Ďáblova lest

Mě se to teda osobně sice vůbec nelíbilo, ale to víte než jsem stihl ohodnotit, tak přišel Jirka Strachů až ke mě domů, že prej jako potřebuje, aby to mělo na ČSFD dobrej průměr, že by mu na to jináč nekoukala ta televizní lůza a von by z toho neměl žádnou škváru. Slovo dalo slovo a tak jsem se nechal koupit (pro případné zájemce z řad tvůrců/dramaturgů: zaprodávám se lacino, podrobnosti přes poštu). Takže buďto to bylo takhle nebo se mi to prostě a jednoduše líbilo. Zatím jediné čeho se do příštích dvou epizod obávám je přílišná naivita co se týká vztahů mezi postavami. Aneb každý se zná s každým. To já strašně nerad. Ale nějaká ta stovečka by i tenhle zápor spravila, co ty na to Jirko? A vůbec, co na to Jan Tleskač? PS: Tak tedy to co předvádí závěrečná epizoda, to je skutečné peklo na zemi a trapnost nad trapnost. Na druhou stranu poslední záběr dokazuje, že si tvůrci celou dobu dělali z diváka šoufky. Teda doufám, že ten poslední záběr nebyl myšlen vážně. Upřímně v to doufám. (16.02.2009)

Mno, už druhý díl byl krajně podezřelý úžasnými teoriemi o 11.9.2001 jako dílu Ďáblově, třetí pak v nastolené linii uspokojivě pokračuje a míchá to nejhorší ze Šifry mistra Leonarda a satanských hororů. Zatímco v prvním díle to začínalo jako docela slušná a atmosférická kriminálka, poslední půlhodinu už nešlo sledovat bez mírného pochechtávání. Záhadolog Vašíček se opravdu vyřádil. Škoda, natočené je to slušně. Největší záhadou zůstává, co maj všichni na tom vořechovi. P.S. Alonsanfan: Dík za odkaz. (15.02.2009)

1. díl: Není moc co řešit, Strach opět režíruje televizní nadstandard, herci s občasnou výjimkou přehrávajícího Jiřího Dvořáka velmi dobří, scénář typicky vašíčkovský se všemi klišé, naivitami (religionista nezná Codex Gigas etc.) a připitomělými dialogy, které naštěstí dramaturgie výrazně "zcivilnila"... Po trochu toporném počátku se to nakonec slušně rozjelo, byť místa, jako jsou "důchodcovské re-prezentace" satanistické kultury ukazují, že ani Strach se televizní naivitě posledních let nedokáže úplně ubránit. 2. díl: Dobrý dojem z řemeslné stránky ještě umocňují dobře svícené a solidně zahrané "horrorové" části. Objevují se i první vašíčkovské konspirace, nicméně díky výbornému Dykovi nijak nepobuřují svojí dryjáčnickou laciností. Potěší i občasný gag na odlehčení, tak nějak tu chybí televizní vata a šroubovanost, byť je znát, že s tímhle žánrem tu nikdo moc zkušeností nemá. Hudba jen potvrzuje to, co mě napadalo už v první díle: je nepřirozená, upjatá a zbytečně přehnaná. Kritický "prostředek" jen potvrdil, že se dílo daří – jak moc, to zodpoví až finále. 3. díl: Dvě zásadní slabiny finále, obě ve scénáři. Totožnost vraha je čitelná dlouho dopředu a není postava, která by fungovala jako falešný podezřelý. Začátečnická chyba... Závěr v zásadě očekávaný festival vašíčkovské fantasy, vizuální efekty hrozné, ale Strach laťku udržel poměrně vysoko navzdory naivitě. Druhá slabina: opravdu trapný závěrečný vtip. (16.02.2009)

Nemám moc v láske kriminálky, ale toto ma teda chytilo. Svieži vánok v českej kinematografii po všetkých tých Troškovinách, Kameňákoch.... Príbeh je budovaný postupne a veľmi zaujímavo. A čo je hlavné, je živený perfektnou atmosférou na pozadí tajomna a mysticizmu. Niečo, čo mám veľmi rád. Niektoré scénky mi pripomenuli moju milovanú Deviatu bránu. Do poslednej chvíle som nevedel, ako to celé skončí, čo ma udržiavalo v ustavičnom napätí. Trojan zahral ako obyčajne excelentne, počítam, že raz sa pripojí k legendám českej kinematografie, všade kde hrá je zárukou kvality. Určite sa preto oplatí skúsiť aj Ztracenú bránu, ktorá je voľným pokračovaním tohoto skvelého filmu a kde hrá opäť jednu z hlavných úloh I. Trojan. 85/100 (28.11.2013)

3/3 Určitě nemám pocit, že by Vašíček byl nějaký génius, ale osvěžit českou televizní krimi jeho stylem dává smysl. Ďáblova lest je dobrá mini série s dobrými dialogy, dobrou gradací děje, zajímavými dospělými postavami a je to celkově příjemná změna. Pointa překvapí, směřování k ní je zajímavé, jen ty mládežnické figury jsou spíš horší kreace všech těch Dyků a Voříškových, které člověk musí trpět v české tvorbě už nekolik let bezúčelně. A co je skutečně odstrašující, je práce s barevnými filtry a hudbou. Na straně druhé je tu fungující tým ironický Trojan / tvrďas Dvořák / platinová Geislerová (které velmi nový styl sedí a velmi pomáhá uvěřitelnosti její postavy, která je na hony vzdálená jejím klasickým škatulkám), takže si přeci jenom nakonec dám i tu Ztracenou bránu. (05.01.2016)