Harry Brown

Tradičný oldschool nárez, ktorý v poslednej dobe predviedol Eastwood v epickejšom štýle vo svojom Gran Torino, či Neeson v oveľa viac akčnejšej jazde Taken. Tento ich anglický kolega má pomerne jednoduchú zápletku, ale spracovanie je na veľmi vysokej úrovni a dej sa nesie vo veľkom štýle. Postupné hustnutie atmosféry a prechod z obyčajnej drámy na nekompromisný thriller s motívom odplaty sa nie vždy vydarí. Doposiaľ neznámy režisér sa touto úlohou však popasoval náramne dobre a ukázal ako danú tému možno spracovať aj v elegantnom ráze. Žiadne bezhlavé akčné nájazdy proti múru, či hollywoodsky klišovité náznaky sa nekonajú, naopak, niektoré scény by som zaradil do topky vo svojom žánri. Čo je však dôležitejšie, že Caine potvrdzuje hereckú formu a odkazuje, že ho ešte na pár rokov nemáme odsúvať na vedľajšiu koľaj. 85%. (19.12.2009)

Pokud chceš bojovat se zlem musíš se sám zlem stát. Atmosférická žánrovka, kterou si pro sebe krade boží Michael Caine. Scénář není nijak skvělý ani originální, ale Daniel Barber z něj přesto ždíme maximum a jde mu to od ruky. Mnozí HARRYHO BROWNA budou přirovnávat ke Clintově GRAN TORINU a nejsou tak úplně vedle. A i když je Harry předvídatelnější než ono poslední Clintovo filmové dobrodružství, je mnohem syrovější, tvrdší a brutálnější. A tím si mě jednoduše získává. Poslouchej mě. Když mi to neřekneš, prostřelím ti obě češky. Nejdřív jednu a pak druhou, než mi to povíš. Co ty na to? (06.03.2010)

Je paradoxní, že zdejší komentáře jeden z nejkontroverznějších britských filmů současnosti uctívají jako divácky vstřícnou žánrovku. Narozdíl od obecného přesahu Eastwoodova "Gran Torino" přichází v "Harry Brown" s konkrétní odpovědí na konkrétní problém. Filmové reakce na kriminalitu britské mládeže nejsou ojedinělé (např. Eden Lake), ale tento film k celé otázce přistupuje s vypěněnou radikálností. Za pomoci exploatačních prvků (vyobrazení feťáků jako psychopatických trosek, byrokratická neschopnost policie, populistické ospravedlňování hrdinových činů, křiklavě idylický závěr) a autority ikonického britského herce spojovaného se starými dobrými časy vzniklo vyprávění, které diváky utvrzuje v tom, že na hrubý pytel patří hrubá záplata. Zatímco letitý drsňák Eastwood na stará kolena přijímá cestu sebeobětování a klidné síly dřívější bonvián Caine (Alfie, Italian Job) sahá po zbrani a ve stylu "Rambo: Do pekla a zpět" ukazuje mladým idealistům, že jediným řešením je nelítostný atak. Když se takto vyjadřuje senilní Stallone k situaci na druhém konci světa, lze to brát s pousmáním jako žánrovou stylizaci, ale v případě "Harryho Browna" se jedná o postoj k domácí situaci, který nevíc bude s tamními diváky silně rezonovat. Film nevyjadřuje postoj jednoho sebestředného dědka uvízlého v době své největší slávy, nýbrž odpovídá náladám publika, které již má dost situace ve svém okolí a nevidí již jiné východisko, než to zde předestřené. A právě proto je "Harry Brown" stejně jako brazilská fašistická "Elitní jednotka" mrazivá dobová výpověď a ne nějaká žánrovka. V momentě, kdy společnost dospěje do stádia, že uctívá tento přístup k věcem, nelze než cítit strach a krajní zneklidnění. Z tohoto hlediska je "Harry Brown" stejnou mírou vynikající film i odpad. (07.08.2010)

Já nevím, ale na pana Kerseyho ( http://www.csfd.cz/film/12971-prani-smrti/ ) přes podobný úděl a žánrovou spřízněnost pan Brown teda nemá. A i to chování britských(!) policajtů mi tedy moc nesedlo. Ale jinak je to inteligentně natočený a odehraný thriller. Škoda, Mr. Caine... - - - - - (Poprvé viděno 24.1.2013 na dvd /s původní zvukovou stopou a č. titulky v originálním formátu obrazu/, hodnocení 5622., komentář zde jako pětistýšedesátýdevátý - 21.1.2013) (25.01.2013)

Stanné právo v jedné osobě. Spíše než variace na Gran Torino je tahle temná městská legenda variací na Přání smrti s Charlesem Bronsonem. Její syrovost a špinavost je sice místy okatě strojená, nicméně i tak je Harry Brown dospělejší a přesvědčivější, než byl jeho předobraz (který byl prostou akční kriminálkou). K největším kladům patří vedle nádherně hnusné atmosféry prostředí feťácké spodiny i výkon Michaela Cainea a neúprosný tlak tvůrců, kteří diváka hodinu a půl přesvědčují, že tenhle příběh skončí jakýmkoliv průserem, jenom ne happy endem. Malý plus za hudbu. (27.06.2011)