Televarieté

Inteligentní humor? S odstupem času (a reprízováním) si říkám, jak jsme se tomuhle mohli smát. Humor je suchý až trapný (i když nutno přiznat - v porovnání s dnešními "zábavnými" show je to humor alespoň nevulgární), celkově výstupy hlavní dvojice nudné. Oživení jsou umělecké vložky, jinak bych tomu asi musel dát o hvězdičku míň. Podobně pojatý "Kouzelník" byl oproti tomu úplně zlatý. (24.06.2009)

Je třeba zásadně oddělovat. Televariete je vyvřeliště mnohdy skutečně divných zjevů, pochybných zahraničních zpěváků, trapných varietních vystoupení. Na druhou stranu se pořad opírá o poměrně kvalitní verbální humor Vladimíra Dvořáka a Jiřiny Bohdalové, který v určitých okamžicích sice nefunguje příliš dobře, někdy i ve scénkách, ale pořád je citlivý rukopis Dvořáka cítit. Ovšem tento zdlouhavý pořad vyplňují tito dva menšinově, stopáž mnohdy k 90 minutám ubíjí výše zmíněný póvl. Socialismus nebyl jednoduchý. 40% (01.04.2020)

Nezažil jsem tu dobu, proto nemohu soudit, jak tento pořad působí na ty, jejichž životy se utvářely právě v tomto období. Mně osobně se dělá šoufl z tehdejší módy, i ke kultuře bych měl jisté výhrady. Ovšem z elegantního humoru především pana Vladimíra Dvořáka by si měl vzít příklad nejeden dnešní Geňa... (10.06.2009)

Když pominu varietní umělce ze socialistických států (některá čísla ovšem nebyla špatná) a budu hodnotit pouze zábavnost, nelze než dát ****. Inteligentní humor dvojice Bohdalová-Dvořák mi chybí i dnes. Vždy mě pobavily především jejich scénky a jevištní dialogy. Současní "baviči" by se od tohoto dua rozhodně měli co přiučit. (26.06.2009)

Sofistikovaným humorem osvědčené dvojice Dvořák & Bohdalová je odkojena poněkud jiná generace, než je ta moje, ale i když bych si ho do flašky plné humoru hned tak s určitostí nenalil, nelze o něm neprohlásit, že jde o originální dílničku, z níž vzešly solidní perly televizní zábavy. Vladimír Dvořák ve své době humorem na (přes) míru socialistické cenzory pořádně ve vystoupeních provokoval svými často chytře skrytými narážkami na režim se svojí, postupem doby rovnocennou a neméně skvělou partnerkou Bohdalovou. Jejich scénky, skeče a glosy měly originalitu, lehkost a nesnižovaly se k laciné vulgaritě nebo obscénnosti. Ve své době pro svoji diváckou generaci vytvořila legendární dvojice fenomén, který ukončil paradoxně pád totalitního režimu, kdy se humor nasměroval už jinou a znatelně jednodušší cestou, která Dvořákovu jemno-humoru už neseděla. Byl znát evidentní rozdíl mezi humorem, který dělali před revolucí a následně po ní v několika Televarieté, se kterými už nebyla spokojená ani sama protagonistka Bohdalová, podle jejíž slov "to už nebylo ono". Nicméně, mně nechyběly vystoupení umělců ze spřátelených zemí, které pro mě byly vrcholně otravné a často velmi nevkusné. Porevoluční humor v Televarieté už začal být nenápaditý a trochu i podbízivý, což byl předtím v tomto ohledu prakticky neznámý a nepřípustný jev. Na panu Dvořákovi byly znát narůstající zdravotní indispozice a paní Bohdalová ho začala přehrávat ve svém značně espresivním projevu, kterým nikdy nešetřila, ale její kolega ji uměl zázračně držet na uzdě. Na dřívějším Televarieté mně vadily úděsné vsuvky nechtěných umělců, zřejmě v rámci plnění pětiletky. Díly po roce 1990 sice přinesly tolik potřebnou svobodu humorného slova, ale s ní přišlo i úskalí postupného vyčerpání invenčního humoru. Nicméně oběma bardům humoru lze provolat jedině Vivat! 60% (30.06.2014)