Jmenuji se Khan

"My name is Khan, and I am not a terrorist!" Mé první velké setkání s indickou filmovou produkcí dopadlo více než skvěle. MNIK spojuje prvky mnoha žánrů a celkově jsou propleteny do neuvěřitelného celku gigantických rozměrů. Film se zabývá dosti ožehavým problémem mínění lidí o muslimech ve společnosti - poukazuje na dost důležitou myšlenku, a to že být muslimem, neznamená být teroristou. Bohužel, ne všichni toto dokážou pochopit. A musím uznat, že Dustin "Rain Man" Hoffman má dost vážnou konkurenci v Indii v podobě Shahrukha Khana. První třetina filmu měla lehký a převážně romantický ráz. Byla vtipná, příjemná, ale zároveň také poučná. Druhá třetina na mě zapůsobila maximálně - a to po všech možných stránkách (nic bližšího neřeknu - to musí vidět každý sám). U závěrečné třetiny jsem měl smíšené pocity - byla působivá, ale chvílemi krapet přitažená za vlasy (ale což ... který film dneska nepostrádá nějakou tu mouchu). Musím pochválit a vyzdvihnout (a to dost vysoko) neuvěřitelnou kameru, která dělala mnohé scény ještě působivějšími. A hudba? To byla naprostá lahůdka pro mé uši - ani nevadilo, že jsem nerozuměl. Zkrátka chci říct, že o úplně dokonalý film do posledního puntíku nejde, ale že bych musel použít plácačku? Ani náhodou! "Existují dva druhy lidí. Dobří a špatní!" - A existují dva druhy filmů. Dobré a špatné! ... A MNIK je absolutně tím dobrým!!! (28.04.2010)

Po delší filmové pauze způsobené nedostatkem času jsem kupodivu nezabrousil do hororových vod. Do rukou se mi dostal film " My Name Is Khan " s " hrozivou " stopáží 165 minut. Risk je ale zisk a potvrdilo se to i v tomto případě. Psychologický, Drama, Thriller, Romantický - no prostě odevšeho trochu. Určitě je to ale hodně citlivej film, kterej snad nikoho nemůže nechat chladným. Kamera je luxusní a hudební složka skvěle doplňuje dění na plátně. Audiovizuální stránka je kulervoucí. O tom není pochyb. Dalším plusem je ožehávý téma okolo kterýho se film točí. No a v neposlední řadě nesmím opomenout bezchybnej výkon Shahrukh(a) Khan(a). To co předvádí na plátně je dechberoucí. Pro mě se jednoznačně jedná o jeden z nejlepších mužských hereckých výkonů jaké jsem kdy viděl. To se může jít DiCaprijo se svým Revenant(em) vysrat za keř a tím svým vymodleným Oskarem si může tak akorát vytřít prdel a tiše závidět. Všechny tyhle aspekty přispěly k tomu, že těchto 165 minut uplynulo jako voda. Ač to není zrovna šálek mé kávy tak se mi tenhle film neskutečně trefil do noty. Buď je to tím že jsem měl slabší chvilku nebo že jsem byl posilňenej flaškou Jacka. Nevím. Ať je to tak či tak každopádně se jedná o povedenej film, kterej za sebe můžu jen doporučit. Ale abych na tenhle kousek neházel jen samý superlativa, tak bych tu jednu výtku měl. Na můj vkus mi přišel konec filmu docela odfláklej. Ale to je jen názor jednoho tupce. Výslednej obrázek o filmu si musí stejně udělat každej sám. (02.11.2016)

Přesně ten příklad filmu, s jehož sledováním kvůli tématu i délce dlouho dlouho otálím a když už se k němu konečně nic neočekávajíce donutím, zůstanu do televize celé tři hoďky zažraná jak skvrna od vína na bílé košily. A to mám z lékařských luhů a hájů dočasnej zákaz vejrat na obrazovku víc jak hoďku a půl, ale nedá se svítit, tenhle indickej Forrest Gump mě přiměl úplně zapomenout na čas. 90% (28.04.2014)

Filmové vyprávění o tom, jak po 11. září 2001 jistá část amerického národa šmahem odsoudila paušálně všechny muslimy a také i o tom, že není každý muslim terorista. Poněkud delší stopáž může potenciálního diváka odrazovat, děj je však trvale poutavý a čas uběhne jako voda. UPOZORNĚNÍ: nevhodné pro cynické rasisty!! :-) (18.07.2012)

Další indická směs, která dokáže i s notně provařeným kořením vytvořit podmanivou směs. Jmenuji se Khan pracuje s klišé nejtěžšího kalibru - Aspergerův syndrom činí z postavy bezelstného génia, skrze jehož obsesivní a doslovný přístup k problémům jsou řešeny problémy nejen USA, ale i celého světa, jeho až roztomilá svéráznost rovněž dává vzniknout velké lásce, kterou nezničí ani rodinná tragédie, a posléze přeroste v jeho statut "miláčka" nejen indické komunity, ale i celého amerického národa. Rovněž jde o dílo zcela prodchnuté ideologií rasového a hlavně náboženského smíru, snahou i přes tragické události vrcholného neporozumění znovu vystavět narušené vazby a vše ukončit v ideálním obraze všelidského sjednocení, který se neobejde bez velkých slov a morálních apelů. V tomto pohledu není nouze o emotivní momenty, které bez potřebné rafinovanosti přímo útočí na divákovy city a neváhají se zvolit zbraně nejtěžšího kalibru (smrt synů a truchlení matek, tradiční vesnice zničená hurikánem, nespravedlivé náboženské útoky). Nedivím se, že skoro tříhodinová nálož obdobných křišťálově průhledných a účelných momentů následujících v rychlém sledu za sebou může někoho znechutit. Současný indický film však má sílu dodat jim podmanivý háv, prodchnout je vyváženou rovnováhou mezi civilismem a živelností, hlubokou tragikou a zcizující ironií. Film tak rozhodně nepůsobí otravně, s postavami se lze díky řadě intimizujících i psychologických momentů velmi dobře ztotožnit, nepřistupovat k nim pouze jako k otrockým prostředkům úsilí dojít k velkému poselství. Navíc obraz Spojených států v indickém pohledu slibuje opravdu neotřelou podívanou, která každou chvíli vytváří dojem obrovského "tavícího kotle", což má jistě i kvality společenské reflexe. Některé spontánní momenty podpořené i prací uvolněné kamery a nečekaných hudebních směsek vnesou něco z bollywoodského náboje, aniž by tím diváka vytrhávaly z prožitku velkého příběhu, dalece přerůstajícího hlavní postavy. Právě díky těmto přednostem film upoutává pozornost po celou sáhodlouhou stopáž a úvahy o tom, že dílo přímo vnucuje svůj postoj a účelně manipuluje s reáliemi a vztahy postav, jsou záležitostí až pozdějšího vystřízlivění po "prohýřené noci", na kterou se jen tak nezapomene. (14.08.2013)