Tak dlouho tě miluji

--- SPOILERS AHEAD --- Poutavej a zajímavej příběh s množstvím zábavných a působivých situací. Třeba ta, kde se hrdinka přizná opilému zvědavci, že o ní její sestra nikdy dřív nemluvila, protože ona byla patnáct let ve vězení za vraždu svého šestiletého syna a celá veselá společnost si myslí, že je to vtip, skvělý. Bezprostředně následuje rozhovor s mužem, kterého Juliette zajímá a který na základě zkušenosti s výukou ve vězení poznal, jak jsou lidé stejní, takže Juliette nesoudí i když ví, že řekla pravdu. V jiný scéně se Juliettina sestra rozčiluje nad študentem, kterej si špatně vykládá Zločin a trest a povídá mu "Co ty víš o duši vraha, co o ní věděl Dostojevský. I mistrovská díla jsou jenom povrchní extrapolace." Moc chytrý. Něco takového mi přišlo jako hlavní téma filmu, takže jsem vůbec nepochopil co vedlo tvůrce k tomu vyměknutí na závěr. Všem přece byla Juliette sympatická, každej musel vidět, že to není asociální deprivantka, co by vraždila děti jen tak a předpokládal jsem, že když už to udělala, že k tomu měla nějakej dobrej důvod (třeba psychotickou epizodu u jinak zdravýho člověka) a že ten skutek byl sám sobě trestem. A ten důvod mě v podstatě nezajímal. Takže závěrečný odhalení, že šlo o eutanázii a že Juliette o tom před soudem a nikdy potom nemluvila protože "všechno už bylo řečeno" mi přišlo jako trapná zrada na tématu filmu. Bez toho pět hvězdiček, takhle asi 80 %. (17.12.2009)

Ta ženská umí. Srašně přirozené, strašně civilní. Občas se pousmějete, ale negativní pocity přetrvávají. Nadprůměrné mini-drama se skvělým herci v čele s úžasnou Kristin. Už tady bylo strašně moc filmů, které se snažily nějakým způsobem uchopitpochopit psychiku čerstvě propuštěných trestanců, ale tohle je jasně nejlepší forma, kterou jsi dokážu vybavit. A ještě navíc to zde máme umocněno na druhou (zabila svoje dítě) a scénář se nesoustředi jenom na ni, ale taky na ostatní lidi kolem. Jenom škoda, že mi ten její motiv blýskl hlavou už po prvních dvaceti minutách, užil bych si to možná více, ale celé to na tom rozhodně nestojí. Francouzi každopádně letos po Veřejném nepříteli opět bodují. (26.05.2009)

"Největší vězení je smrt dítěte". Claudel při hledání hlavní hrdinky moc variant neměl. Potřeboval profesionálku z Evropy. Nedovedu si představit, jak by to dojebala Sandra Bulock, nebo jí podobné slepice. Holka jménem Kristin Scott Thomas to zvládla na výbornou. Vězení je z ní cítit i přes monitor LG. Krásný, smutný, drásavý, dobře zahraný a dobře zrežírovaný snímek. Poněkud složitý a náročný, nechte si to na víkend. (03.02.2013)

Kristin Scott Thomas na své cestě zpět k žití. Po první echt ponuré půlhodince (podporované minimalistickým, parádním soundtrackem), přecijen začne probleskávat chvílemi naděje, ale neustálý deprimovaný výraz hlavní hrdinky drží atmosféru spolehlivě ve vodách značně neveselých. Jediný problém mám trochu se závěrem (ano čekal jsem přecijen něco záludnějšího, než to co se přímo nabízí), ale film na tom nestojí. Přidám se k většině a musím vyzdvihnout takřka dokonalý projev Kristin, která se opravdu vyznamenala. (01.05.2010)

Nádherný snímek, který postupně odhaluje vše, co má být vyřčeno postupně. Jednoho napadne, jak snadné je odsoudit člověka bez znalosti všech jeho pohnutek. Velmi citlivě natočeno, a jestli Kristin Scott Thomas za svůj výkon v tomto filmu nedostala Oscara, tak se akademici přehlédli... Pro mě osobně v tomto filmu předvedla svůj dosavadní životní herecký výkon. (20.02.2011)