Světová invaze

Nevadí mi patos. Ani armádní ideologie. Ani roztřesená kamera. Ani cílení na hráče videoherních stříleček. Ani nudné usmrcování. Vadí mi jen ta všudypřítomná, všeobjímací, smrtelná nuda. Jeden z filmů, se kterým jsem dokonale inkompatibilní, žádný úsměv, žádná emoce, žádné naštvání, žádné eye-candies, žádná mentální stopa, prostě nada. Jakoby nikdy neexistoval. Což je unikát, z kterého filmu odejdete jako tabula rasa? :-) (16.03.2011)

Rôznych pohľadov na mimozemskú inváziu vzniklo nielen v posledných rokoch nespočet, ale zatiaľ čo väčšina z tých, ktoré sa snažia situáciu pojať trochu veľkolepejšie prinášajú skôr beznádejný pohľad na decimovanie ľudstva, ktoré sa zachráni na poslednú chvíľu, tak Svetová invázia na to šla inak a chcela ponúknuť skôr regulérnu vojnu proti silnejšiemu, ale predsa len stále poraziteľnému nepriateľovi, čo mi vyhovuje a síce to nevyšlo úplne ideálne, ale aj tak som s výsledkom celkom spokojný. Úvodné zoznamovanie s postavami ma s výnimkou hlavnej postavy vôbec nezaujímalo, ale film sa tým našťastie dlho nezdržiava a tak už po chvíli začnú náznaky, že sa deje niečo podivné až po prvý útok, čo ma bavilo zase dosť a keď už vojenská jednotka vstúpi do akcie, nie je to síce ideálne, ale už sa na to dobre pozerá. Určite ma mrzí, že sa film tejto invázii nevenuje o niečo rozsiahlejšie, ale je to prakticky čisto z pohľadu malej vojenskej jednotky, no nad to sa dá povzniesť, skôr ma mrzí, že ani toto tvorcom nevyšlo úplne ideálne. Plusom je, že film sa už stále venuje len tomu hlavnému, ale nanešťastie aj tých záporov je tu celkom dosť, časom to začne byť trochu stereotypné, často to pôsobí dosť hlúpo, nájde sa tu pár prakticky až otravných dialógových sekvencií a samozrejme práve v tých najnevhodnejších chvíľach a hlavne na stvárnení tejto mimozemskej invázie si mohli dať tvorcovia viac záležať, lebo je to až príliš nelogické. Hlavne to, že mimozemšťania po globálnej stránke dosahujú veľké úspechy a pritom v akcii sú možno až na ten prvý stret dosť neschopní. A tak to pôsobí dojmom, že keby mala vojenská jednotka lepšiu podporu, nemali by mimozemšťania najmenšiu šancu. Ale našťastie sa mi podarilo naladiť na tú správnu vlnu, preto mi tie zápory až tak moc nevadia, hlavne, že to má výborné tempo, keďže sa tu prakticky stále niečo deje, vyhovuje mi tento štýl militarizmu a väčšinu času si to udržuje slušnú úroveň zábavnosti. Ale chcelo by to lepšie postavy, Aaron Eckhart ako vojenský veliteľ ma bavil, má na to charizmu a plusom je aj Michelle Rodriguez, ale tým to končí, ostatní vojaci mi prišli prinajlepšom zameniteľní, alebo rovno nesympatickí. Po akčnej stránke musím určite pochváliť, že jej je tu plno, je ideálne rozložená po celom filme a technicky veľmi dobre zvládnutá, ale predsa len mohla byť trochu rozmanitejšia. Takto ma približne polovica akcie aj dosť bavila, napríklad taký hromadný prelet vrtuľníkov nad bojovou zónou, celé finále, akcia na moste alebo zničenie lietajúceho stroja, ale ten zvyšok je už skôr len pozerateľná, ale ničím výrazná výplň. A tak režijne a technicky tomu až na tie nefungujúce emocionálne scény v rámci možností nemám moc čo vytknúť a pochváliť musím aj slušnú hudbu. Takže v rámci tejto tématiky sa nájdu určite aj omnoho hodnotnejšie filmy, ale ani Svetová invázia nie je najhoršia, napriek mnohým záporom ponúka aj plno kladov a dokážem sa pri nej zabaviť aj opakovane. 72% (11.03.2011)

Krajně nevyrovnaná záležitost, která si půjčuje ze všeho možného (od Black Hawk Down přes Válku světů a District 9 až po Green Zone), přičemž ale povětšinou jen recykluje slabší aspekty těchto svých vzorů. Pvní část filmů je naprosto super, v momentě, kdy se na plátně objeví provařená držka Michelle Rodriguez to ale všechno klesne o jednu úroveň níž... Naprosto epické a opulentní momenty jsou střídány jinými, naprosto nezvládnutými, nechtěně směšnými, nefunkčními a mizerně provedenými. Neutuchající akce je sice super a daří se držet napětí, je ale ničena silně proměnlivými triky (jejichž úroveň kolísá od solidních až po vyloženě mizerné) a scénář, byť z větší části omezen na vojenské pokřikování, dokáže zcela nečekaně kouzlit tak šílená WTF, že je to skutečně pouze a jedině k pláči smíchy (a nemám teď na mysli patos, který k tomu vojenskému prostředí tak nějak patří a vadí mi, stejně jako anonymní a nepřehledná akce, výrazně méně, než u filmů s větším důrazem na civilní postavy). Jediným neoddiskutovatelným kladem je tak Aaron Eckhart, Liebesman ale není dostatečně dobrý režisér, aby dokázal ustát z totální prdele vytažený scénář Christophera Bertoliniho. A scénář v tomto případě skutečně pohřbil celý film tak, jako Los Angeles pohřbily hromady suti. (10.03.2011)

Mam pocit, ze tento film ani nemal scenar. Rejza sa jedneho krasneho slnecneho dna v Hollywoode zobudil, nalial si salku kavy a povedal si: Natocim vojnovy film s mimousami, troskou patriotizmu, bez akejkolvek hlbsej interakcie medzi hlavnymi postavami, ktore stvarnia povacsine prijemni herci, bez deja a vlastne to bude kazdemu ukradnute, hlavne, ze par hrdinskych vojakov otrci za vlast kopytka. Vlozim tam zensku hrdinku, jeden vtipny moment a kopec strielaciek. Pri druhej kave zavolal hercom, za par tyzdnov ich zvolal na plac a povedal im: Zacnite strielat, zvysok budeme robit za pochodu. Kazdopadne film ma bavil, kupodivu to na mna zafungovalo, hoci takyto druh filmov ozaj nemam rada, ale pokial je natoceny aspon takto solidne, tak si ho s radostou pozriem. Takze: Retreat, hell! (28.05.2011)

No, tak jsme to zase vyhráli. Aby ne, když naši zem (a asi taky naši Zem) chrání US Marine Corps. Kdyby se mimozešťani bejvali trochu seznámili s filmovou produkcí strýčka mariňáka, věděli by, že začínat si něco s nejlepší khaki barvou je krajně hloupej nápad, odvolali by svůj zelenomodrožlutej úsvit, nabrali sluneční vítr do plachet a byli v sousední galaxii než bys řekl Semper Fidelis. Přitom by nemuselo být tak zle. Vždycky jsem si říkal, že bych rád viděl film, kde by nebyla klasicky celá invaze od příchodu vesmírného šmejdu až po triumfální vítězství lidské rasy, ale jen výsek, třeba jako když se točí film o jedné bitvě z 2. světové. Battle: Los Angeles ale přes svůj název je pořád jen klasickým invazním filmem, jen s tím rozdílem, že hrdinou tu není zneuznaný vědec Jeff Goldblum nebo jiný prašivý civil, ale ke všemu odhodlaná, neumdlévající, neustupující a nasnídaná četa mariňáků. I tak by se to dalo zvládnout na slušné úrovni. Hlavní problém je ovšem v tom, že je film natočen ne moc dobrým režisérem podle ne moc dobrého scénáře a s ne moc dobrou kamerou, jen to celé jistí schopná armáda filmových techniků, která pomáhá kamuflovat veškeré nedostatky, logické díry a hloupé repliky. Od neexistující taktiky cizáků v boji přes neschopnost zachytit akční scény alespoň trochu přehledně (škoda vší té promarněné technické práce) po repliky typu "jsi můj malý mariňák". Krom toho jsem tam nějak postrádal tu drtivou sílu cizáků, kteří přece měli převálcovat všechny ostatní jednotky, letectvo i pozemní základny (načež si pak nejsou schopní poradit s naší partou hic, kteří zvrátí zápas ve prospěch domácího týmu). Navíc je tu častá chyba podobnejch filmů - zatímco na začátku jsou emzáci takřka nezničitelní, na konci padají jako hrušky (není btw srdce spíš nalevo?). Když nejsou tvůrci schopni do filmu vsunout atmosféru a napětí vlastními silami, pomáhají si kopírováním toho, co fungovalo jinde (Distrikt 9, Zelená zóna, Vetřelci). Bohužel tím jen zdůrazňují zaostávání za schopnějšími kolegy. Ve výsledku je Světová invaze (i když ten svět zřejmě končí u Santa Monicy) jen docela nudné béčko s nezvykle vysokým rozpočtem. (10.03.2011)