Vintage Car
Režie:
Alfréd RadokScénář:
Adolf BranaldKamera:
Jaromír HolpuchHudba:
Jan F. FischerHrají:
Raymond Bussières, Ginette Pigeon, Luděk Munzar, Radovan Lukavský, Josef Hlinomaz, Annette Poivre, Antonín Šůra, Svatopluk Beneš, Oldřich František Korte (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Na letišti přistálo letadlo, ze kterého jsou vykládány různé předměty pocházející ze začátku 20. století, včetně starého auta. Mladý mechanik s letuškou si prohlížejí album zažloutlých fotografií a před očima se jim rozvíjí příběh. Dějiny motorismu v Čechách začínají, když Laurin s Klementem založili továrnu na výrobu motocyklet. Roku 1904 se konaly ve francouzském Dourdanu první motocyklové závody, kterých se zúčastnili i Češi. Seznámili a zamilovali se tu český mechanik František a Nanette, dcera francouzského mechanika Frontenaca. Český závodník Vondřich dojel pro poruchu druhý. V roce 1905 se konal závod znovu, Vondřich se pojistil zavazadlem náhradních dílů a vyhrál. Nanette s Františkem, kteří si celý rok psali, se znovu sešli. Po motorkách se začaly všude vyrábět automobily a v roce 1909 byl ve francouzském Gaillonu uspořádán jejich první závod. Vyhrál český závodník hrabě Kolovrat. Jeho mechanik František se v místním kostele oženil s milovanou Nanette. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (59)
První půhodinka tohohle filmu vůbec není špatná. Vtipně napodobuje tehdejší filmové týdeníky. Jenže ten zbytek je spíše romantická komedie, která sama o sobě na špičku rozhodně nemá - je poměrně nudná, předvídatelná a kdyby byla tato pasáž, která zabírala tři čtvrtiny stopáže, byla zkrácena na třetinu, vůbec nic by se nestalo. Nicméně vcelku zajímavý experimentální film. 55% ()
----- " Zázraky dnešních dnů budou zítra suchými lístky vavřínu." ----- Kaleidoskop doby, která ctila vlastní tradice, ale zároveň si ráda hrála - experimentovala, objevovala a posouvala hranice lidského vědění s dětskou dychtivostí a vynalézavostí ... a její prioritou NEBYL čistý zisk, což je asi to nejzásadnější, čím se odlišuje od žhavé současnosti. Možná právě proto dokázala poezii života bez problémů spojit třeba i s vůní benzínu. P.S.: Dokument a hraný film se střídají s nenucenou lehkostí, disponují jemným vtipem a přirozenou elegancí - je jim vlastní pozitivní náhled na svět a člověka berou jako nositele veškerého pokroku. ()
Tenhle film neudrží pohromadě ani schlüssel nummer vierzehn obětavého Vondřichova mechanika Františka ani dvojice vypravěčů Höger/Krejča ani Radokova režie. Pokud člověk očekává otisk autorovy proklamované režijní výjimečnosti, tak na filmu to není poznat ani náhodou. Mimochodem, nespornou diváckou výhodou je znalost hovorové francouzštiny - naproti tomu autorům by se zase bývala hodila angličtina, aby zjistili, jak správně napsat slovo "Naphtha". Možná se forma tohoto snímku stala předobrazem Zemanova Barona Prášila, avšak ten se s ním popasoval mnohem, mnohem lépe. ()
Hrozně rád bych si užil to kouzlo a nostalgii, o které tu píše tolik lidí, ale bohužel – nebavilo mě to jako kluka a jako dospělého už tuplem ne, vidím jen nesourodou hromádku atrakcí, kde skoro nic s ničím nedrží pohromadě a všechno jde hrozně po povrchu: úvodní historické okénko s patetickým komentářem, následující přehlídka kuriózních vynálezů z přelomu století jako vystřižená z magazínu 100+1, nezajímavě nasnímané závody úctyhodného počtu krásných starých motorek i auťáků naředěné naprosto jalovou romantickou zápletkou, názvuky grotesky i nadhozené rámování „high-tech“ 50. lety, které se v polovině filmu kamsi úplně vytratí. Občas někde kousek potěší, třeba skvěle nasimulované jakože archivní záběry v úvodním sestřihu, velebná pomalost závodících strojů nebo Hlinomazův zemitý hrabě Kolowrat, ale jako celek se to táhne odnikud nikam a nechává to za sebou pohozené nakousnuté motivy a neuzavřené dějové linky. ()
Velmi rozporuplný snímek - na jedné straně naprosto výborná atmosféra doby i sladké Francie a přepečlivá práce s mizanscénou a skvěle sestřižený úvod se smělými pokusy technické revoluce, na straně druhé dost slabá a chudá dějová linka, plytká romance jen s pár komickými momenty postavenými hlavně na nedorozumění dvou jazyků (originální je, že zde není žádný dabing ani titulky, ale funguje to) a skvělým Hlinomazem. Rámec z letiště film dosti stahuje do doby vzniku filmu a působí dost křečovitě. Přihlédnutím k době vzniku však přesto kvalitní výsledek. ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (16)
- Alfrédu Radokovi dělal asistenta Miloš Forman. Dokonce samostatně režíroval jednu davovou scénu. (JoranProvenzano)
- Během filmování projevili Francouzi zájem o to, aby ve spolupráci s nimi Alfréd Radok natočil ještě širokoúhlou barevnou verzi filmu. Tento projekt se ale neuskutečnil. (Charlizee)
- „Podle filmografických materiálů hraje Vladimír Menšík v tomto filmu italského automechanika. Musíme jim věřit, protože sami se o tom přesvědčit nemůžeme – Menšíka totiž divák přes veškerou snahu v obraze neobjeví. Buď se jednalo o roličku spíše komparzní velikosti, nebo je Menšík ve filmu k nepoznání zamaskován. Vzhledem k tomu, že Menšík není uveden v titulcích a ani se nikdy k účasti v tomto filmu nezmiňoval, lze uvažovat také o možnosti, že v tomto filmu prostě nehrál a jde o omyl,“ uvedl Lumír Holčák, autor knihy „Vladimír Menšík a jeho filmy“. (JohnnyV)
Související novinky
Pavel Landovský 1936 - 2014
Ve věku 78 let zemřel ve včerejších večerních hodinách herec a dramatik Pavel Landovský. Syn zemědělského inženýra a učitelky a bývalý manžel dramatičky Heleny Albertové vystudoval Vyšší průmyslovou… (více)
Reklama