Jmenuji se Khan

Jmenuji se Khan je opravdu tak trochu indický Forrest Gump. Jedná se o snímek, kterému nechybí vynikající herecké výkony, obzvláště pak hlavní hrdina je perfektní, příjemná hudba, poutavý příběh a řada emotivních scén, přičemž je nutno podotknout, že někdy tvůrci možná až moc s emocemi tlačili na pilu, avšak celkově na mě film nepůsobil lacině a rozhodně bodoval ve všech aspektech, které chci vidět u filmu na 5*. (16.06.2014)

Počas sledovania som si myslel, že filmu dám rovných 5 hviezd, no keď sme sa dostali k poslednej polhodine, tak som to zmenil na 4. Prečo? Lebo tam prepuknú na povrch všetky americké klišé a musíme ukázať, aká je Amerika krajina, ktorá sa nechá inšpirovať a urobí všetko, ak to urobí jedna osoba. Vždy keď vidím vo filmoch takéto momenty, tak si len musím povedať, že je to proste tak neskutočne americké a pre mňa to zabíja film. Inak ale musím povedať, že postavy sú veľmi sympatické, ich emócie sú uveriteľné, myšlienka filmu (a najmä v dnešných časoch) je veľmi dobrá a aktuálna a dáva to človeku pocit, že všetko má nejaký zmysel. Nemali to len pokaziť poslednou polhodinou filmu. Inak si myslím, že by som tento film skutočne miloval. Aj ma dostal do sĺz, aj som sa zasmial, no najmä mi priniesol veľmi uveriteľné postavy, na ktoré tak skoro nezabudnem. (05.04.2015)

Vykradený Rain Man a Forrest Gump, kýčovina a bollywoodština - nezbytné tanečky a tklivé hudební motivy, citové vydírání a přeslazená romantika, ale zároveň jednoduché a přímočaré poselství bez manipulace, že muslim je dobrák, amík žebrák, hind hlupák a křesťan ..rák. Ano Obama je vykreslenej jako naděje, kterou se možná nestal, ale svět jej tak vnímal, proč taky ne, změnou na trůnu samozvaných vládců světa rozhodně byl. Jmenuji se Khan je typický mainstream, formou srdceryvné pohádky vypráví velký příběh zdánlivě malého člověka, který změnil svět, což je samosebou a samozřejmě hloupost pro hloupé davy...nebo možná není, já nevím, ač se považuju za cynika, asi mě pořád neopustily ideály, nikoliv však tak nadnárodní, nadnáboženské a nadobyčejné, ty jsem asi nikdy neměl, ale ty prosté, o štěstí a smyslu života. Navíc mě Khanův příběh nabil nadějí i z jiných důvodů, proto nadějné čtyři. (02.09.2014)

Těžko říct, proč se právě indičtí filmaři nejvíc zabývají komplikacemi v životech amerických muslimů po 11. září a ani nemá cenu o tom v tomto komentáři spekulovat. Mnohem důležitější je, že My Name Is Khan je z této vlny indických filmů ten nejvyrovnanější a nejlepší. _____________________ Ostatně je také poměrně prostý a (záměrně) naivní, avšak ve svých simplifikacích nestaví muslimy do pohodlné role ukřivděných obětí (jako New York), ani netrpí nekoncepčností (jako realističtější a sebekritičtější Kurbaan). V zásadě prosazuje tři základní myšlenky: lidé se profilují jen dle svých skutků, problémy se nemají přehlížet, ale řešit a všechno (krom smrti) je vždy možné napravit. _____________________ Že půjde o milý a dobrosrdečný film, od Karana Johara každý čekal; na rozdíl od jeho předchozí počinů je však výrazně civilnější a daleko méně expresivní co se emocí týče. Tato vlastnost je přímo ukotvena v ústřední osobnosti Rizvana, jemuž Aspengerův syndrom výraznější projevy emocí nedovoluje a při klíčovém zvratu filmu tak vlastně stojí za jeho rozchodem s Mandirou. Je rozhodně fajn, že za patáliemi hlavních postav nestojí jen předsudky jejich spoluobčanů a film má daleko do toho být hysterický (akty proti-muslimského násilí, které se v něm objevují, vychází ze skutečných incidentů) . _____________________ Pokud Rizvan při své podařené a úspěšné cestě někde zakopnul či zavrávoral, tak to jistě bylo u způsobu vyprávění, které je znázorněno jako čtení jeho deníku. Ten byl ovšem psán pro Mandiru a proto je nelogické, aby v něm byly uvedeny i události, o nichž musela dávno vědět. Další drobný problém představuje pasáž s hurikánem, jenž je sice vizuálně nejpůsobivější částí filmu, ale ve vyprávění přebývá a jen zbytečně odsouvá rozuzlení. (Dodatek 2. 5. 2010: Čímž jsem ale rozhodně nechtěl naznačit, že je třeba film hodnotit podle prvních deseti minut :/ ) (24.04.2010)

"Jmenuji si Khan, a na to h poriadne zatlačte". (asi ako cigánka z osady.) "A nie som terorista", mimochodom. Keď vám to pripomína staré známe "Jmenuji se Forrest, Forrest Gump", tak tieto dva filmy majú naozaj veľa spoločného. Khan je síce autista, Forest magor, ale životné múdra rozdávajú na každom rohu. Tiež je tu najlepší priateľ, tučná čierna mama s dobrým srdcom i okolie, ktoré nemá pochopenie. Khan je moslim a tvorcovia namiesto toho, aby ukázali autistu v jeho jednoduchej a ľudskej polohe, sa z filmu s priblížujúcim záverom snažili urobiť politickú prednášku o zmierení medzi moslimami a Američanmi, medzi moslimami a hinduistami i medzi moslimami samotnými. Do toho primiešali Irák, Afganistan i Baraka Obamu. Prvé dve hodiny boli za päť hviezd a film v istých momentoch je rovnakým pohladením, ako kedysi Forest. Posledná polhodina je ale dosť rozpačitá a možno by bolo zaujímavejšie vidieť kratšiu verziu. Rovnako treba prehliadnúť zopár nelogických vecí ako napr. keď brat nechá autistu ponúkať po meste kozmetické výrobky i jeho cestovanie po Amerike je dosť nepresvedčivé. Film je však často tak milý a dojímavý, že mu to hravo odpustíte. Z filmoch o autistoch Khan nezhodil z trónu kórejský Malaton, ale je o niečo lepší ako Rain man. Silné štyri hviezdičky. 80%. (10.04.2012)