Posledná bosorka

„Nešťastnej matere nešťastné dieťa.“ Hoci POSLEDNÁ BOSORKA zvádza názvom a dobou umiestnenia (18. storočie) ku KLADIVU NA ČARODEJNICE, vlastne nemá s bosorkami nič spoločné. Neukazuje dobu až tak tragicky. Hoci silné náboženstvo, nerovné sociálne podmienky, žaláre a nezmyslené popravy, predstavuje bez príkras aj ona. Aj keď sa občas topí v krásne kostýmovej/výpravnej farebnosti. (05.01.2008)

Tedy takhle.. mně se to v podstatě líbilo, je to takové historické drama v pohádkovém hávu, což mi asi nevadí, nicméně ubírá to dramatu na hodnocení a naivita tomu vážně nesvědčí.. Nicméně Mikuláš Huba se mi v roli malíře velmi zamlouval a rybářova dcera v podání Olgy Zöllnerové působila křehce, dojemně, nevinně, což kvituji.. Pravdou je, že ten střet s lidskou hloupostí, závistí a zlobou zavání nadčasovostí.. Hodnotím velmi shovívavě.. (29.12.2020)

Talentovaného malíře nutí panstvo malovat obraz svaté Juliány podle vzoru arogantní rychtářovy ženy. Ten se však vydá svou Juliánu hledat sám. Najde tu pravou a namaluje nevídaný obraz. Jenže bývalý kat na obraze pozná čarodějnici, kterou dal kdysi upálit a ta ve vězení porodila dceru ... Velmi oceňuji Josefa Kronera, který roli podlého práskače a zloducha Krvaje ztvárnil znamenitě. Příběh je velmi poetický a krásný. Líbila se mi slovenská lidová hudba, tanec a temperament. Nezklamal mě ani konec, naopak. (08.02.2014)

Velmi zdarily historicky film, jehoz existence mi dodnes byla utajena. Hezky pribeh, krasna vyprava a kulisy, pisnicky i atmosfera me bavila. Potesilo i barevne provedeni, ktere me prekvapilo. Film ma sice podobny namet jako znamejsi Kladivo na carodejnice, pribeh a zpracovani jde vsak svoji cestou. Jinak me uz serou uzivatele, kteri v kazdem ceskoslovenskem filmu z 50.-60. let hledaji ideologii... (02.01.2011)

Ani pohádkově laděná atmosféra, ani přehnaně poctivé herecké výkony, či naivní humor, ba ani tuctová stabilní režie, mi nezkazila krásný výpravný příběh, který se od poloviny mění v perfektní revoltu proti inkvizičními soudu, starým křivdám a nespravedlnostem. Boj proti nadvládě církve, nejen nad lidskými statky, ale i rozumem. Dokonalé vyobrazení namalované pravdy (obě verze), skvostné momenty (scéna, kdy Peter maluje Julianu na látku, je výborná, či Gašparovo zkouška z logiky) i slušný hudební doprovod. Zmíněné přehnané herectví kompenzuje výtečný Króner jako sluha Krivaj, František Dibarbora, ale i Oľga Zöllnerová. Ve chvíli, kdy se film plně přehoupne do dramatické části, jdou ty výkony nahoru i u ostatních. Pro československého diváka skvělá podívaná. (04.08.2013)