stranu, neviem ktoré z časti deju by som odstránil. Ale naozaj veľmi hodnotný film, ktorý zanechá na človeka určite dojem. A k tomu ešte tá nádherná hudba, ktorá ešte viac násobí tú jemnú melanchóliu tiahnúcu sa celým príbehom. (21.01.2014)

Přběh, který v člověku něco zanechá, ale nijak zvlášt neohromí. V tomhle filmu mi Kristin Scott Thomas připadala, jakoby využila trápení, které ji v dětství dostihlo, jakoby vzala všechnu tu bolest a vložila ji do své role zde. Možná to zní zvláštně, ale ty její utrápené oči byly neskutečně přesvědčivé, byly pravé. Dlouho jsem nebyla nějakým výkonem takhle fascinována. Přestože její postava vyzněla jako nesympatická a chladná ženská, celý film stál na ní a Kristin to opravdu zvládla. Jenže z nějakého důvodu to na mě emočně úplně nezapůsobilo. Ano, bylo zajímavé pozorovat, jak se Juliette snaží adaptovat do běžného života, sblížit se se sestrou a její rodinou, najít si přátele.. o to především ve filmu hlavně šlo, ale divák si i tak musí pokládat otázky jako "Co udělala? Proč ho zabila, jak?" Celou dobu tam visel ten pomyslný Damoklův meč. To bylo vlastně to jediné, co mě drželo napjatou až do konce a co mě skutečně zajímalo. Silné 3*. (25.06.2013)

"Největší vězení je smrt dítěte". Claudel při hledání hlavní hrdinky moc variant neměl. Potřeboval profesionálku z Evropy. Nedovedu si představit, jak by to dojebala Sandra Bulock, nebo jí podobné slepice. Holka jménem Kristin Scott Thomas to zvládla na výbornou. Vězení je z ní cítit i přes monitor LG. Krásný, smutný, drásavý, dobře zahraný a dobře zrežírovaný snímek. Poněkud složitý a náročný, nechte si to na víkend. (03.02.2013)