Maratón

Když před několika lety kulminovala éra laciných dvd (nejen) v Levných knihách, obchodně méně úspěšné kousky se objevovaly ve stáncích ve výprodejích, kde uplatňovaly nabídku typu dvou či tří filmů v jednom balení. No nekup to za tu láci. Posléze se sice téměř pravidelně ukazovalo, že mizerný odbyt nebyl způsobený nepochopením nepřejícího publika a měl mnohem přízemnější důvody, nic to ale nemění na faktu, že jako komerční strategie to fungovalo slušně. Stejnou filozofii 2v1 zjevně zastávali tvůrci Maratónu, když divákovi nabídli dva paralelně se odvíjející příběhy z posledních dnů války. Co na tom, že do sebe vlastně vůbec nezapadaly a oba jako by točil jiný režisér a jiný štáb. Příběh mladičkého vězně osvobozeného z pankrácké věznice, který během čtyř dnů květnového povstání stihne zúčastnit se se zbraní obrany Prahy i najít osudovou lásku, zapadá aspoň trochu do obrazu české kinematografie 60. let sázející na herecké výkony a intimitu okamžiku. Druhá linie ukazuje vítěznou sovětskou armádu, jak "spěchá na pomoc Praze", a tahle linie má zřetelně propagandistický rozměr a zapadá do tváře normalizované kinematografie 70. let. Patos, tragika lidské oběti na samém konci války, usměvavé tváře unavených sovětských vojáků a nekonečné kolony vojenské techniky vítězící armády. Je to průhledné a neuráží mě to už proto, že film, ať je jaký chce, dokáže aspoň v některých scénách zlidštit tvář protivníka a vyvolat úsměv na tváři. Na druhou stranu mě ale v žádném případě tenhle kousek nenaplňuje jakýmkoli obdivem. Velký, resp. hluboký, film vypadá úplně jinak a vyvolává jiné emoce. Celkový dojem: 50 %. (25.02.2015)

"Kam se hrneš mladej s tou almarou.... Tady je revoluce a ty se taháš s cementem na prasečí chlívek." Dějová linka s dvojicí Hanzlík a Brejchová mě dost bavila, bylo to místy hezky odlehčené, ale ne moc. V té dějová linka spojené s Pražským povstáním a příjezdem Rudé armády do Prahy se hodně střílí a i dost umírá, přesto jsem měl někdy pocit, že sleduji spíš karikaturu na válku (němečtí vojáci dávající na křižovatce přednost ruským tankům, obě válčící strany tvářící se, že nevidí protivníkovy tanky apod.). Po tom všem nechápu, že to závěrečné propojení obou dějových linek muselo dopadnout tak, jak dopadlo. Buď to mělo být od začátku méně odlehčený film nebo na konci ne tak smutný. (20.03.2024)

Další rest, film, který stále zapomínám okomentovat. Dá se říct, že jde o dva filmy v jednom, každý dost jiný a dle mého každý docela podařený. Linie s Rybalkovými tanky, Högerem a Vladimírem Menšíkem je až překvapivě podařený klasický válečňák, navíc s jistými znaky 60. let (Němci tu např. nejsou vždycky nelidské bestie, pěkná je scéna kapitulace dělostřelecké jednotky). Naproti tomu druhý příběh s Hanzlíkem a Brejchovou je pro naše prostředí mnohem typičtější, navíc je pěkně ztvárněný rozpor mezi obyčejným lidským příběhem a "velkými dějinami" kolem. Mně se tenhle film vždycky hodně líbil. Brejchová je tu vyloženě roztomilá: "Já si tě nevemu, ty bys mi celej život řikal, že sem blbá." (12.02.2015)

Dve odlišné línie sú príjemným spestrením vojnového žánru v našich vodách. Tá bojová sa síce môže pýšiť bohatou výpravou, ale čo z toho, keď je v nej použitá hudba, vyvolávajúca dojem nechcenej paródie, budovateľnosti, až trápnosti. Romantická linka v meste sa pýši sympatickým párom 18 a pol a 19 ročných detí, ktoré sa musia skrývať pred guľkami, ale ak vojna v Čechách a romantika, tak jednoznačne Romeo, Julie a tma. Postavy v československej, ruskej aj nemeckej armáde rozprávajú česky a sú vo všetkých troch prípadoch zastúpené známejšími českými hercami, takže je ťažké sa v tom vyznať a znova to pôsobí mierne parodicky. Záver bol tak trochu ranou pod pás, ktorý by ale v lepšie fungujúcom filme mohol perfektne fungovať. (11.02.2015)

Málo známý film věnující se květnovým dnům roku 1945, a to chvílemi vážně a chvílemi odlehčeně, aniž by to vypadalo hloupě. Příběh ústřední dvojice je sice naivní, ale uvěřitelný a neotravující, navíc s trochu překvapivým koncem. Ano, podání Pražského povstání je poplatné předlistopadovému výkladu dějin, účast ROA či zmínky o Pattonovi stojícím bezmocně na demarkační čáře byste zde hladali marně. Maratón má ale rozhodně co nabídnout, například velmi slušné přestřelky a bojové scény včetně impozantních záběrů na desítky tanků T-34/85 najednou či originální dobovou německou techniku jako PzKpfw IV, Sturmgeschütz III a sFH 18 150mm. Kupodivu mi zde moc nesedla liškova hudba, i když jinde se mi líbí. A také jak už zde bylo napsáno, bylo by fajn kdyby ve filmu Němci mluvili německy a Rusové rusky, celou dobu, ne jen občas nějakou frázi. (07.01.2014)