Dědeček automobil

Dědeček automobil je osobitou filmovou hříčkou. Alfréd Radok svým odlehčeným filmovým opusem dokázal vlastní tvůrčí vzestup ve filmařském odvětví. Již nelze hovořit o divadelních postupech, Radok se zcela poddal filmové poetice a stvořil, a to i za přispění velkých jmen světové kinematografie budoucnosti, skutečný filmový skvost. Pečlivá skladba obrazu a zvuku vytváří harmonickou a upřímnou ódu poetismu. V důkladné pečlivosti, nadšené vynalézavosti a přirozeného nadání pro vznešené vyjadřování myšlenek. Estetické souznění laskavě hladí vrozenou nespokojenost, chlácholivě ji laská v náruči a ohromuje ji svým nápaditým postupem i přístupem. Po technické stránce je hold velikého okamžiku minulosti navozen dokonale, záměrně koketuje s groteskou a poetika s hravým nadhledem zastíní svou noblesou i zdánlivě fádní nedokonalost hlavní dramaticko-romantické linie. I dokumentární vsuvky okouzlí svou precisností a nadhledem. Dědeček automobil je dělaný se zápalem a nadšením, rozdává laskavost a potěšení. Hlavní postavou příběhu je mechanik František Projsa (velmi zajímavý Luděk Munzar), svědomitý pionýr rozvíjejícího se motorového průmyslu a sportovního zápolení. Jeho osoba propojuje velké okamžiky české hrdosti, poetickou hravost a romantickou taškařici. Hlavní ženskou postavou je Nanette Frontenac (šarmantní Ginette Pigeon), křehký a bezprostřední protějšek poezie romantiky. Výraznou postavou je francouzský mechanik Marcel Frontenac (pozoruhodný Raymond Bussières) v poctě grotesky ve starostlivém dozoru nad během událostí. Výraznou postavou s humorným přínosem je také hrabě Alexandr Kolovrat (příjemný Josef Hlinomaz), zapálený automobilový závodník. Z dalších rolí: průkopníci automobilového průmyslu a továrníci Václav Klement (příjemný Radovan Lukavský) a Václav Laurin (sympatický Jiří Sehnal), temperamentní a veselá majitelka francouzského hotelu (dobrá Annette Poivre), trpělivý a úspěšný motocyklový závodník Václav Vondřich (příjemný Antonín Šůra), sebevědomý francouzský motocyklový závodník Jean Pierre Demeester (zajímavý Svatopluk Beneš), či nadšení vynálezci, zlepšovatelé a dělníci motorismu Mackie Duff (Oldřich František Korte), Albert de Dion (Miloš Kopecký), Bouton (Antonín Jedlička), Pierre Charron (Jiří Lír) a Michel Constantini (Jaroslav Kučera). Vše je orámováno duchaplným a podbarveným komentářem pánů Karla Högera a Otomara Krejčy st. Film chce pobavit, což se mu díky stylovému přístupu povedlo. Poetika obrazu je nejvýraznější tváří, veškeré holdy nepostrádají přirozenou eleganci, vynalézavá hravost udává tón a divák se může nechat hladit jednou z nemnoha perel československé kinematografie padesátých let. Rád se uspokojivě kochám. (05.11.2017)

----- " Zázraky dnešních dnů budou zítra suchými lístky vavřínu." ----- Kaleidoskop doby, která ctila vlastní tradice, ale zároveň si ráda hrála - experimentovala, objevovala a posouvala hranice lidského vědění s dětskou dychtivostí a vynalézavostí ... a její prioritou NEBYL čistý zisk, což je asi to nejzásadnější, čím se odlišuje od žhavé současnosti. Možná právě proto dokázala poezii života bez problémů spojit třeba i s vůní benzínu. P.S.: Dokument a hraný film se střídají s nenucenou lehkostí, disponují jemným vtipem a přirozenou elegancí - je jim vlastní pozitivní náhled na svět a člověka berou jako nositele veškerého pokroku. (22.12.2014)

Velmi rozporuplný snímek - na jedné straně naprosto výborná atmosféra doby i sladké Francie a přepečlivá práce s mizanscénou a skvěle sestřižený úvod se smělými pokusy technické revoluce, na straně druhé dost slabá a chudá dějová linka, plytká romance jen s pár komickými momenty postavenými hlavně na nedorozumění dvou jazyků (originální je, že zde není žádný dabing ani titulky, ale funguje to) a skvělým Hlinomazem. Rámec z letiště film dosti stahuje do doby vzniku filmu a působí dost křečovitě. Přihlédnutím k době vzniku však přesto kvalitní výsledek. (08.04.2010)

Nerozeznáte co jsou dobové dokumenty a co je dotočeno... Produkce filmu dala do časopisu Světa motorů inzerát že hledají majitelé historických vozidel a motocyklů kteří jsou ochotni vozy prodat. Vybráno bylo více jak 15 vozů s minimálním stářím roku výroby 1910. Poté byly převezeny do dílen v Mladé Boleslavi a podle nákresů Kamila Lhotáka byly postaven nové karoserie vzhledu ala rok 1910. Motocykly byly vykoupeny značek: Laurin, Puchow, Walter. (08.01.2015)

Kouzlo tohoto filmu není příliš snadné rozpoznat, zvláště ne pro lidi štítící se vůně benzínu. Bezpochyby tu však je: Každý začátek je hezký. A každá nová nesobecká aktivita přináší i zájem žen. Navíc je třeba si uvědomit, že film nenatočil rutinní filmový režisér, ale všetstranný umělec, a že jeho tvůrčí vzepětí bylo v padesátých letech, pro umění ne příliš šťastných. (30.12.2022)