Merlin

1. série - 80% - Protože už tu artušovská legenda byla ve všech možných zpracováních jako temná fantasy či historická podívaná s minimem magie, je verze, kterou nám předložila BBC, nápadem takřka bezchybným. Útočí na nás nenáročné kouzlení, dračí mentor, nenápadné náznaky budoucích vztahů i mytologických zápletek a hlavně spousta průběžných vtípků v čele s Merlinovým neodolatelně nablblým úsměvem nebo Gaiusovým obočím, které povětšinou vystřeluje až na úroveň strážních věží. A když mého oblíbence prince Artuše hraje Bradley James jako dokonale sebevědomého troubu se srdcem na pravém místě, rád odpustím i občasnou podobnost jednotlivých zápletek. 2.série - 90% - Jakkoli se k sousloví "guilty pleasure" většinou stavím odmítavě, tady po něm musím sáhnout. Vidím onu občasnou dětinskost, slabiny jednotlivých scénářů a určitě i schématičnost průběžného dění. Ať se stane cokoli, tak Uther zahlásí, že za to může magie a ať proti nám stojí jakýkoli nepřítel, většinou jeho plány dopadnou tak, že je někdo z hlavních postav unesen, zraněn či nedobrovolně zamilován. Dokud ale těmto překážkám bude čelit hlavní hrdina s bezelstným výrazem Colina Morgana a ustěpačnými poznámkami jeho pána, nebudu schopný se na tuhle partu zlobit. 3. série - 90% - Zápletky sympaticky bobtnají, Artušova zodpovědnost stoupá a úsměv mi z tváře ne a ne slézt. Spoustu epizod sice usilovně kazí černající Morgana, ale ani fakt, že je Katie McGrath všechno, jen ne mistr zlého úsměvu, mě nepřinutí být přísnější. Na tomhle hradě jsem totiž pořád upřímně rád a dokud si scénáře budou z ústřední legendy vybírat atraktivní témata právě ve chvílích, kdy to nečekám, nejsem schopen jim odolat. 4. série - 100% - Přichází zlaté časy Camelotu i celého Albionu. Čirou esenci krásného dobrodružství totiž nenaruší ani slizký Agravaine, ani další Morganina více či méně předvídatelná spojenectví. Ne dokud v podhradí kouzlí Merlin, po obloze létá drak a o trůn se hraje hra zákeřnější než kdy předtím. Čtvrtá sezóna dělá z britské (a stále ještě rodinné) fantasy definitivně nezapomenutelnou stálici, jejíž vypravěčský duch nemá v seriálovém světě obdoby. Působí totiž jako z dvacet let starého programu a zároveň si přesným střídáním humoru, akce i dojemnějších momentů nic nezadá s daleko věhlasnějšími konkurenty. Dveře do poslední komnaty proto otevírám značně napjatý. 5. série - 90% - Nečekaně temnější duch vyprávění, překvapivé zvraty a těžký balvan v břiše při čekání na konec legendy. Merlinova dobrodružství se ani v poslední sezóně nevyvarovala určité repetitivnosti či jednoduchosti při řešení epizodických zápletek, ale ta nerozbitná herecká chemie a síla nesmrtelného přátelství všechno přebíjí víc než kdy předtím. Takže i přes fakt, že mi delší příběh kolem Gwen přišel lehce přehnaný a závěrečný dvojdíl mě v určitých chvílích zaskočil dost nepřipraveného, nikdy na tuhle fantasy nezapomenu. Měla pár chyb a druhé zhlédnutí by jí pravděpodobně trochu uškodilo, ale hrdinství, čest, láska a odvaha jsou tu přítomny v míře více než velké. A na to já zkrátka slyším. Takže Merline, Artuši, Guinevere, Morgano, Uthere, Gaiusi, Leone, Gwaine, Percivale, Elyane, Lancelote, Mordrede i draku Kilgarrahu, u mě v srdci budete mít jedno velmi specifické místo schované. (29.03.2013) (méně) (více)