Signum Laudis
Režie:
Martin Hollý ml.Kamera:
František UldrichHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Vlado Müller, Josef Bláha, Ilja Prachař, Radovan Lukavský, Jiří Kodet, Oldřich Velen, Ladislav Frej st., Pavel Zedníček, Miroslav Zounar, Jan Skopeček (více)VOD (1)
Obsahy(1)
O rozkazech se nediskutuje. Ani o těch nesmyslných... Koncem první světové války jsou rakouští vojáci na ruské frontě těžce decimováni. Po smrti všech polních důstojníků se velení v bitvě ujme řácký kaprál Hoferik (V. Müller), který udrží pozice i za cenu nesmyslných ztrát na životech. Jeho slepá oddanost říši vyvolává opovržení jak u obyčejných vojáků, tak u Hoferikových nadřízených. Nově jmenovaný náčelník štábu, neschopný generál Berger (I. Prachař), však osobně dorazí na bojiště se svitou dalších důstojníků, aby v zájmu zvýšení morálky mužstva vyznamenal Hoferika Vojenskou záslužnou medailí Signum laudis (lat. Odznak chvály). Jednotka i s generalitou se však dostane do ruského obklíčení. Jediná cesta zpět do rakouského týla vede přes les, ve kterém se vyzná jen Hoferik. Dovést důstojnickou smetánku do bezpečí je však těžší, než si kdokoliv původně představoval. Pro slabosti a pochyby však nemá Hoferik žádné pochopení, a to ani když jde o generály… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (172)
Patrně nejlepší československý film, jaký jsem zatím měl možnost vidět. Tolik hereckých es jsem už neviděl dlouho pohromadě. Skvělý scénář a vynikající psychologie postav, mezi kterýmy vyčnívá cynický realista hejtman König v podání Josefa Bláhy. Výprava a bitevní scény jsou na 80.léta v našich končinách také unikátní. Kaprál Hoferik v podání Vlado Müllera byl i přes svoji drsnou povahu veskrze kladnou postavou a ten konec jsem mu opravdu nepřál. Neschopní velitelé posílají své podřízené na smrt a sami nakonec slíznou smetanu (i když zde je tou pomyslnou "smetanou" paradoxně ruské zajetí). Je trochu s podivem, že tento vynikající (proti)válečný snímek zůstáva, alespoň co se týče zdejšího počtu hodnocení, veřejností opomenut. ()
Zaujímavá dráma z vojenského prostredia, v ktorej vystupuje quantum známych hercov na čele s Vladom Müllerom, ktorého herecký výkon je jednoducho dokonalý. Ináč, aj mne viac-menej nesedela hudba, ktorá je vo filme... Prišla mi vhodná skôr do nejakej grotesky, resp. strašne mi pripomínala Majora Zemana (asi tým, že to tuším skomponovali a nahrali tí istí ľudia:). Okrem toho by som ešte (nerád) upozornil na zavádzajúci a spoileroidný "oficiálny" text k filmu, ktorý mohol byť formulovaný oveľa zaujímavejšie a nemusel prezradiť pointu. ()
Pro mne neuveritelne herecke obsazeni .Ve filmu se objevi pouze jedna zena.Nezdala se,nesedela mi role pana Prachare jakozto generala-vrchniho velitele.Myslim si, ze na tento post mel byt vybran nekdo jiny.Blaha byl fantasticky, ukazal co v nem je. Scena kdy Vlado Muller zabiji palici kone je natocena velice pusobive, dojem z ni zustava velice silny. ()
Sevřená, naléhavá a působivá moralita. Hollý vystavěl prohnilé panoptikum velení Rakousko-uherské armády, zvěčnil pár velmi silných scén (především Königovo právnické kázání k Hoferikovi je brilantní) a vytvořil méně bombatickou analogii Kubrickových Stezek slávy – univerzální kritiku militarismu, zbabělosti a podlosti pánů, kteří neváhají hnát pěšáky na jatka pro svůj vlastní prospěch. Osobně mě rozčilovala jen syntetitčnost Liškovy hudební stopy, která se do jinak striktně dobového snímku prostě nehodí. ()
Vynikajúci film na viac opakovaných pozretí, ktorý patrí medzi elitu vojnových filmov v našej produkcii. Müller je dokonalý, takisto ako aj scenár, výprava, na tú dobu odvážne dialógy a hlavne zobrazenie boja, ktoré by sa vtedy vyrovnalo akémukoľvek filmu. Jediným mínusom bola snáď až príliš heroická hudba a malá minutáž. 75%. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (15)
- Signum Laudis je bronzové vojenské vyznamenání, které rakouská armáda udělovala svým důstojníkům. (zigot7)
- Film získal Velkou cenu na 22 Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. (M.B)
- Ve filmu je scéna, kdy se má Hoferik (Vlado Müller) poprat s Reischlem (Jan Skopeček). Skopeček měl z mohutného a silného Müllera strach, a tak když byl režisér, po několikerém opakování záběru, konečně spokojen, slíbil Müller Skopečkovi jako bolestné čočku, která tehdy v Praze nebyla. Po nějaké době sledoval Skopeček se svou manželkou televizi, kde se shodou okolností objevil právě Vlado Müller, načež se Tichánková důvěrně naklonila k manželovi a pronesla: „Došla nám čočka, měl by sis zase nechat dát od Vlada přes hubu“. (cundak)
Reklama